Článek
Další obchodní dohoda je na stole. Po dokončení kontraktů s uskupením jihoamerických států Mercosur a s Mexikem oznámil Brusel dokončení další smlouvy, která má posílit obchodní nezávislost EU. Cílem dohody s Indonésií je odstranit cla na téměř 99 procent evropského vývozu do asijské země. To podle výpočtů Evropské komise znamená úsporu zhruba 600 milionů eur ročně, tedy zhruba 15 miliard korun.
„Zavázali jsme se k posílení diverzifikace a partnerství, abychom dále podpořili pracovní místa v EU a podnítili růst. Naše dohoda s Indonésií vytváří nové příležitosti pro podniky a zemědělce ve významné a rostoucí ekonomice. Zároveň nám poskytuje stabilní a předvídatelný přísun kritických surovin, nezbytných pro evropský sektor čistých technologií a ocelářství,“ uvedla v prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Pro Evropu je to poměrně nový trh, co se týče například vývozu aut. Evropští výrobci automobilů jsou v problematické situaci a nový trh u rozvíjející se země, která ekonomicky i demograficky roste, je pro ně tudíž zajímavý. Indonésie v dalších desítkách let má růst o desítky milionů obyvatel. Atraktivita trhu bude navíc posílená o to, že v regionu se nachází Čína a bude tam probíhat velký souboj mezi vývozci o to, jestli se jim tam podaří prosadit,“ vysvětluje význam indonéského trhu ekonomický analytik think tanku Europeum Filip Křenek pro SZ Byznys.
Jednání o obchodní dohodě trvala téměř deset let. Její současnou podoba podle materiálů poskytnutých médiím Evropskou komisí zahrnuje průmyslové zboží včetně Křenkem zmíněných automobilů. Vztahuje se však i na zemědělské produkty jako například mléčné výrobky, maso či zpracované potraviny.
„S uzavřením dohody o hospodářském partnerství s Indonésií posiluje EU svou pozici vývozce zemědělsko-potravinářských produktů. Naši producenti získají preferenční přístup na trh s 285 miliony spotřebitelů, kteří budou mít více příležitostí objevovat naše kvalitní potraviny. Hodnota našeho vývozu do Indonésie dosahuje 1 miliardy eur ročně a očekává se další růst,“ komentuje eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen.
„Stanovili také hranice na ochranu našich zemědělců. Stávající cla na rýži a cukr zůstávají zachovaná a pro další citlivé produkty jsme nastavili kvóty,“ dodává.
Závislost EU na Číně klesne
Dohoda umožní společnostem EU poskytovat v Indonésii služby s plným vlastnictvím v klíčových sektorech, jako je IT a telekomunikace. Pozitivně dohoda dopadne i na snahu Bruselu v přeměně unijního průmyslu na bezemisní sektor.
Indonésie totiž disponuje vzácnými nerosty, které EU pro dekarbonizaci potřebuje. Asijská země je největším světovým producentem jednoho z kovů potřebných například pro výrobu baterií do elektromobilů a dalších zelených technologií – niklu. Podle americké burzy cenných papírů Nasdaq zajišťuje asijská země zhruba polovinu světové produkce niklu, loni to bylo zhruba 2,2 milionu tun niklu.
„Indonésie disponuje vysokými zásobami niklu, ale není jediná. Mezi další těžaře patří také Austrálie či Kanada. Výhoda to bezesporu je, že jde o obrovský rostoucí trh navíc blízko Číny, která je v regionu velice aktivní. To znamená, že pozorujeme snahu Unie odpoutat se částečně od těch klasických trhů a soustředit se více na ty rozvíjející se, jejichž potenciál bude v budoucnu nejspíš růst,“ vysvětluje Křenek.
Právě analytikem zmiňovaná Čína je největším světovým těžařem a zpracovatelem vzácných kovů. Brusel si proto od dohody s Indonésií slibuje taktéž snížení závislosti na Číně.
Pojistka dohodami
Cílem dohod je vyjma výše uvedených obchodních úspor rozložení obchodních vazeb EU a tím posílení její nezávislosti především na Číně a Spojených státech. Trend týkající se druhé zmíněné velmoci nabral na síle od znovuzvolení Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Obchodní války šéfa Bílého domu posílily v EU potřebu hledání dalších obchodních partnerů.
Obchodní dohoda, kterou EU uzavřela se spojenými státy v srpnu, navýšila unii cla pro většinu zboží na 15 procent a zavázala ji nakoupit energetické komodity v hodnotě stovek miliard dolarů a polovodiče za 40 miliard. Předcházelo mu mnohaměsíční jednání, v němž se unijní úředníci snažili dojít podle jejich vlastních slov alespoň k nějaké dohodě. Ursula von der Leyenová stejně jako eurokomisař pro mezinárodní obchod Ševčovič veřejně potvrdili, že lépe to s USA vyjednat zkrátka nešlo.
„Spojené státy zavedly jednostranně cla vůči většině světových zemí. Takže pokud se nám otevře nějaký jiný trh, dává smysl vývoz přeorientovat někam jinam,“ komentuje to Křenek.
Jednání o obchodních dohodách jsou ale během na dlouhou trať. Kontrakt s Indonésií se podařilo uzavřít po dekádě, nedávno dokončené vyjednávání o obchodní dohodě se sdružením jihoamerických států Mercosur trvalo dokonce 20 let.
I tak jsou ale nové obchodní dohody jednou z dostupných cest ochrany evropského obchodu. Dohody s Mercosurem a Indonésií naplňují dva ze tří pilířů, které pro udržení evropské konkurenceschonosti vytyčil Mario Draghi ve svém reportu.
Jednak má EU díky nim podle Křenka příležitost prosazovat svou zelenou politiku i v dalších částech světa, jako například pomoci v zastavení odlesňování deštných pralesů v Jižní Americe. Současně snižuje již zmíněnou závislost na Číně a USA.
To potvrzuje i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Pokud chceme posílit ekonomickou odolnost a strategickou suverenitu, musíme uzavírat tyto obchodní dohody. Dohoda s Indonésií je především o diverzifikaci našich dodavatelských řetězců a posílení Evropy v klíčovém regionu. To je cesta k zajištění větší stability a nezávislosti pro EU,“ říká pro SZ Byznys.
Obchodní dohodu s Indonésií musí nyní schválit Rada EU, tedy zástupci členských států, Evropský parlament i indonéský zákonodárný sbor. Pokud bude ratifikována, vznikne zóna volného obchodu zahrnující více než 700 milionů spotřebitelů, což posílí pozici Bruselu v regionu, kde o vliv soupeří Washington a Peking.
