Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropská komise připravila návrh víceletého unijního rozpočtu (MFF), který aktuálně projednávají europoslanci, členské státy – zkrátka všichni povolaní. S trochou nadsázky to vypadá, že se návrh dokumentu rozdělující v letech 2028-2034 necelé dva biliony eur zrodil „mrtvý už při příchodu,“ jak prohlásil nizozemský ministr financí. Proti návrhu totiž brojí partaje europarlamentu či zemědělci.
Komise navrhuje navýšení rozpočtu o zhruba 800 miliard eur. Výše nového evropského rozpočtu (odpovídající zhruba HDP Itálie) placená převážně členskými státy má ambici ukojit požadavky sedmadvacítky. Současně chce reagovat na stávající priority EU, jako jsou investice do obrany či upadající konkurenceschopnosti. Na potřebě vyšších investic a výdajů se obecně shodují všechny členské státy, problém však nastává, když dojde na lámání chleba.
„Členské státy, europoslanci i firmy říkají, že je zapotřebí velkých změn, aby Evropa obstála v tvrdé celosvětové konkurenci. Panuje široká shoda, že rozpočet by měl být proinvestiční a usilovat o zvýšení konkurenceschopnosti. Když ovšem přichází jednání, převládají dílčí zájmy. Zemědělci a regiony si nechtějí nechat sáhnout na svůj balík peněz a politici toto stanovisko ochotně přebírají za své,“ vysvětluje pro SZ Byznys ekonomický analytik think tanku Europeum Filip Křenek.
Navrhovaná dvoubilionová částka musí kromě nových krizí financovat i řešení dlouhodobých problémů EU. Sem spadá například – pro Česko důležitá – složka čerpání příjmů v rámci kohezní politiky, tedy přerozdělování peněz v rozpočtu ve snaze srovnávat rozdíly mezi chudými a bohatými regiony.
Česko se v posledních letech v rámci Unie posouvá v ekonomických parametrech vzhůru, čímž zároveň může klesnout i částka, kterou země získá.
„Za loňský rok jsme 83 miliard korun v plusu. Celkově od vstupu do EU přesáhla čistá pozice Česka 1,2 bilionu korun. Dlouhodobě ale bude čisté saldo klesat. S přibližováním se unijnímu průměru se snižují přidělené peníze z kohezního fondu a i případné rozšíření EU rozprostře balík peněz mezi více zemí. Není to špatná zpráva. Spíš jde o signál, že je čas víc stavět na kvalitních projektech a soukromých investicích než na čistém přílivu dotací,“ říká Křenek.
Tři nohy rozpočtu
První z novinek rozpočtu na dalších sedm let je snaha Komise změnit jeho architekturu sloučením dílčích položek do tří nosných pilířů.
První a největší z nich zahrnuje zmíněnou podporu regionů a slučuje ji například s podporou zemědělství či námořní bezpečností. Tato část zahrnuje přes bilion eur a pro Česko je podle Křenka klíčová.
„Česko by mělo usilovat o zachování silné kohezní politiky orientované na výsledek. Potřebujeme investovat do dopravní, energetické i datové infrastruktury. Dlouhodobě získáváme z kohezní politiky asi 75 % z evropských fondů, které k nám přitečou. Postupně ale dochází ke snižování významu koheze a zemědělství v evropském rozpočtu. Nyní každá z nich tvoří asi třetinu, do budoucna to bude méně. Musíme se tomuto trendu přizpůsobit,“ počítá expert.
Druhý z pilířů, jímž se Komise snaží reagovat na upadající evropskou schopnost měřit se s dalšími světovými ekonomikami, je fond konkurenceschopnosti. Zahrnuje částku 589 miliard eur, která se má rozdělit do oblastí jako investice do digitálních technologií i obrany. Právě poslední jmenovaná položka zaznamenala rapidní nárůst plánovaných výdajů.
„Pravděpodobně se dočkáme až pětinásobně vyšších výdajů na obranu, počítá se se 131 miliardami eur. Ve fondu evropské konkurenceschopnosti bude podpořena i digitální transformace. Navýšení výdajů se ale neobejde bez dodatečných příjmů. Významná část půjde z příspěvku členských států podle jejich hrubého národního důchodu. Na základě výše potřebných příjmů pro financování rozpočtu EU se stanoví jednotná % sazba HND, kterou členské státy zaplatí,“ komentuje pro SZ Byznys hlavní ekonom brokerské společnosti XTB Pavel Peterka.
Třetí a poslední z pilířů jménem Globální Evropa se týká přeshraničních investic mimo EU. Na ně momentálně plánuje vyčlenit Komise 215 miliard eur. Má tuzemskou stopu mimo jiné v tom, že spadá do portfolia českého eurokomisaře Jozefa Síkely.
„Pomůže nám to efektivněji mobilizovat větší investice, přilákat soukromý kapitál a navazovat dlouhodobá partnerství. Více než 60 miliard eur je vyčleněno pro subsaharskou Afriku – region, jehož demografický a hospodářský rozvoj bude mít významný vliv na naši budoucí stabilitu a prosperitu,“ komentoval na sociálních sítích.
Snaha Komise sloučit programy do tří pilířů rozpočtu však nebudí jen chválu, jak podotýká europoslanec z ODS Ondřej Krutílek: „Nemyslím, že je šťastné spojení řady témat do velkých balíků, jako je spojení zemědělství a koheze, nebo naházení tuctu programů pod společnou střechu Evropského fondu pro konkurenceschopnost. To je možná pohodlné pro Komisi, která bude moci v dalších letech jednodušeji přesouvat jednotlivé položky, ale obávám se komplikace z hlediska dlouhodobého strategického plánování.“
Hodně a stále málo
Obecně je možné z čísel vyčíst nárůst výdajů, s nimiž by Unie měla na první pohled disponovat, o téměř 50 procent. Jak již bylo zmíněno, současná verze rozpočtu operuje s částkou 1,2 bilionu eur, nově Komise navrhuje dva biliony. Jenže cifra je podle úředníků „mnohem menší“, pokud se do ní započte inflace. Současně značnou částku spolykají dluhy, které EU splácí ještě z covidových časů. Reálný nárůst dispozic unijního rozpočtu je tak naprosto minimální.
Současný rozpočet přesahuje jedno procento HND, s nímž by měl operovat, o 0,13 procenta. Nový má operovat s 1,26 procenta. Jenže po odečtení inflace a peněz, které půjdou na splacení covidových půjček, zbývá jen minimální navýšení a Unie bude nakládat částkou ve výši zhruba 1,15 % HND. Reálné navýšení je tak minimální, a to v době, kdy potřebuje EU podle Draghiho zprávy razantně investovat, aby neklesala její globální konkurenceschopnost.
Srovnání obou rozpočtů ukazuje i následující graf, kde jsou částky uvedené v miliardách eur.
Nízká ambicióznost finančního plánu patří k výtkám, které se na Komisi snesly po představení návrhu z více stran. Například bruselský think tank Bruegel uvádí, že společné výdaje veřejného sektoru EU do investic by měly být vyšší o 0,8 procenta HDP, než jak je rozpočet navrhuje. To odpovídá zhruba avizovaným dvěma bilionům eur, před ponížením rozpočtu o dluhy a inflaci.
Zpráva bývalého italského premiéra Maria Draghiho ze září 2024, která měla nasměrovat uvažování Evropské komise, identifikovala investiční deficit ve výši 4–5 procent HDP Unie. Report sice nedefinuje rozdělení nákladů mezi veřejný a soukromý kapitál, přesto je evidentní, že se stávající podobou návrhu k dostatečnému navýšení investic nedojde. Zatímco tedy návrh hasí manko starých časů, může skrze jeho současnou podobu vzrůst další problém.
Co na to Češi?
Jednání o finální podobě teprve probíhají, ale Česko v nich nesmí zaspat, aby včas podchytilo příležitosti, které lze v rozpočtu najít. Podle odpovědí českých europoslanců ze stran oslovených redakcí je patrné, že každý už má svou prioritu.
„V rozpočtu vítám vznik nového fondu konkurenceschopnosti, protože v této oblasti silně zaostáváme za USA. Musíme ale zajistit, aby z těchto prostředků profitovaly i české firmy, nejen západní Evropa,“ říká Danuše Nerudová (STAN).
„Zásadní je, aby nový víceletý finanční rámec odpovídal dnešní realitě. Priority jsou obrana, Ukrajina, investice do konkurenceschopnosti a energetiky. Navýšení rozpočtu na dva biliony eur proto dává smysl. Zelené a přeshraniční infrastrukturní projekty, od energetických sítí po chytré sítě, mohou spojit klimatické cíle s obranou a odolností vůči krizím,“ míní Markéta Gregorová z Pirátů.
Naproti tomu Klára Dostálová z hnutí ANO reaguje na dotazy redakce čistě kriticky a odmítavě: „S návrhem víceletého finančního rámce EU na období 2028–2034 nelze souhlasit. Tento návrh výrazně posiluje centralizaci moci v Bruselu na úkor suverenity členských států a omezuje kontrolu nad tím, jak Komise disponuje našimi penězi.“
Důležité nyní bude pro členské státy podchytit z návrhu, kudy mohou investice směřovat a přizpůsobit se proměňujícím se trendům. Tímto způsobem mohou najít nejlepší cestu, jak si pro sebe uzmout největší kus koláče.
