Rozšíření leteckého parku. Ukrajina údajně jedná o dodávkách gripenů

Ukrajina by mohla dostat od Švédska stíhací letouny JAS-39 Gripen. V rozhovoru pro ukrajinskou mutaci BBC to potvrdil první náměstek ministra obrany, generálporučík Ivan Havryljuk.

Aniž by upřesnil časový rámec nebo počet, na dotaz reportéra reagoval, že „gripen je mezi stíhačkami, které Ukrajina obdrží“.

Havryljuk se k podrobnostem nechtěl vyjadřovat, pouze poznamenal, že „budou vidět na obloze, až přiletí“. Na otázku, zda jde pouze o gripeny, nebo také o americké F-16, odpověděl, že reportér „pojmenoval správný seznam“, píše většina ukrajinských médií.

Kyjev původně gripeny odmítal. Ještě loni v červenci tvrdil, že by bylo příliš náročné provozovat různé typy pokročilých stíhaček současně.

Ukrajinci se tehdy soustředili na zavedení amerických F-16. Nejpozději loni na podzim nicméně svůj postoj přehodnotili.

Je to poprvé, co vysoký ukrajinský představitel otevřeně zařadil letoun švédské výroby mezi stroje, které mají přilétnout na Ukrajinu.

Ze Stockholmu ovšem dosud nepřišlo žádné potvrzení, napsaly letecký web The Aviationist nebo server The Kyiv Independent.

Začátkem měsíce navíc švédský ministr obrany Pål Jonson prohlásil, že Švédsko je ochotné jednat o prodeji letounů až po skončení války. Tento postoj se zdá být v rozporu s vyjádřeními generálporučíka Havryljuka.

Podle analytiků je proto možné, že ukrajinský náměstek narážel spíše na budoucí dohody než na bezprostřední dodávky. Okolo časování a rozsahu případného transferu tak nadále panuje velká nejistota, shrnuje The Aviationist.

I pokud by Švédsko dodávky povolilo, překážky zůstávají značné. Program F-16 už ukázal, že výcvik pilotů i pozemního personálu na západní stíhací letouny čtvrté generace trvá dlouhé měsíce.

Ačkoli byl gripen navržen tak, aby se snadněji obsluhoval a udržoval, vyžaduje samostatný výcvikový systém. Bez odčerpání kapacit z probíhajícího programu F-16 je tak jeho rychlé nasazení jen málo pravděpodobné.

Ještě větší výzvou je logistika. Zařazení dalšího typu letounu by ukrajinské letectvo učinilo různorodějším, protože každý typ vyžaduje vlastní zásobovací řetězec, technické zázemí i náhradní díly. Taková složitost není výjimečná, více typů stíhaček provozují například Řecko, Egypt či Indie, ale pro zemi ve válečném stavu představuje mimořádnou zátěž.

Přesto by Ukrajina mohla další typ stíhaček považovat za přijatelný kompromis, vzhledem k neustálé potřebě nových posil pro své letectvo. Gripen, vyvíjený firmou Saab, je lehký jednomotorový nadzvukový víceúčelový stroj známý svou vysokou obratností a schopností operovat i z provizorních letišť.

Gripen se v praxi opakovaně osvědčil, například minulý týden, kdy maďarské letouny ve službách NATO zachytily pět ruských stíhaček nad Baltem. Incident zapadá do řady nedávných narušení vzdušného prostoru NATO ze strany ruských letounů.

Letos v květnu pak ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že jedná se Saabem o možné modernizaci sovětských letadel i o dodávkách nových stíhaček.

JAS 39 Gripen nebudou jedinými stroji švédské výroby na ukrajinském nebi. V držení ukrajinského letectva je i švédský letoun Saab 340/ASC890 určený pro včasné varování (AEW&C).

Dodávku dvou strojů Saab 340/ASC890 na Ukrajinu oznámil švédský ministr obrany Pål Jonson loni v květnu. Letouny jsou vybaveny radarem PS-890 Erieye, který Ukrajině umožňují včasně detekovat vzdušné hrozby a koordinovat navádění cílů pro francouzské stíhačky Mirage 2000 nebo americké F-16. Systém je rovněž schopný monitorovat ruský vzdušný prostor až do vzdálenosti 450 kilometrů.