Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izraelská armáda v noci na dnešek zasáhla proti flotile více než čtyř desítek lodí, které chtěly prolomit izraelskou blokádu a dovézt humanitární pomoc do Gazy. Část aktivistů vojáci zadrželi a vezou je do Izraele, odkud budou vyhoštěni do Evropy, informovalo na sociální síti X izraelské ministerstvo zahraničí.
Izraelské ministerstvo zahraničí na síti X ráno zveřejnilo fotografie několika zadržených účastníků flotily, včetně švédské aktivistky Grety Thunbergové, jejíž noční zadržení také ministerstvo ukázalo na síti X. „Posádky jachet flotily Hamás-Sumud jsou na bezpečné a pokojné cestě do Izraele, kde začnou jejich deportační procedury. Cestující jsou v bezpečí a zdrávi,“ napsalo na síti X ministerstvo. Flotila se jmenuje Global Sumud Flotilla (GSF), ale izraelská vláda ji obviňuje z vazeb na palestinské teroristické hnutí Hamás, proti němuž Izrael bojuje už dva roky v Pásmu Gazy. Někteří izraelští ministři také účastníky flotily označují za teroristy.
Izraelská vláda od vyplutí flotily minulý měsíc opakovaně uváděla, že aktivisty nenechá doplout k Pásmu Gazy, jako to udělala už v několika předchozích případech. Tato flotila ale byla dosud největší.
Mezi zadrženými plavidly je také loď, na které plula Češka Šárka Přikrylová. „Zastupitelský úřad v Tel Avivu o zadržených účastnících flotily ví od izraelské strany. V případě, že česká občanka požádá o konzulární pomoc, jsme připraveni odpovídají konzulární pomoc poskytnout,“ sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Švýcarská skupina Waves Of Freedom ve čtvrtek na síti X sdílela video s Přikrylovou. „Pokud sledujete toto video, znamená to, že jsem byla unesena izraelskými okupanty a proti své vůli odvezena do Izraele. Řekněte mé vládě, aby přestala být spoluvinna s Izraelem a aby mě přivedla domů,“ uvedla ve sdíleném videu Přikrylová. Na závěr vyzvala k „zastavení genocidy proti palestinskému lidu“.
Ministerstvo zahraničí dlouhodobě důrazně nedoporučuje českým občanům cestovat do pásma Gazy, kde je bezpečnostní situace velice riziková. „Možnost poskytnout zde pomoc v nouzi je omezená či přímo nemožná, stejně jako pomoc se vstupem do Pásma Gazy a jeho následným opuštěním,“ uvedl úřad.
Ze stránek, jež mapují plavbu skupiny Global Sumud Flotilla, do které se zapojilo pět stovek aktivistů z více než 40 zemí, vyplývá, že izraelská armáda zastavila téměř všech 44 lodí mezinárodní flotily. Podle tohoto webu nyní směřují ke Gaze už jen čtyři plavidla. Zadržení jsou převáženi do Izraele, odkud budou vyhoštěni. Dobrovolně by podle italského ministra zahraničí Antonia Tajaniho mohli odletět do Evropy v pátek, ale ti, co odmítnou, budou čekat na nařízení soudů, což může trvat dva až tři dny, napsala agentura ANSA.
Podle organizátorů flotily zasáhla izraelská armáda proti jejím lodím v mezinárodních vodách a použila i vodní děla. Izraelské námořnictvo předtím flotilu vyzvalo, aby změnila kurz a zamířila k izraelskému přístavu Ašdod. Zástupci flotily uvedli, že izraelské jednotky postupovaly při zásahu vůči některým plavidlům agresivně. „Do lodě Florida úmyslně najely a proti Yulaře, Meteque a dalším plavidlům použily vodní děla,“ sdělili na síti Telegram. Členové všech posádek jsou podle nich v pořádku.
Hamás označil zadržení účastníků flotily za pirátství a námořní terorismus, zásah odsoudilo i turecké ministerstvo zahraničí a také například Brazílie, Chile, Bolívie či Kolumbie, jejíž dvě občanky v noci na dnešek Izrael zadržel. Kolumbijský prezident Gustavo Petro zásah proti flotile označil za zločin a vyhostil ze země izraelské diplomaty. Kolumbie s Izraelem kvůli jeho ofenzivě v Gaze přerušila diplomatické vztahy už v roce 2024, v zemi ale podle AFP i poté zůstali čtyři diplomaté.
Kvůli izraelskému zásahu proti flotile se ve středu večer konaly v řadě zemí demonstrace v Ankaře, mexické metropoli, Bogotě, Buenos Aires, Madridu či v italské Neapoli a Římě. Největší italské odbory na znamení solidarity s mezinárodní flotilou na pátek vyhlásily v zemi generální stávku.
Ve flotile, která vyplula 1. září z Barcelony, bylo tento týden přes 40 plavidel a účastnilo se jí asi 500 aktivistů, včetně vnuka někdejšího jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely a několika evropských zákonodárců. Zadrženo bylo podle organizátorů akce na 200 lidí z téměř 40 zemí.
Válka v Gaze začala 7. října 2023 útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli. Většinu propustili výměnou za několik tisíc palestinských vězňů při dvou příměřích, která vyjednaly Egypt, Katar a Spojené státy a která platila koncem listopadu 2023 týden a letos od 19. ledna dva měsíce. Izraelská armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, od října 2023 zabila v Pásmu Gazy přes 66.000 Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci. Podle nevládních organizací přes 80 procent palestinských obětí byli civilisté.
Masivní izraelské bombardování Pásmo Gazy zdevastovalo a většina z jeho asi dvou milionů obyvatel nyní přežívá jen na velmi malé části území v katastrofálních podmínkách. Letos v srpnu panel OSN oznámil, že v Gaze je hladomor. V září nezávislá vyšetřovací komise OSN zveřejnila zprávu, v níž uvedla, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Izraelská vláda odmítá obvinění z genocidy i to, že by v Gaze byl hladomor.
