Násilníci, kteří chtějí změnu. Vztek je učí zvládat terapie zdarma

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Každým rokem se tisíce lidí dopouštějí domácího násilí. Ať už jde o výhružky, týrání nebo omezování svobody, domácí násilí má opakující se charakter a může vyeskalovat až do situace, kdy policie násilníka vykáže z domácnosti. I proto vznikají programy, které pomáhají nejen obětem, ale také „útočníkům“, kteří se rozhodnou své chyby napravit.

Jedním z příkladů je terapeutický program Stop násilí, který funguje od roku 2009 a který pomáhá klientům s násilnými sklony zvládat jejich vztek. Program je součástí organizace Diakonie Českobratrské církve evangelické (ČCE), která každoročně pořádá Běh proti násilí, aby upozornila na problém a podpořila své klienty a dobrovolníky. Program Stop násilí nabízí klientům možnost bezplatně absolvovat individuální nebo skupinové terapie. Nově do programu zařadili také Teen terapii pro děti od 12 do 18 let.

Dobrovolně se do terapií hlásí klienti, kteří si uvědomili, že se vůči rodině nechovali adekvátně. Podle vedoucí programu Stop násilí Věry Víchové jde v tuto chvíli o takzvaného ideálního klienta. „Volají nám a říkají: ‚Víte, já nechci ztratit moji rodinu, ale já vím, že jsem udělal blbost, ve mně to vždycky bouchne a neovládám se, ale musím s tím něco dělat.‘,“ popisuje Víchová a povzbuzuje ji motivace klientů. Jedním z nich je dvaačtyřicetiletý Martin, který si své špatné chování uvědomil a rozhodl se své chyby napravit.

„Martin žije s manželkou a mají spolu čtyři děti ve věku 6 až 17 let. S ženou měly četné a vyhrocené konflikty. Žena se proto v minulosti i s dětmi od něj dočasně odstěhovala. Po čase se i s dětmi vrátila a situace se trochu uklidnila. Když ale konflikty začaly zase narůstat, požádal Martin dobrovolně o vstup do našeho programu. Uvedl, že ztrácí kontrolu nad svým chováním, a došlo i k několika vyostřeným hádkám, kdy manželku fyzicky napadl,“ uvádí organizace Diakonie ČCE ve svých materiálech.

A tento případ není ojedinělý. Podle Policejního prezidia ČR bylo od roku 2020 vykázáno z domácnosti 6957 mužů a 294 žen. Nejpočetnější skupinu tvoří dospělí a nezletilí. Jen za rok 2025 zatím policie zaznamenala 1175 vykázání.

Také to je důvodem, proč v roce 2024 zahájil program Stop násilí tříletý výzkum, jehož cílem je nejen informovat širokou veřejnost o povědomí domácího násilí, ale převážně zvýšit kapacity pro klienty, kteří se dopustili násilného činu.

Do programu však nevstupují lidé jen dobrovolně. Značnou část klientů tvoří ti, kteří se dopustili násilného trestného činu a dle nařízení soudu musí docházet na terapeutické programy. Povinnost docházky na terapeutické programy pro pachatele domácího násilí není v Česku přímo explicitně zakotvena, soud ji ale může uložit jako přiměřenou povinnost.

A to většinou v rámci podmíněného trestu, kdy pachatel dostane trest odnětí svobody s odloženým výkonem. „Během zkušební doby uloží soud pachateli přiměřenou povinnost, aby se dostavoval na terapeutický program. Zda se skutečně dostavuje, je součástí hodnocení soudu, který se rozhodne, jestli se pachatel osvědčil, tedy do vězení nemusí, anebo rozhodne o tom, že si trest skutečně ve vězení vykoná,“ vysvětluje Petr Zeman, vedoucí Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP). A doplňuje, že do programu mohou vstoupit také lidé, kteří se dopustili násilného trestného činu v podobě nebezpečného vyhrožování.

Druhá kategorie, kdy jsou pachatelé nuceni absolvovat terapeutický program, je při podmíněném propuštění z vězení. Zjednodušeně řečeno pustí soud pachatele předčasně, ten má ale povinnost navštěvovat terapeutický program. Po uplynulé době soud opět vyhodnotí, zda dotyčný podmínky splnil. V případě, že je nesplnil, musí vykonat zbytek trestu.

V programu Stop násilí tvoří nařízená terapie druhou nejpočetnější kategorii. Propuštěný je tu pod dohledem Probační a mediační služby. Průběh terapie se tak oproti normální terapii liší. „V probačních terapiích funguje trojstranný kontrakt mezi námi, poskytovatelem a klientem. Třetí stranou je probační úředník, který má nad sezením kontrolní dohled a kterého já informuji, zda dochází, nebo nedochází na sezení,“ popisuje individuální psychoterapeut programu Stop násilí Vojtěch Betka.

Terapeutické programy klientům nabízejí individuální přístup například v podobě sociálního výcviku a převýchovy nebo psychologického poradenství. „Soud o takové povinnosti rozhoduje na základě vlastní úvahy o její vhodnosti. Vodítkem může být znalecký posudek znalce z oboru psychologie, ale není podmínkou. Klíčová je motivace pachatele k tomu, aby se takové terapii podrobil,“ sděluje předseda senátu a tiskový mluvčí trestního úseku Krajského soudu v Praze Jiří Wažik.

Podle Víchové se často u násilných klientů opakuje také motiv, kdy klienti přichází s traumatem z dětství. „Táta byl násilný, mlátil nás, mlátil mámu,“ uvádí příklad. Právě těmto lidem pak většinou doporučuje terapeutická sezení Orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Z evaluační zprávy za rok 2024, kterou vytvořila organizace Diakonie ČCE, vyplývá, že 59 % klientů, kteří prošli programem Stop násilí, hodnotí zlepšení vztahů se svými blízkými. Podle odborníků se partnerský vztah po absolvování terapie zlepšil u 88 %. Toto číslo vychází z průzkumu, kde se nepočítali ti, kteří na otázku nedokázali odpovědět nebo partnera či děti nemají.

Organizace Diakonie ČCE ve spolupráci s odborníky a terapeuty z programu Stop násilí každoročně pořádá benefiční Běh proti násilí. Cílem akce je vyjádřit podporu a ocenit odvahu lidí, kteří se rozhodli řešit svůj problém. Již sedmý ročník běhu se uskutečnil 18. září a zúčastnilo se ho necelých čtyři sta dobrovolných běžců.

Terapeutickou pomoc nabízí klientům bezplatně. Vydělaný výtěžek z registrace běžců putuje na provoz terapeutických center a vyplacení terapeutů. „U nás klienti nic neplatí. My zaměstnáváme psychology a psychoterapeuty s výcvikem, kteří mají také své soukromé praxe, kde hodina soukromé terapie se pohybuje okolo 1200–1800 Kč,“ uzavírá Víchová.