Hlavní obsah

Obrat ruské propagandy. Trump je najednou pro smích

Foto: Official White House Photo by Joyce N. Boghosian

Americký prezident Donald Trump.

Americký prezident podle ruských médií zůstal během oslav v Číně odstrčený, stejně tak je prý podezřelý i jeho zdravotní stav. Šéf Bílého domu na to nijak nereaguje.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro jednoho velkolepý úspěch, pro druhého nevídaná prohra. Tak ruská média prezentují vojenskou přehlídku v Pekingu, na které chyběl americký prezident Donald Trump.

„Někde jednají tři lidé, mají skvělou náladu a čtvrtý může jen zveřejňovat hashtagy #nevzalimě. Nikdo samozřejmě vážně nedělá paralely s Jaltou v roce 1945, ale nesmíme zapomínat, že i tam byla jen tři křesla,“ napsal prokremelský list Moskovskij komsomolec.

Oněmi třemi lidmi mají být ruský prezident Vladimir Putin, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching a severokorejský lídr Kim Čong-un.

Naopak v pomyslném internetovém koutě zůstal podle deníku Trump, který na svých sociálních sítích politiky obvinil ze společného intrikování vůči Spojeným státům. „Je velmi urážlivé být až čtvrtým,“ podotkl deník.

Americký prezident se v ruských médiích řešil v posledních dnech opakovaně a rozhodně ne ve světle, které by se mu zamlouvalo.

Jeden z nejhlasitějších propagandistů Vladimir Solovjov reagoval na spekulace o zdravotním stavu šéfa Bílého domu, které se šířily zejména na sociálních sítích a nejsou podložené žádnými důkazy.

Vztah mezi Trumpem a Putinem

Vladimir Putin vnímá klíč k vítězství na Ukrajině spíš skrze politické manévry ve Washingtonu než přes boj na frontě na Donbasu, domnívá se britský novinář Luke Harding. V rozhovoru pro SZ popisuje vazby Donalda Trumpa na Kreml.

Ve svém pravidelném pořadu na Rossija-1 zmínil, že se něco určitě děje. „Ukazují video, jak hraje golf, ale je dva měsíce staré,“ řekl s poznámkou, že je zvláštní, jakým způsobem se nyní vyjadřují i lidé z Trumpova okolí.

Přestože část spekulací utnul sám Trump veřejným vystoupením, ruská média nadále mluví o tom, že může mít vážné zdravotní problémy.

Propaganda, která kdysi republikána líčila jako pragmatickou alternativu k demokratovi Joeu Bidenovi, nyní otevřeně zpochybňuje prezidentův úsudek, inteligenci a politickou spolehlivost. A sází tak na oblíbené téma, které používala k útokům na jeho předchůdce.

Foto: Kevin Lamarque, Reuters

Vladimir Putin a Donald Trump na Aljašce.

Evropa jako největší zlo

Nedá se přitom říct, že by se Trump dočkal jen negativních výpadů, jako tomu je u většiny evropských politiků.

„Trump a jeho tým zjevně znají a pamatují si historii lépe než mnozí z jejich předchůdců a to nám dává šanci hodně změnit,“ prohlásil po summitu na Aljašce moderátor ruské státem kontrolované stanice Ren TV.

To, jak prezidenta vykresluje propaganda, se ostatně stalo také jakýmsi symbolem proměny vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy. Minulá administrativa prezidenta Joea Bidena čelila dlouhodobě kritice a v ruských médiích se USA objevovaly jako úhlavní nepřítel. S Trumpem podobně dogmatická označení vyprchala.

Stejně tak ale zmizela i předvídatelnost těchto prohlášení. Americký prezident, který veřejně deklaroval, že chce zprostředkovat mír na Ukrajině, od svého nástupu do funkce několikrát změnil pozici.

Před summitem v Anchorage se dokonce několikrát vyjádřil kriticky na účet Vladimira Putina, což se velmi rychle setkalo s reakcí i v Kremlem kontrolovaných médiích.

Ruská aféra – Trump a KGB

Podle bývalého agenta KGB Jurije Švece začala Moskva na Donaldu Trumpovi „pracovat“ už v 80. letech. Jak začátkem roku 2021 napsal The Guardian, sovětská rozvědka v něm viděla „ideální cíl“ – člověka se silným egem, touhou po uznání a kontaktech do východní Evropy přes jeho první manželku Ivanu, rodačku ze Zlína.

Klíčovým momentem měl být rok 1987, kdy Trump navštívil Moskvu. Podle Švece mu tam KGB věnovala mimořádnou pozornost a povzbuzovala ho, aby vstoupil do politiky. Krátce po návratu pak Trump začal v USA prosazovat myšlenky, které se shodovaly se sovětskými zájmy – například kritiku NATO.

Tyto informace zazněly v knize American Kompromat investigativního novináře Craiga Ungera. Švec v ní tvrdí, že Trump nebyl klasickým špionem, ale „vlivovým zdrojem“ podobně jako britská skupina Cambridge Five – tedy někým, kdo se vědomě či nevědomě stal nástrojem zahraniční moci.

Již zmíněný Solovjov Trumpa kritizoval ve své hlavní talkshow za to, že oslovil Putina tónem, který označil za neuctivý. „Začal mluvit hrubě. Zdá se nám, že prochází ‚bidenizací‘. Jeho přesvědčení, že je jediným člověkem, který může s Putinem mluvit, ho proměnilo v jinou verzi Bidena,“ podotkl.

Dodal, že Rusko není povinno přizpůsobovat se Trumpovým preferencím.

Může Trump do nebe?

Po Aljašce, kterou ruská média prezentovala jako dějiště pro rozhodování o budoucnosti Ukrajiny bez jejích představitelů, se na něj zase naopak snesla chvála.

Komsomolskaja pravda, další prokremelský deník, zaujal odlišný úhel pohledu a publikoval článek spekulující o tom, zda by se Trump mohl za své mírové úsilí „dostat do nebe“. List dokonce požádal o komentář ruského pravoslavného kněze.

Vedle toho Kreml představil médiím postupy, jakými mají o událostech informovat, a to v takovém kontextu, aby Rusko působilo jako velmoc, která se opět dostala zpět na mezinárodní výsluní, jak napsal nezávislý server Meduza. Stejně tak měli vedle sebe americký prezident s Putinem působit jako rovnocenní partneři, kteří si toho mají mnoho co nabídnout.

Mlčení z Bílého domu

Nemělo by překvapit, že ruská média hrají vždy ve prospěch kremelského režimu a budování obrazu Putina jakožto silného lídra. Zajímavé ale je, že americký prezident na podobné projevy nijak nereaguje, ačkoliv je jasné, že musely projít schvalovacím procesem v Kremlu.

Důvodem může být, že Trump dlouhodobě tvrdí, že za jeho vlády „byla s Ruskem stabilita“ a že Putin by se neodvážil napadnout Ukrajinu, kdyby byl v Bílém domě.

Ruské strategie na americké prezidenty

Kdyby otevřeně reagoval na ruskou propagandu a šel proti Kremlu, rozbil by si vlastní image, kterou prezentuje voličům: Že on jediný dokáže s Putinem vyjednat mír. Mlčení mu umožňuje tenhle narativ udržet.

Přestože se ale americký prezident staví do role mediátora míru v konfliktu na Ukrajině, doposud se mu nepodařilo získat jediný ústupek ze strany Kremlu. Stejně tak vůči němu nepoužil ani žádnou z výhrůžek, jimiž dříve šermoval, například sekundární cla.

Ruská média to tak prezentují jako jakési prozření amerického prezidenta, kterému konečně došlo, že pravda je celou dobu na Putinově straně.

Doporučované