Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Národní galerie v Londýně vybuduje nové křídlo budovy, ve kterém poprvé začne vystavovat moderní umění. Využije k tomu obří dotaci ve výši 375 milionů liber, v přepočtu více než devět miliard korun, informovala agentura AP.
Od roku 1824, kdy byla založená, instituce shromažďovala rozsáhlou sbírku obrazů od předních západních umělců, počínaje Leonardem da Vincim přes Williama Turnera po Vincenta van Gogha. Ve sbírkách naopak až na výjimky chybí umění vytvořené po roce 1900, na něž se v britské metropoli zaměřují jiné galerie v čele s Tate Modern.
Změnit to má nové křídlo Národní galerie na jejím pozemku u Trafalgarského náměstí. Momentálně se zde nachází hotel a kanceláře. Na návrh objektu bude vypsána architektonická soutěž, fungovat by měl od začátku 30. let, doplňuje deník New York Times.
„Píše se rok 2025. Od roku 1900 uplynulo strašně mnoho času a my si uvědomujeme, že dějiny malby tímto datem neskončily. Chceme ten příběh vyprávět dál,“ řekla listu ředitelka galerie Gabriele Finaldi. Podle ní instituce tímto směrem uvažovala už dřív, do plánu se ale neodvažovala pustit mimo jiné proto, že neměla, kde novější umění vystavit. To umožní nové křídlo.
Stavba bude financována ze dvou největších darů, jaké kdy nějaké muzeum nebo galerie ve Velké Británii získaly. Ten první ve výši 150 milionů liber, což je asi 4,2 miliardy korun, věnovala nadace Crankstart. Založil ji rizikový investor ze Silicon Valley Michael Moritz s manželkou, spisovatelkou Harriet Heyman. Stejnou částku pak instituce dostala od fondu Julia Rausing Trust, jejž vede dědic společnosti Tetra Pak Hans Rausing.
Národní galerii v Londýně navštíví asi tři miliony lidí ročně. Podle ředitelky Gabriele Finaldi bude cílem nového křídla budovy, aby si sem „britská veřejnost i návštěvníci z celého světa přicházeli užít nejlepší sbírku obrazů na světě od středověku po současnost, to vše v nádherném architektonickém prostředí“.
Šéfka instituce si uvědomuje, že skutečně mistrovská díla se na trh dostávají zřídka. I proto chce do budování sbírek zapojit zápůjčky od sběratelů nebo správců pozůstalosti konkrétních umělců.
Svou kolekci děl vytvořených ve 20. a 21. století hodlá galerie budovat ve spolupráci s Tate, jež se v Londýně dlouhodobě zaměřuje na výtvarné umění doby po roce 1900. Ředitelka Tate Maria Balshaw vzkázala, že se těší na „úzkou spolupráci s kolegy z Národní galerie na zápůjčkách, kurátorských a konzervátorských odborných činnostech s cílem podpořit rozvoj nových expozic“.
