Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Největší protesty za desetiletí zažívá město Gmünd na rakousko-české hranici. Na demonstracích proti zrušení místní nemocnice, které začaly už v dubnu, se stále scházejí stovky účastníků, pod protestní peticí se v okrese se 40 tisíci obyvateli sešlo 15 tisíc podpisů. Lze pochopit, že lidé nechtějí přijít o špitál, který jim už sto let zaručuje základní zdravotní péči a zachraňuje životy při infarktech a mrtvicích.
Poprask za hranicemi sledují s obavami také lidé z Českých Velenic. Vznikly za Rakouska-Uherska jako předměstí Gmündu a dnes má pět tisíc jejich občanů nárok na ošetření v gmündské nemocnici i s průkazem od VZP. Od ledna 2029, kdy se má nemocnice definitivně zavřít, budou jezdit 50 kilometrů do Českých Budějovic.
Rakouské zdravotnictví naopak přijde o český zdravotnický personál včetně lékařů, kteří dnes dojíždějí až z rušných Budějovic do klidného provinčního hnízda, kde jsou navíc lépe placeni.
Skončí tím také unikátní projekt, který nemá ve střední Evropě obdoby. Posiloval totiž sounáležitost v dvojjazyčném regionu, který dříve proslul hlavně vzájemným vyháněním obyvatelstva a železnou oponou. Pokud něco funguje, pak je třeba to zrušit.
Proti logice zdravotnických financí se však těžko hledá obrana. Nemocnice jsou nejdražším druhem péče a málokdo je tak bohatý, aby provozoval špitál pro region, který nemá ani 50 tisíc obyvatel.
Zní to paradoxně, ale pokud některá země – například Rakousko – plánuje zlepšit kvalitu zdravotní péče a investovat do drahých technologií, musí zároveň někde škrtat, a to obvykle znamená omezit prostorovou dostupnost. Přesně to zamýšlí strategie, kterou rozjela zemská vláda Dolního Rakouska a která zvlášť citelně zasáhne právě Gmünd.
Více o plánovaném zrušení nemocnice najdete zde:
Zdravotní plán 2040+ má zlepšit zdravotní služby v časech stárnutí populace. Proto se po celém Dolním Rakousku začnou mimo jiné stavět ambulantní centra, kde budou nabízet služby různí specialisté. „Taková centra poslouží nejlepšímu možnému pokrytí v regionech,“ vysvětluje oficiální dokument zemské vlády a dodává, že díky specialistům „se v regionech odlehčí klinikám“.
Pro Gmünd to znamená, že přímo u řeky Lužnice na české hranici vznikne do ledna 2029 jedno takové centrum, a místní nemocnici odlehčí do té míry, že ji bude možné zrušit.
Z místních s tím velmi pravděpodobně nesouhlasí nikdo. Budoucí centrum ambulantní péče Healthacross přitom začalo už před čtyřmi lety, když byl dokončen první pavilon. Vedle ordinací praktického lékaře a chirurga ovšem už nabízí jen fyzioterapii, psychologickou podporu či služby dietologa. Zpravidla tedy jde o obory, které tuzemské pojišťovny neplatí.
Projekt, který v Gmündu představili úředníci z dolnorakouské centrály, sice slibuje výstavbu dalších pavilonů a dokonce ubytoven pro personál, konkrétně se však zmiňuje jen o dvou operačních sálech zřejmě pro chirurgii, „ordinace různých specializací“ či jednotku pro radiologická vyšetření. Přistávací plocha pro vrtulníky umožní vážnější pacienty přepravit do 25 kilometrů vzdálené nemocnice ve Zwettlu.
Rušení nemocnice se ještě může protáhnout, protože za protestující občany se postavily také strany dolnorakouské opozice. Sociální demokraté žádají jménem radnice ve Gmündu, ať spolková země nemocnici prodá městu, které ji bude nadále provozovat. Zelení varují před výstavbou nového centra na louce u Lužnice s tím, že se má stavět na místě bývalé skládky, možná s nebezpečným odpadem.
Češi v čele s velenickým starostou Jaromírem Slívou si stěžují, zatím se však neodhodlali k žádné akci. Vyčkávací strategii dává přednost i tuzemské Ministerstvo zdravotnictví. Mluvčí Ondřej Jakob připomíná, že „ministerstvo nemůže ovlivnit rozhodnutí rakouských úřadů zrušit některou z nemocnic a ani mu to nepřísluší“. Dodává, že zatím ani není úplně jasné, jak se bude situace ve Gmündu vyvíjet.
Jakob navíc upozorňuje, že „jednorázové akce“, tedy například dohoda pojišťoven o léčení Čechů v nemocnici Gmünd, ani nemají velkou budoucnost. Přesto se Veleničtí nemusí bát, že po zavření nemocnice o péči přijdou. Pokud pojišťovny opravdu nenajdou alternativu v Česku, podle zákona platného od 1. ledna 2026 automaticky domluví potřebné služby v novém středisku Healthacross.
Zrušit malou nemocnici v odlehlém kraji dává zdravotnickým expertům smysl, protože bude možné investovat do specializovaných klinik ve velkých městech. Samotný odlehlý kraj tím však přijde o největší podnik, který rozděluje zakázky místním živnostníkům a pomáhá přitáhnout pracovní síly z okolí. Může také fungovat jako rozhodující argument pro mladé rodiny, ať začnou s novým životem právě na tomto místě. Po zrušení nemocnice bude jasné, že na odpis je také celý region na hranicích. Lidé z Gmündu, Českých Velenic a dalších malých měst v okolí se odtud budou už jenom stěhovat.
