Rusové vydělali 380 milionů na triku s vízy. Policie je chce dostat na daně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V roce 2018 našli policisté u Andreje Voronina ve skříni dolary a eura v hodnotě 200 milionů korun.

Pro policisty to bylo jen další potvrzení horké stopy: že se rodina Voroninových, Rusů usazených dlouhodobě v Praze, nabourala do systému pro vietnamské žadatele o víza. A že tak Voroninovi dokázali z desetitisíců žadatelů vyzobávat na dálku ty Vietnamce, kteří dobře zaplatili.

Během let si takhle Voroninovi vydělali nejméně 380 milionů korun. Celá skupina, do níž byli zapojeni i vietnamští podnikatelé žijící v Česku, pak dokonce 853 milionů.

Jenže soud letos na jaře Voroninovy pravomocně osvobodil. Řekl, že jejich způsob „hacknutí“ státního vízového systému není trestný.

Podle zjištění Seznam Zpráv začali vyšetřovatelé obratem pracovat na tom, aby ruskou rodinu začali stíhat pro daňový delikt. Jednoduše proto, že stamiliony vydělané byznysem s vízy nepřiznávala.

Detektivové už před sedmi lety zablokovali Voroninovým všechny peníze na účtech, soubor nemovitostí, peníze v hotovosti, směnky nebo auta. Po vynesení osvobozujícího rozsudku jim soud v červenci zase všechen rozsáhlý majetek zpřístupnil.

Jak ovšem ukazuje pohled do katastru nemovitostí, Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) nechala v srpnu byty nebo pozemky opět zmrazit jako výnos ze zločinu. Protože když se nepodařil prokázat trestný čin při nabourání do vízového systému, chtějí kriminalisté aktéry kauzy dostat před soud za daňový podvod - jak Seznam Zprávám potvrdilo několik zdrojů majících o vyšetřování věrohodné informace.

Oficiálně nechce policie případ komentovat. „Mohu pouze v obecné rovině sdělit, že náš útvar zpravidla nesděluje, zda se nějakou konkrétní věcí zabývá či naopak nezabývá,“ reagoval Jaroslav Ibehej, mluvčí NCOZ.

Už během původního vyšetřování policisté odhalili velké nesrovnalosti v příjmech a výdajích rodiny, které teď mohou posloužit jako důkazy. Například obviněný Andrej Voronin vykazoval roky před zatčením finančnímu úřadu základy daně přibližně mezi 180 až 250 tisíci korunami.

Andreje Voronina se Seznam Zprávám na adrese, kterou udává jako bydliště, nepodařilo opakovaně zastihnout. Jeho bratr Alexander Voronin se o kauze nechtěl bavit. „Nemám čas,“ odpověděl do telefonu na žádost o rozhovor a hned položil mobil.

Neobvyklý případ státního vízového systému Visapoint a obvinění rusko-vietnamské skupiny popsaly Seznam Zprávy exkluzivně před šesti lety.

Nejméně od roku 2013 opakovaně upozorňovala vietnamská komunita, ale třeba i Bezpečnostní informační služba, že se s českými vízy vydávanými ve vietnamské Hanoji kšeftuje. Navíc v situaci, kdy ambasáda mohla uspokojit jen hrstku žadatelů. Až v roce 2018 policisté oznámili, že pozatýkali skupinu 13 lidí.

Jak tehdy vypátraly Seznam Zprávy, jednalo se především o zmíněného Andreje Voronina a jeho bratra Alexandera, absolventa pražské matematicko-fyzikální fakulty. Obviněni byli také jejich rodiče a vietnamští zprostředkovatelé, kteří zajišťovali příliv žadatelů o víza.

Vietnamci vyplňovali žádost v elektronickém systému Ministerstva zahraniční. Aby je pustil dál, museli vyplnit takzvaný kód CAPTCHA, tedy opsat řadu čísel a písmen - pro ověření, že žádost chce vyplnit skutečný člověk, a ne robot.

Voroninovi ale s pomocí speciálního programu tuhle překážku překonávali a mohli tak podávat žádosti pro své klienty ve velkém. Podobně vyzráli na další kód, který se objevoval na webu Ministerstva zahraničí ve chvíli, kdy se otevřela pro žadatele volná místa. Program to automaticky poznal a hned poslal žádosti.

A když ministerstvo zavedlo systém telefonického objednávání na hanojskou ambasádu, sestrojili si Voroninovi podomácku s pomocí stovek SIM karet, mikropočítačů a modemů výkonnou telefonní ústřednu, jež neustále do Hanoje volala.

Zatímco běžným žadatelům se číslo ozývalo stále jako obsazené, Voroninovým se podařilo strefit do chvilek, kdy se přetížená linka uvolnila. Vietnamci jim - a rovněž zprostředkovatelům - za tuhle službu platili kolem 350 tisíc korun za každou úspěšně vyřízenou vízovou žádost.

Policisté v tom viděli především trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému. Jenže soudy, které případ řešily od roku 2022, právě tuhle kvalifikaci celkem jednoznačně rozcupovaly.

Voroninovi totiž podle soudců neprolomili žádná bezpečnostní opatření vízového systému, „nevloupali“ se do něj a ani ho neovládli, jak o tom mluví popis tohoto trestného činu. Ale pouze legálně použili robota a svou telefonní ústřednu, aby svým klientům zvýšili šanci na cestu do Česka.

Soudkyně Zuzana Kotyzová to v písemném rozsudku, které Seznam Zprávy pročetly, označila za „smělé, troufalé a drzé“. Ovšem nikoli trestné. „Úspěch není trestným činem, to bez ohledu na jeho, v tomto případě až nehoráznou, míru,“ podotkla v rozsudku Kotyzová.

Ostatně tak argumentoval před soudem i Alexander Voronin, když se podivoval, kdo vidí co trestného na automatickém vyplnění CAPTCHA. „Překonání bezpečnostních opatření tím, že jsme zautomatizovali přepsání písmenek? Každý laik musí uznat, že to je vycucané z prstu,“ prohlásil Voronin při úvodním soudním stání. Jeho bratr Andrej před soudem odmítl cokoli říkat.

Soudkyně Kotyzová v rozsudku uznala, že na první pohled může případ působit jako zločin. Třeba právě kvůli obrovskému zisku. „Šokující v tomto případě je hlavně částka, na kterou si přišla ruská část skupiny. A právě ona částka svádí k úvahám, že toto jednání přeci musí být trestné. Kdo by schovával v šatní skříni částku přesahující v přepočtu 200 milionů korun,“ podotkla Kotyzová s odkazem na dolary a eura nalezená při domovních prohlídkách.

Současně však zopakovala, že podmínky používání systému Visapoint oficiálně nezakazovaly používání podobných robotů pro znásobení šance získat víza. A že nedostupnost možností požádat o víza nezpůsobili Voroninovi, ale Ministerstvo zahraničí. Tudíž že Voroninové a spol. trestný čin nespáchali.

Podle rozsudku je ovšem jasné, že bohatství Voroninových pochází z vízového byznysu. Jak už ale zaznělo, Voroninovi vykazovali malé příjmy. Jejich matka přitom nakoupila nemovitosti za 29 milionů a byla šéfkou firmy registrované na Seychelách. Odposlechy také zachytily, jak řeší, že jí banka zablokovala příchozích 49 tisíc eur, protože měla pochybnosti o jejich čistém původu.

Voroninovi si patrně byli vědomi, že během vízového podnikání jedou na hraně. Při mnohaměsíčním sledování policisté zaznamenali jejich schůzky s vietnamskými zprostředkovateli. Jeden z bratrů chodil na setkání do obchodních center, druhý jednání zpovzdálí pozoroval. Oba se také před tím převlékali do jiných šatů, podle detektivů zřejmě proto, aby ztížili případné sledování.

Platby za najaté servery, jež používali pro komunikaci s vízovým systémem, zase platili z účtů vedených na smyšlená nebo cizí jména.