Oslava tradičních hodnot, bez „zvráceností“. Rusko pořádá vlastní Eurovizi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nostalgie po sovětských časech a oslava tradičních hodnot v obalu pro mladou generaci. Tak zní recept na sobotní zábavu pro řadu ruských domácností. Kreml se rozhodl obnovit soutěž Intervize, která představí zpěváky ze dvou desítek zemí.

Intervize může připomínat názvem a ostatně i svou podobou jinou soutěž - Eurovizi. Jde totiž o přímou konkurenci pěvecké show, kterou každoročně pořádá i Evropská vysílací unie (EBU). Tam ale po své invazi na Ukrajinu už nemohla Moskva dále posílat své zástupce a ruský prezident Vladimir Putin tak rozhodl o vzkříšení této verze.

Kritici tvrdí, že akce slouží jako geopolitický nástroj, protože odráží protizápadní postoje Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naproti tomu prohlásil, že jde o čistě kulturní akci, do které nepatří politika.

To je silný argument, když se vezme v potaz, že hlavním soutěžícím za Rusko bude popový zpěvák a národní idol Šaman, vlastním jménem Jaroslav Dronov.

Mladý muž s platinově blonďatými vlasy je známý pro své vlastenecké písně, jedna z nich se nazývá „Jsem Rus“ - oslava toho, že země stojí proti celému světu, nebo že jen čistě máte být pyšní, že jste se narodili v Rusku.

Další skladba s názvem „Povstaneme“ zase oslavuje vojáky padlé ve válkách. Vedle hudby ale Šaman veřejně vystupuje i s prohlášeními na podporu války proti Ukrajině, objevuje se na slavnostních banketech Kremlu a figuruje i v aktualizovaných školních osnovách. Loni Evropská unie Šamana zařadila mezi osoby na sankčním seznamu.

Také organizátoři podle agentury AFP předeslali, že během pěvecké soutěže půjde i o politiku. Slíbili „skutečnou oslavu hudby“, ale také show, která bude propagovat „národní identitu“.

Právě Lavrov se kriticky vyjadřoval k Eurovizi, na které řada umělců otevřeně skrze hudbu projevuje svou sexualitu i podporu menšinovým tématům. Samotná akce je postavená na hodnotách, jako jsou rovnoprávnost a svoboda. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová o evropské soutěži napsala, že „překonala jakékoliv orgie, sabat nebo rituální oběť“. „Pohřeb západní Evropy probíhá podle plánu. Bez překvapení.“

Rusko se přitom Eurovize poprvé zúčastnilo v roce 1994, jen několik let po rozpadu Sovětského svazu, což znamenalo začátek dlouhého a složitého vztahu se soutěží. V průběhu prvního desetiletí 21. století se pak Eurovize stala jednou z nejočekávanějších akcí v zemi a Moskva na ni často vysílala některé ze svých největších hvězd. S válkou zábava skončila.

A právě vymezení se vůči Eurovizi je hlavním bodem sobotní soutěže. „Garantuji, že nedojde k žádným zvrácenostem ani zneužívání lidské přirozenosti,“ řekl v souvislosti s tím začátkem tohoto roku Lavrov.

Pod propagací národní identity se dá jednoduše představit důraz na tradiční hodnoty, ve kterých ruský prezident Vladimir Putin považuje svou zemi za vzor, zatímco podle něj probíhá „morální úpadek“ Západu.

Ruský nejvyšší soud koncem roku 2023 zakázal „mezinárodní LGBT hnutí“ jako „extremistické“. Což je termín, který otevírá dveře k tomu, aby LGBT lidé nebo lidskoprávní skupiny věnující se tomuto tématu mohli být odsouzeni k dlouhým trestům odnětí svobody.

Známý ruský kulturní kritik a hudební expert Artěmij Troickij, který v současné době žije v dobrovolném exilu v Estonsku, řekl serveru Current Time, že myšlenka obnovení hudební soutěže z doby studené války „je jen další připomínkou toho, že dnešní Putinovo Rusko upadlo zpět do sovětského myšlení a mentality“.

Není to poprvé, kdy se Intervize na obrazovkách objeví. První ročník se konal v roce 1965 v Československu. Mělo jít o kulturní událost Mezinárodní organizace pro rozhlas a televizi (OIRT) – východoevropské sítě rozhlasových a televizních vysílacích společností. Hned první ročník měl českého vítěze, zemi reprezentoval Karel Gott, který vystoupil s písní Tam, kam chodí vítr spát.

Praha se stala dějištěm show ještě dvakrát, než po invazi ruských vojsk v srpnu 1968 tato tříletá tradice na našem území skončila.

Už tehdy byla nicméně Intervize propagována jako socialistická alternativa k Eurovizi, a přestože se nikdy neblížila popularitě druhé soutěže, nesla politickou váhu a měla promítat i údajnou solidaritu Varšavské smlouvy, jak popsal deník The Guardian. V 70. letech se pak vrátila a konala se v různých městech bývalého komunistického bloku.

Je otázkou, zda nynější pokus o vzkříšení soutěže bude ve snaze konkurovat evropské verzi úspěšnější. Moc faktorů tomu prozatím nenapovídá.

Většina zemí, které se zúčastní, jsou s Ruskem zadobře, a to díky tomu, že jsou neutrální nebo více či méně podporují jeho invazi do sousední země. Patří mezi ně například Bělorusko, Kazachstán, Venezuela, Kuba a Katar. Svého zástupce poslalo i Srbsko, které zachovává vřelé vztahy s Moskvou, zatímco usiluje o vstup do Evropské unie.

Velkou pozornost ale přitáhla účast Spojených států, které měl původně reprezentovat zpěvák B. Howard. Známý je hlavně kvůli spekulacím o tom, zda není synem Michaela Jacksona. Nakonec ale nedorazí a USA bude zastupovat taneční umělkyně australského původu Vassy.

Své zástupce vyšlou i Čína nebo Indie.

Na jedné straně se organizátoři soutěže prezentují tím, že zúčastněné země zastupují téměř „4,5 miliardy lidí – tedy více než polovinu populace planety“, jak uvedl na tiskové konferenci před soutěží Sergej Kirijenko, vysoký představitel Kremlu a předseda dozorčí rady soutěže.

Na straně druhé ale nepůjde právě kvůli všem zúčastněným státům a jejich jiným časovým pásmům o sdílený zážitek, jako tomu je například u Eurovize. Právě proto by mohlo jít spíše o show pro domácí publikum.

Zapadlo by to do Putinovy širší strategie budování vlastenecké ruské kultury. Zároveň půjde také o demonstraci, že země může mít vlastní velkolepé události nezávisle na západních institucích. Putin se ostatně netají tím, že by rád vytvořil pro své domácí publikum i ruskou verzi olympijských her nebo Oscarů.