Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Šestice politiků navrhla mimo jiné převést síť Českých center pod Ministerstvo kultury nebo zvýšit platy v podfinancovaném odvětví po vzoru těch učitelských.
Měsíc před parlamentními volbami se zároveň ukázalo, že ne všechny strany už mají kandidáty na post ministra kultury. Motoristé chtějí jmenovat rapera Otu Klempíře z kapely J.A.R. a hnutí ANO bývalou středočeskou hejtmanku Jaroslavu Pokornou Jermanovou. Například Piráti se ale ještě nerozhodli. „Naší prioritou je nakopnout tuhle zemi a personální otázky budou až záležitostí vyjednávání,“ řekl zástupce strany Ondřej Chrást.
Debata se konala v Pražské křižovatce, tedy odsvěceném kostele sv. Anny. Hodinu a půl dlouhou diskuzi pořádaly Asociace profesionálních divadel s Asociací nezávislých divadel a Unií zaměstnavatelských svazů. Moderovala ji novinářka Zuzana Hodková ze serveru Seznam Zprávy, mediálního partnera akce. Cílem bylo zjistit, jak by mohla kulturní politika vypadat následující čtyři roky za vlády, jež vzejde z podzimních voleb.
Sérii předvolebních rozprav o kultuře odstartoval v červenci Český rozhlas Radiožurnál na karlovarském festivalu. Tam například Roman Roun z hnutí Stačilo! brojil proti „umělcům s nejvyššími příjmy, kteří se v luxusních hábitech nakrucují na červeném koberci, ale jejich přínos pro uměleckou tvorbu je víceméně pochybný“. V reakci na to Pirát Chrást nařkl Rouna, jinak tiskového mluvčího KSČM, že „ti by nás nejradši věšeli, jako to dělali předtím“.
Toto úterý diskuze vyzněla výrazně klidněji. Zástupci Stačilo! a SPD tentokrát pozvání nevyužili. Ministr kultury Martin Baxa z ODS sklidil několik pochval od koaličních partnerů a jediný emotivnější moment vyvolal poslanec Jan Lacina ze Starostů a nezávislých, když mluvil o veřejnoprávních médiích. „Pojďte při těchto volbách myslet na to, že hnutí ANO chce prostě zničit Český rozhlas a Českou televizi,“ zvolal Lacina, což zvýšeným hlasem rozporoval Lubomír Brož z ANO. „Proti tomu se výrazně ohrazuji a považuji to za účelovou předvolební lež. V žádném případě to není pravda. Veřejné sdělovací prostředky jsou pro nás základním pilířem demokracie,“ odpověděl Brož. Jeho stranický šéf Andrej Babiš navrhuje televizi s rozhlasem sloučit.
Diskuze v Pražské křižovatce se konala pár dnů poté, co Ministerstvo financí zveřejnilo návrh státního rozpočtu na rok 2026. V něm má kultura hospodařit s 18,13 miliardy korun, o 3,4 miliardy méně než letos, což ministra Martina Baxu z ODS zkraje večera přivedlo do defenzivy. „Nejedná se o definitivní návrh, ještě o tom budou během září jednat vláda a koaliční strany,“ argumentoval, že číslo nemusí být finální. V rozpočtu mají oproti letošku scházet peníze z takzvaného Národního plánu obnovy nebo jednorázový výnos z prodeje nemovitostí. Přesto se „jedná historicky o druhý nejvyšší rozpočet Ministerstva kultury“, hájí se Baxa.
Svého bývalého náměstka Ondřeje Chrásta, který na Ministerstvu kultury pracoval do loňského odchodu Pirátů z vlády, ale nepřesvědčil. „Je to špatná zpráva pro kulturu,“ okomentoval návrh rozpočtu Chrást.
Končící vláda se v programovém prohlášení zavázala, že rozpočet Ministerstva kultury bez náhrad církvím bude směřovat k jednomu procentu výdajů státu. To se nepodařilo naplnit, podle Baxy mimo jiné kvůli nárůstu výdajů na obranu či výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany.
Jediný, kdo se v úterý zavázal k témuž cíli pro příští volební období, byl starosta Lacina. Například zástupce ANO mluvil opatrněji. „Rozhodně chceme směřovat k jednomu procentu, to je pro kulturu existenční záležitost, ale nemůžu to říct jako závazek. Bohužel pokud to bude na nás, přijdeme ke státním financím takovým, jaké jsou,“ řekl Brož s poukazem na plánovaný schodek rozpočtu ve výši 286 miliard korun.
Lubomír Brož z hnutí ANO a moderátorka Zuzana Hodková.
Ze stejného důvodu nechce nic slibovat Gabriela Sedláčková z Motoristů. „Jsme pravicovou stranou rozpočtové odpovědnosti, samozřejmě tedy víme, že se nejdřív musí udělat analýzy a škrtat, aby se pak mohlo třeba přispět víc na zbrojení, což se asi všichni shodneme, že je v současné geopolitické situaci velmi důležité. Právě z tohoto důvodu aktuálně nechceme slibovat ani to jedno procento pro kulturu,“ namítá Sedláčková.
Shoda naopak panuje v otázce vývozu české kultury do zahraničí, kde hned několik řečníků uvádí za vzor Českou filharmonii. „To je vývozní artikl, nevím, kolik takových republika má,“ říká starosta Lacina. „Českou filharmonii vždycky dávám za příklad. Dokázali pomocí fundraisingu a filantropické strategie získat ze soukromého sektoru nemalé prostředky na fungování, zřídili klub přátel pro dárce a díky tomu udělali z České filharmonie špičkový orchestr,“ přitakává Pirát Chrást.
„Česká filharmonie v Carnegie Hall je krásný modelový příklad, jak se to má dělat,“ doplňuje Radovan Auer z TOP 09 s poukazem na loňskou cestu prvního českého orchestru do slavné newyorské koncertní síně. „Přesně takhle bychom si měli vytipovat excelentní věci, které můžeme vyvážet v oblasti hudby, designu nebo filmu, a pak je posílat na důležité akce, díky kterým budeme celosvětově vidět, jako jsou bienále umění v Benátkách, Frankfurtský knižní veletrh nebo filmový festival v Cannes,“ vypočítává Auer.
Ten dále navrhuje mimo jiné přenést agendu cestovního ruchu z Ministerstva pro místní rozvoj pod kulturu. Argumentuje nedávným úspěchem počítačové hry Kingdom Come: Deliverance II od českých Warhorse Studios. „A příští týden vychází kniha Dana Browna, která se odehrává v Praze a už teď by se Praha měla připravovat na overturismus,“ říká Auer, který v hlavním městě šéfuje veletrhu Svět knihy. Brown romány jako Šifra mistra Leonarda posílil příliv zahraničních návštěvníků do Paříže či Vatikánu.
Pro větší podporu vývoje počítačových her se v úterní diskuzi vyslovili starosta Lacina, který Česko v tomto oboru považuje za „utajenou velmoc“, nebo Sedláčková z Motoristů, podle níž by se na hry mohl vztahovat podobný systém jako na filmové pobídky.
Hosté úterní předvolební debaty seděli na křeslech z Nové scény Národního divadla, jež právě prochází rekonstrukcí.
Zástupce hnutí ANO popsal, jak v Mostě navštívil hudební festival žánru drum’n’bass Let it Roll, který do Česka přitahuje převážně zahraniční publikum. „Ti nám přinášejí peníze, útraty, a tedy zaměstnání pro lidi,“ argumentoval Lubomír Brož, proč může i kultura stimulovat cestovní ruch. „A měl bych takovou myšlenku, že Česká centra by mohla přejít pod Ministerstvo kultury. Teď je to takový slabší článek, tolik se tam toho neděje, kdežto pod kulturou by dokázala mnohem víc,“ nastiňuje Brož. Česká centra tvoří téměř tři desítky poboček, které zřizuje Ministerstvo zahraničních věcí s cílem propagovat českou kulturu ve světě. „Česká centra pod Ministerstvem kultury jsou asi zajímavý nápad,“ připouští Pirát Chrást.
Brož z ANO za další priority považuje ochranu památek a lepší odměňování pracovníků v kultuře, kde průměrná mzda zaostává pod celostátním průměrem. Na dotaz, jestli by lidé v kultuře měli mít stejné platy jako učitelé, Brož přitakal. „Rozhodně myslím, že kultura by měla být na rovni těchto pracovníků,“ uvedl a navrhl za tímto účelem změnit tabulkové platy.
Podle stávajícího ministra Martina Baxy z ODS bude v nadcházejícím parlamentním období klíčová „obhajoba svobody umělecké tvorby a nezasahování jakékoliv autority do toho, co umělci svobodně tvoří“. Baxa v úterý dále navrhl vstup zdarma do stálých expozic Národního muzea a Národní galerie, modernizaci autorského práva s ohledem na umělou inteligenci a několikrát zdůraznil význam veřejnoprávních médií. V tom se shoduje se starostou Lacinou, podle nějž bude ochrana médií veřejné služby „jedním z klíčových soubojů těchto voleb“.
Chrást z Pirátů vyslovil touhu reformovat autorský zákon a „dát do středobodu člověka, který tu kulturu vytváří, bez zbytečných prostředníků“, neboť ti „někdy ty umělce vysávají tolik, že pak nic nezbude“. Bývalý náměstek měl na mysli nadnárodní platformy jako Spotify, ale také třeba český Ochranný svaz autorský, vůči němuž jsou Piráti dlouhodobě kritičtí. „Chceme chránit autory, aby měli konečně v peněžence více než teď,“ tvrdí politik.
Stejně jako v červencové diskuzi se coby snadný terč ukázalo opatření zvané status umělce. Přestože o zápis do tohoto registru umožňujícího za určitých podmínek finanční podporu od státu požádaly jen desítky lidí, v úterý se proti němu vymezil Radovan Auer z TOP 09 a jeho zrušení žádá i Gabriela Sedláčková z Motoristů. „My jsme určitě proti statusu umělce, je to pro nás reminiscence doby před listopadem 1989. Od toho už je jenom krůček k odměňování za politickou angažovanost,“ pronesla. Jediná žena mezi mužskými reprezentanty politických stran na pódiu se jinak vyslovila pro víceleté finanční plánování, které by pořadatelům kulturních akcí poskytlo dlouhodobější stabilitu. Ráda by také k větším investicím do oboru motivovala soukromý sektor.
Třetí předvolební debatu o kultuře pořádá přespříští úterý 16. září skupina zvaná Kulturní a kreativní federace. Moderovat ji v pražském centru Next Zone bude novinář Saša Michailidis.
