Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zlato pokračuje v raketovém růstu a jeho cena v posledních týdnech láme jedno cenové maximum za druhým, přičemž má nakročeno k nejlepšímu ročnímu výkonu od roku 1979. Na světových trzích se troyská unce (cca 31,1 gramu) obchoduje aktuálně kolem hranice 4000 dolarů, tedy asi 83 800 korun.
Za prudkým růstem stojí kombinace několika faktorů - především očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne snižovat úrokové sazby, oslabující dolar a silná poptávka centrálních bank po zlatě.
Když Fed signalizuje pokles sazeb, investoři předpokládají, že výnosy z dluhopisů i dalších úročených aktiv klesnou. Zlato, které samo o sobě žádný úrok nenese, se tak stává relativně atraktivnější. Nižší sazby zároveň oslabují dolar, v němž se zlato obchoduje, což jeho cenu v globálním měřítku dál podporuje.
Investoři zároveň obecně hledají bezpečnější útočiště v době geopolitických napětí a rozpočtové nejistoty v USA i Evropě.
Významnými kupci se navíc stávají centrální banky. Podle dat World Gold Council nakoupily ve druhém čtvrtletí letošního roku téměř 170 tun zlata, což potvrzuje trend, který trvá už několik let. Do fondů krytých zlatem (ETF) přitéká další kapitál, když se investoři snaží využít růstu ceny kovu.
Zlato tak od začátku roku zpevnilo už o téměř 50 procent a podle analytiků může v tomto trendu pokračovat, pokud Fed skutečně přistoupí k očekávanému snížení sazeb a inflační tlaky zůstanou zvýšené.
Češi kupují zlato i při rekordních cenách
Češi dál masivně investují do zlata, i když jeho cena dosahuje historických rekordů. Podle obchodníků roste nejen prodej, ale i zpětné odkupy zlata. Společnost Golden Gate zvýšila tržby meziročně o 60 procent na 2,3 miliardy Kč, zatímco Zlaťáky.cz hlásí nárůst obratu o 90 až 100 procent.
Zdroj: ČTK
„Překročení magických čtyř tisíc dolarů má a bude mít psychologický efekt na další vývoj ceny. Cena může růst mnohem rychleji, než se čekalo. K dosažení této hranice došlo asi o půl roku dříve, než experti očekávali. Dnes nic nebrání tomu, aby se v příští dvou letech cena dotkla pěti tisíc dolarů,“ uvedl pro SZ Byznys Pavel Ryba, analytik společnosti Golden Gate CZ.
Na růstu vydělává i ČNB
Jedním z těch, kdo z prudkého růstu cenného kovu výrazně těží, je i Česká národní banka (ČNB). Ta v posledních letech zlato pravidelně nakupuje do svých devizových rezerv – a její sázka se zatím vyplácí. Guvernér Aleš Michl stanovil v roce 2023 cíl, aby ČNB do roku 2028 navýšila své zlaté zásoby na 100 tun.
Centrální banka přitom zdůrazňuje, že zlato nenakupuje kvůli zisku, ale výhradně jako součást strategie diverzifikace rezerv, jak pro SZ Byznys přiblížil mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí. Centrální banka ale zároveň nezveřejňuje přesné nákupní ceny.
„Klíčovým důvodem pro nákupy zlata je diverzifikace vysokých devizových rezerv, které činí okolo 140 miliard eur. Ale výkonnost portfolia samozřejmě měříme a pravidelně vyhodnocujeme. Vzhledem k ryze pasivnímu charakteru portfolia však pro zlaté portfolio není stanoven benchmark, tedy srovnávací ukazatel výkonnosti, protože by to bylo zbytečné,“ říká Krejčí.
Od března 2023, kdy ČNB začala s pravidelnými nákupy, vzrostla tržní hodnota zlata natolik, že ČNB podle propočtů SZ Byznys drží nerealizovaný zisk přes 50 miliard korun. Banka během necelých dvou a půl let navýšila zásobu z necelých 12 tun na více než 65 tun ke konci srpna, tedy přibližně o 53 tun.
Na základě průměrných měsíčních cen zlata lze odhadnout, že za nákupy zaplatila kolem 4,2 miliardy dolarů (asi 86 miliard korun). Při současné tržní ceně má toto množství hodnotu asi 6,8 miliardy dolarů, tedy kolem 140 miliard korun.
Z toho vyplývá, že ČNB je momentálně „na papíře“ v plusu přibližně 2,6 miliardy dolarů, tedy okolo 55 miliard korun. To odpovídá zhodnocení zlata o 63 procent od začátku pravidelných nákupů.
Podíl zlata na celkových devizových rezervách se tak v posledních dvou letech výrazně zvýšil. Zatímco na konci roku 2022 tvořilo zlato zhruba 0,4 procenta rezerv, nyní se blíží pěti procentům a dál poroste.
„Mezi centrálními bankami po celém světě ČNB zaujímá letos šesté místo, co se týče nákupů zlata. Jasným lídrem je polská centrální banka, která přikoupila téměř 70 tun a její celkové rezervy nyní přesahují 515 tun. Poláci navíc směřují k cíli držet až 30 procent svých rezerv ve zlatě – vlastní tak více zlata než Evropská centrální banka,“ říká Jakub Rochlitz, analytik investiční platformy eToro pro Česko.
„Diverzifikační potenciál všech tříd aktiv pravidelně vyhodnocujeme. Je však potřeba mít na paměti, že zlato má na rozdíl od jiných tříd aktiv speciální statut, kvůli kterému snižovat a zvyšovat zásoby zlata na denní bázi, jako je tomu například u dluhopisů, není žádoucí,“ doplnil Krejčí.
Zlaté časy těžařů
Růst ceny zlata se ale neprojevuje jen v rezervách centrálních bank. Výrazně z něj těží také akcie největších světových těžařů, jejichž zisky v posledních měsících prudce vzrostly.
Vysvětlení je jednoduché - cena kovu se pohybuje na rekordních úrovních, zatímco náklady na jeho těžbu zůstávají relativně stabilní. To znamená, že každý dolar, o který zlato zdraží nad tzv. celkové udržovací náklady, jde téměř rovnou do zisku firem.
Aktuálně se tyto náklady u největších producentů pohybují okolo 1 300 až 1 600 dolarů za unci. Při ceně zlata kolem 4000 dolarů tedy mají těžaři velmi silný maržový polštář - prakticky nejvyšší v historii.
Marže těžařů
- Makrostratég Tavi Costa z americké investiční společnosti Crescat Capital upozornil na konci srpna na sociální síti X na zajímavý trend – podle jeho dat se zlatí těžaři aktuálně těší jedněm z nejvyšších ziskových marží v historii.
- Podle Costy to znamená, že akcie těžařských firem mají stále značný prostor k dalšímu růstu. Domnívá se, že s pokračujícím růstem kovu by mělo dojít i k dalšímu přecenění jejich tržní hodnoty.
Těžební sektor tak zažívá období, které analytici označují za „novou zlatou éru“.
„Zlato a akcie těžařů zlata patří mezi mé nejoptimističtější střednědobé tematické sázky,“ uvedla pro agenturu Bloomberg Anna Wuová, investiční stratéžka společnosti Van Eck Associates. „Zlato má přitažlivost bezpečného přístavu, zatímco těžaři zlata navíc těží z rozšiřování marží,“ doplnila.
Z toho těží především největší hráči - Newmont, Barrick Gold nebo Agnico Eagle Mines –, kteří hlásí rekordní zisky a rostoucí volné cash flow. Za posledních dvanáct měsíců přitom jejich akcie výrazně posílily. Newmont a Barrick Gold přidali zhruba 70 procent a Agnico Eagle dokonce kolem 120 procent.
Americká společnost Newmont ve druhém čtvrtletí vykázala čistý zisk 2,1 miliardy dolarů a oznámila nový program zpětného odkupu akcií v hodnotě tří miliard dolarů.
„Ve druhém kvartálu klesly náklady na vytěženou unci asi o čtyři procenta,“ poznamenal analytik Patria Finance Jakub Blaha. To má podle něj spolu s rostoucí cenou zlata pozitivní vliv na marži těžařských firem. „Firma zároveň prodává doly, které získala akvizicí Newcrestu, a v portfoliu si nechává jen ty nejefektivnější,“ dodává.
Agnico Eagle se dostala do situace, kdy má více hotovosti než dluhů, a díky tomu mohla akcionářům vyplatit 300 milionů dolarů na dividendách a odkupech vlastních akcií.
Těžební sektor tak zažívá období, které analytici označují za „novou zlatou éru“ – kombinace vysokých cen, disciplinovaného investování a nízkého dluhu posílila jejich hodnoty na burze i schopnost vyplácet dividendy. Hodnota ETF fondu GDX, který sleduje vývoj největších těžařů, se za poslední rok zdvojnásobila.
