Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
I v příštím roce vláda počítá s trojciferným deficitem. Mimo jiné kvůli výdajům na obranu a na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany plánuje Česko hospodařit se schodkem 286 miliard korun. Tedy desetkrát vyšším než před covidem.
„Chceme nízké daně, vysoké výdaje a nezadluženou budoucnost,“ říká ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Janský. Ale rozpočet je podle něj sestavený tak, že vlastně ani jednu z těchto priorit neplní. A dodává, že příjmy jsou nedostatečné, respektive výdaje příliš vysoké.
Nebýt někdejšího zrušení superhrubé mzdy, byl by deficit výrazně nižší. „Tak takhle od stolu by to bylo nějakých 150 miliard korun, které bychom vybrali navíc na dani z příjmů fyzických osob. Víc než polovina toho deficitu by nebyla deficitem,“ konstatuje ekonom v pořadu Agenda SZ Byznys.
Podle srpnové prognózy Ministerstva financí není ekonomický výhled Česka na příští rok vůbec špatný. Počítá s růstem HDP kolem dvou procent, inflace má být nízká, nezaměstnanost minimální. Schodek by mohl být nižší, míní Janský.
„Očekáváme, že ekonomika na tom bude dobře. Potvrzuje to i výbor pro rozpočtové prognózy, že ta prognóza je realistická, pracujeme s dobrými čísly. Ale nikdy nevíme, jaký dopad bude mít tarifní dohoda se Spojenými státy americkými nebo zda se nestane něco nečekaného.“
Vláda, která se zaštiťuje rozpočtovou odpovědností, sice část strukturálního deficitu i díky konsolidačnímu balíčku zkrotila, v posledních letech ale konsolidaci zastavila.
„Strukturální deficit máme k mému překvapení poslední tři roky úplně stejný, takže Ministerstvo financí odhaduje, že v roce 2024, 2025 a 2026 máme a budeme mít strukturální deficit 1,7 procenta HDP. Podle mě je ten strukturální deficit příliš vysoký a tahle vláda se s ním rozhodla teď nic nedělat,“ vadí Janskému.
Vláda má malý prostor
Ministr financí Zbyněk Stanjura, který předkládá v tomto volebním období svůj poslední rozpočet, ho označuje za sociálně únosný, rekordně investiční a rozpočtově odpovědný. Podle Petra Janského nelze z rozpočtu priority moc vyčíst. „Potřebujeme znalostní ekonomiku, ale prostě ty výdaje nejsou ve státním rozpočtu naplánované,“ říká.
Celkem 49 miliard poputuje na obranu a na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. „Nikdo tady nic neprojídá. Ale myslím, že bychom mohli dávat na priority i bez toho, aby ten deficit byl tak vysoký,“ komentuje ekonom.
Manévrovací prostor ve státním rozpočtu je relativně malý. Drtivou většinu položek totiž tvoří takzvané mandatorní neboli povinné výdaje na důchody, zdravotní pojištění, sociální dávky, obranu. A tyto výdaje opět vyskočí. „Mandatorní výdaje vzrostou vůči roku 2025 meziročně zhruba o 70 miliard,“ propočítal Janský a jeho tým Centra veřejných financí Univerzity Karlovy.
Chybějící data brání kontrole
S největší částkou bude hospodařit Ministerstvo práce a sociální věcí, bude mít k dispozici přes 990 miliard korun. Druhým „nejbohatším“ ministerstvem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s rozpočtem přes 276 miliard. Proti loňsku je to citelný pokles o 14 miliard korun, Ministerstvo financí ovšem vysvětluje, že je způsobený přesunem nákladů na platy nepedagogických pracovníků na vrub samospráv.
„Chybí tam některé detailní tabulky, ze kterých bychom to byli schopni loni vykoukat. Ministerstvo financí tvrdí, že tam bude na těch slavných 130 procent na platy učitelů, ale nemůžeme to zkontrolovat,“ kritizuje ekonom.
Na vědu a výzkum připluje příští rok více peněz, ovšem jen kosmeticky. „Došlo k nějakému mírnému nominálnímu navýšení u této kapitoly, ale z národních zdrojů to bylo o 200 milionů korun z více než miliardového rozpočtu, takže reálně to kleslo,“ všímá si Janský.
V absolutních částkách přijde o nejvíc zdrojů budoucí ministr dopravy – celkem o 33 miliard, a bude tedy mít téměř o čtvrtinu méně peněz než letos ministr Martin Kupka.
Zdaleka nejvíc naplní státní kasu inkaso z pojistného na sociální zabezpečení, celkem 864,3 miliardy korun (meziročně o 54,9 miliardy korun více). Více než letos hodlá stát vybrat na DPH, spotřební dani a na dani z příjmů fyzických osob. Naopak se počítá s nižším inkasem daně z příjmů právnických osob.
