„Neviditelnými“ Tomahawky by Ukrajinci dostřelili až na Ural. Rozhodne Trump

Ukrajinský prezident v červenci řekl, že mu Donald Trump během jednoho jejich telefonického rozhovoru položil sugestivní otázku: „Volodymyre, můžete zasáhnout Moskvu? Nebo Petrohrad?“

Zelenskyj podle svých slov odpověděl: „Můžeme, když nám dáte zbraně.“

Nadějně v tomto směru pro Kyjev vyznívají poslední prohlášení amerického viceprezidenta J. D. Vanceho i Trumpova zvláštního vyslance pro Ukrajinu Keitha Kellogga.

Vance byl v konzervativní televizi Fox News vůči Rusku nevídaně kritický (dosud více kritizoval ukrajinskou stranu) a naznačil, že možnost dodávek střely s plochou dráhou letu Tomahawk na Ukrajinu je reálná. „Zvažujeme to, posuzujeme to. Konečné rozhodnutí je na prezidentovi Trumpovi,“ pravil.

Tomahawk by znamenal velkou změnu. Jde o střelu, která letí velmi nízko a vyhýbá se radarům protivzdušné obrany, kopíruje zemský povrch. Dokáže zasáhnout cíl ve vzdálenosti 1600 až 2500 kilometrů. Dosud mohou Ukrajinci používat britské rakety Storm Shadow a americké ATACMS s doletem 300 kilometrů.

Pokud by tedy ukrajinská armáda odpálila Tomahawk ze svého území nebo z moře (Američané je v minulosti odpalovali hlavně z ponorek a lodí), teoreticky by mohla zničit nepřátelský objekt nejen v Moskvě nebo Petrohradu, ale až na Uralu.

Vance rovněž v rozhovoru řekl, že USA by mohly tyto střely společně s dalšími zbraněmi prodat evropským státům, které by je pak předaly Ukrajině.

Tomahawky jsou pět a půl metrů dlouhé, nesou hlavici o hmotnosti půl tuny a jeden kus přijde na dva miliony dolarů. Spojené státy je začaly vyrábět v 70. letech uprostřed studené války se Sovětským svazem, ale velkou roli v konfliktech hrály až od 90. let.

Právě tyto střely odpálili Američané na úvod operace Pouštní bouře v roce 1991, která vedla k vytlačení Iráku z okupovaného Kuvajtu. Tomahawky zahájily také válku, která skončila v roce 2003 pádem režimu iráckého diktátora Saddáma Husajna.

Naposledy americká armáda střely použila letos v květnu při útoku na íránská jaderná zařízení.

„Trump a Vance jasně říkají, že Ukrajina by měla mít možnost útočit hluboko v ruském týlu. Tak lze číst jejich prohlášení,“ řekl pak ve vysílání Fox News Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg. „Neexistují žádná útočiště,“ podotkl také.

Sám Trump se zatím k Tomahawkům veřejně nevyjádřil, opakovaně ale řekl, že jej ruský prezident Vladimir Putin zklamal.

Zelenskyj chtěl Tomahawky po Američanech už před rokem, ale neuspěl. Trumpův předchůdce v Bílém domě Joe Biden povolil k útokům na cíle v Rusku jen rakety HIMARS a ATACMS.

Pokud by Američané přes Evropu poskytli Kyjevu Tomahawky, byla by ukrajinská armáda teprve třetí na světě, která je použije ve válečném konfliktu. Dosud tak učinili jen Američané a Britové.

Nasazení Tomahawků by ještě zhoršilo ruské možnosti bránit se ukrajinským náletům. Ruská protivzdušná obrana má v současnosti problémy i s drony.

„Dobře jsou chráněny Moskva a Petrohrad, ale jinde to není možné,“ vysvětlil Seznam Zprávám vojenský analytik Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany s tím, že Rusko je obrovské. „Je na tom opravdu špatně, o čemž svědčí fakt, že chce od Turecka odkoupit zpět protiraketové systémy S-400, které mu dříve prodalo,“ dodal.

Není známo, kolika Tomahawky Spojené státy aktuálně disponují. Odhady se pohybují mezi pěti až deseti tisíci.