Ani po otřesných případech dětské agresivity politici peníze pro školy nenašli

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Sehnat včasnou intervenci je velký oříšek, odborníků je hrozně málo,“ říká ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi do očí v nové epizodě volební reality show Republika Příbram Šárka Jendruščáková, ředitelka příbramské základní školy v Jiráskových sadech. Učitelky před kamerami Rakušanovi popisují například fyzické útoky i vyhrožování výbušninami. „Když jsme měli ve třídě agresivní dítě, nikdo nám nepomohl. Nedoberete se ničeho. Rodiče nespolupracovali, to dítě šlo do čtvrté třídy, házelo kovové předměty, bodalo spolužáky. A nic,“ přibližuje otřesnou zkušenost Jana Jeníková, učitelka z prvního stupně.

Podle Rakušana se situace pomalu lepší. Co pro bezpečnost dětí a učitelů udělala současná vláda? „Udělala dost od událostí na filozofické fakultě. Musím říct, že tohle byl budíček,“ zmiňuje Rakušan, konkrétní však moc není. Zmiňuje alespoň, že není spokojený s tím, jak jeho ministři – v tomto volebním období už hnutí STAN na resort školství nasadilo tři – vedou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „Mnoho věcí mohlo jít rychleji a mnoho věcí se mělo udělat dobře,“ stěžuje si předseda Starostů.

Agresivita na školách je nejen mezi pedagogy silné téma. Experti se shodují na tom, že agrese mezi dětmi přibývá, podle předsedkyně Asociace školní psychologie Jany Zapletalové jde o souhru faktorů, mezi nimiž je i tlak na sociálních sítích. Přibývá především agresivního chování, kde dochází k nečekaným projevům agresora. Tyto projevy jsou přitom fyzickou, otevřenou agresí.

Pomoci by mohl například větší počet školních psychologů, po kterém školy dlouhodobě volají, ke kterému by měl přispět nový zákon. Podle vysokých škol, které vystudované psychology „dodávají“, je problém v nedostatku času, peněz i kvalifikovaných lidí. Univerzity nicméně Seznam Zprávám před nedávnem potvrdily, že s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) o počtu budoucích psychologů jednají a některé již pro tento školní rok své kapacity navýšily.

Není to poprvé, kdy se školní psychologové veřejně řeší. Po lepším financování se například volalo, když před více než dvěma lety student pražského učiliště zavraždil přímo ve škole učitele nebo když v září loňského roku třináctiletá dívka v Domažlicích pobodala nožem dva spolužáky.

Možnost navýšení počtu studentů psychologie, kteří by po absolvování mohli nastoupit do škol, je podle expertů samozřejmě pozitivní. Ale pouze teoreticky, praxe bývá mnohem složitější.

„Od pana ministra je to pouze ad hoc řešení, i když s dobrým úmyslem. Systém není od státu dlouhodobě dobře nastavený, vysoké školy nedostanou dost peněz navíc a nemají motivaci vycházet ministerstvu vstříc. Školy často hledají psychologa s lupou. Je potřeba také trpělivě vysvětlovat, proč je školní psycholog potřeba, tam, kde ho už mají, bývá odezva takřka vždy pozitivní,“ říká Lucie Slejšková, analytička EDUin, neziskové organizace zabývající se vzděláváním.

Pro ředitele škol bývá dlouhodobě problém sehnat na školního psychologa peníze. I pokud je sežene, často jde o takové částky, za které nedostatkového psychologa do školy nemá šanci přilákat.

„Často jsou placeni z nějakých projektů, grantů. Pro lidi, kteří se musejí neustále vzdělávat, je to nevyhovující situace. Mezi školními psychology zůstávají jen velcí fandové takové práce, ale často odcházejí do jiných sfér, kde jsou lépe finančně ohodnoceni a mají větší stabilitu,“ vysvětlovala pro Seznam Zprávy již dříve Jana Zapletalová, předsedkyně Asociace školní psychologie.

V praxi bývá problém například s úvazky školních psychologů, kteří ve školách bývají maximálně několik hodin týdně. Podle Slejškové by pomohlo, aby vzniklo co nejvíce „létajících pozic“, tedy aby psychologa školy v regionu sdílely. Zkušenosti už podle Slejškové existují například na Kutnohorsku díky projektu Eduzměna.

Faktem zůstává, že kvůli nedostatku lidí se do škol mohou dostat psychologové poměrně čerstvě po vystudování univerzity. Školní psycholog musí pro splnění podmínek k práci v oboru vystudovat takzvanou jednooborovou psychologii, jejíž studium trvá standardně pět let. „Z mojí zkušenosti, pokud se rozhodnete do psychologie ve školním prostředí vstupovat, tak nemáte problém si najít uplatnění,“ přibližuje Olga Kučerová, první místopředsedkyně Asociace školní psychologie.

Více peněz do systému školních psychologů by uvítal také Rakušan, jak řekl loni Seznam Zprávám. „Rozhodně bych uvítal výrazné posílení kapacit služeb, které poskytují psychosociální podporu dětem a mladým lidem, jako jsou krizové linky a týmy na podporu duševního zdraví,“ uvedl ministr po útoku v Domažlicích.

Od příštího roku se má financování školních psychologů opravdu změnit, místo projektových peněz mají podle novely školského zákona dostávat peníze přímo ze státního rozpočtu. Novela je již legislativně schválena, podle současného návrhu rozpočtu v něm zatím peníze na tyto profese, zhruba deset miliard, chybí.