Článek
I v příštím roce vláda počítá s trojciferným deficitem. Mimo jiné kvůli výdajům na obranu a na dostavbu Dukovan plánuje Česko hospodařit se schodkem 286 miliard korun. Tedy desetkrát vyšším než před covidem.
„Chceme nízké daně, vysoké výdaje a nezadluženou budoucnost,“ říká ekonom Petr Janský. Ale rozpočet je podle něj sestavený tak, že vlastně ani jednu z těchto priorit neplní. A dodává, že příjmy jsou nedostatečné, respektive výdaje příliš vysoké.
Nebýt někdejšího zrušení superhrubé mzdy, byl by deficit výrazně nižší. „Tak takhle od stolu, bylo by to nějakých 150 miliard korun, které bychom vybrali navíc na dani z příjmů fyzických osob. Víc než polovina toho deficitu by nebyla deficitem,“ konstatuje ekonom v Agendě SZ Byznys.
Ministr financí Zbyněk Stanjura, který předkládá v tomto volebním období svůj poslední rozpočet, ho označuje za sociálně únosný, rekordně investiční a rozpočtově odpovědný. Podle Petra Janského nelze z rozpočtu priority moc vyčíst. „Potřebujeme znalostní ekonomiku, ale prostě ty výdaje nejsou ve státním rozpočtu naplánované.“
Celkem 49 miliard poputuje na obranu a na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. „Nikdo tady nic neprojídá. Ale myslím, že bychom mohli dávat na priority i bez toho, aby ten deficit byl tak vysoký,“ komentuje ekonom.
Manévrovací prostor v státním rozpočtu je relativně malý. Drtivou většinu položek totiž tvoří takzvané mandatorní neboli povinné výdaje na důchody, zdravotmí pojištění, dávky, obranu. A tyto výdaje opět vzrostou.- „Mandatorní výdaje vzrostlou vůči roku 2025 meziročně zhruba o 70 miliard,“ propočítal Janský a jeho tým Centra veřejných financí.
Vláda, která se zajišťuje rozpočtovou odpovědností, sice část strukturálního deficitu i díky konsolidačnímu balíčku zkrotila, v psoledních letech ale konsolidaci zastavila. „Strukturální deficit máme k mému překvapení poslední tři roky úplně stejný, takže ministerstvo financí odhaduje, že v roce 2024, 2025 a 2026 máme a budeme mít strukturální deficit 1,7 % HDP.“
S největší částkou bude hospodařit ministerstvo práce a sociální věcí, bude mít k dispozici přes 990 miliard korun.Druhým „nejbohatším“ ministerstvem je školství s rozpočtem přes 276 miliard. Třetí největší resort je obrana, která má mít v příštím roce k dispozici téměř 176 miliard korun.
Právě školství je ale rezortem, které bude od ledna čelit významnému poklesu zdrojů. Přijde proti letošku o více než 14 miliard korun. Platy nepedagogických pracovníků ve školách půjdou od ledna na vrub samosprávám, vysvětluje v tiskové zprávě Ministerstvo financí.
V absolutních částkách přijde o nejvíc zdrojů budoucí ministr dopravy. Přijde o 33 miliard a bude tedy mít téměř o čtvrtinu méně peněz, než letos ministr Martin Kupka.
