Dohoda o první fázi příměří v Gaze: Problematické body zůstávají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Izraeli se večer schází vláda kvůli schvalování dohody o příměří s palestinským teroristickým hnutí Hamás v Pásmu Gazy a propuštění tam zadržovaných rukojmích. Před tím o dohodě, kterou zprostředkovaly Spojené státy a další země, jednal izraelský bezpečnostní kabinet, tedy užší vládní grémium, v němž zasedají zejména ministři odpovědní za zahraniční, bezpečnostní či obrannou politiku.

První fáze se soustředí zastavení bojů, propuštění rukojmí a částečné stažení izraelské armády v oblastech Pásma Gazy. Další body Trumpova plánu včetně odzbrojení Hamásu a budoucí správy pásma se mají diskutovat posléze.

Dva roky a dva dny od začátku současného konfliktu tak svitla naděje na jeho ukončení. Připomeňme, že při teroristickém útoku Hamásu a dalších palestinských organizací proti jižnímu Izraeli 7. října 2023 zahynulo přes 1200 lidí a více než 250 bylo uneseno. Při následné odvetné válce v Pásmu Gazy podle palestinských údajů zemřelo přes 67 tisíc lidí.

Jednání o konci války zdaleka neskončilo. Po první fázi příměří musí logicky následovat další fáze a na jejích detailech se zatím strany nedohodly. Seznam Zprávy přehledně shrnují, co se o dohodě zatím ví.

První fáze příměří podle Trumpa spočívá v propuštění všech zbývajících izraelských rukojmích. Izraelští vojáci se zase stáhnou na dohodnutou linii, podle úřadu izraelského premiéra to bude znamenat, že pod kontrolou židovského státu zůstane asi 53 procent území Pásma Gazy.

„Se všemi stranami bude nakládáno férově,“ ujistil americký prezident.

Izraelské stanice Channel 12 uvádí, že propuštěno bude 20 živých rukojmích a návrat těl 28 mrtvých rukojmích s tím, že teroristické hnutí Hamás podle stanice potvrdilo jména 20 žijících. Trump dnes uvedl, že očekává propuštění v pondělí nebo úterý. Najít těla některých mrtvých rukojmích ale podle něj nebude snadné.

Výměnou Izrael propustí všechny palestinské ženy a děti, které Izrael zadržuje, a otevřen hraniční přechod v Rafahu mezi Pásmem Gazy a Egyptem, a to oběma směry, prohlásil Hajja. Výměnou ze propuštěné rukojmí má být dle dřívějších informací propuštěno 250 doživotně odsouzených Palestinců a 1700 Palestinců zatčených od začátku války.

Do Gazy by se také co nejdříve měla dostat humanitární pomoc a zásoby pro řadu lidí, kteří trpí hladem. Původní plán počítal se 600 kamiony denně.

Některé zdroje tvrdily, že začne platit hned po podpisu, ale nejmenovaný zdroj z kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua agentuře Reuters řekl, že dohoda vstoupí v platnost teprve poté, co ji večer ratifikuje izraelská vláda. Mluvčí izraelské vlády už dříve během dneška řekla, že příměří začne platit 24 hodin po schůzi vlády.

Pokud ji kabinet schválí, měla by se izraelská armáda podle diplomatického zdroje agentury Reuters obeznámeného s detaily stáhnout na dohodnutou linii do 24 hodin. Ve čtvrtek ráno zatím pokračovalo izraelské ostřelování Pásma Gazy.

Jakmile stažení skončí, Hamás bude mít 72 hodin na propuštění živých rukojmích. Podle zdroje americké televize CBS je teroristé pravděpodobně předají v pondělí, ale izraelská média píší už o sobotě.

Přestože jde ze strany Hamásu o dosavadně jednu z nejnadějnějších reakcí, stále zůstává řada problémových bodů. Jde zejména o otázky spojené s poválečnou správou Pásma Gazy a odzbrojením Hamásu, které se mohou ukázat jako vůbec největší překážka.

Hamás podle dřívějšího prohlášení souhlasí s předáním moci do rukou palestinské technokratické vlády. Ta má být založená na palestinském národním konsenzu a podpoře arabských a islámských zemí.

Podle Trumpova plánu má oblast spravovat mezinárodní výbor, v jehož čele by stál sám americký prezident.

Vysoce postavený představitel Hamásu před posledním jednáním v Egyptě televizi Al-Džazíra řekl, že se skupina neodzbrojí, dokud neskončí izraelská okupace enklávy. V minulosti teroristé dokonce připouštěli odzbrojení až po vzniku samostatného palestinského státu.

Hnutí by se také podle návrhu amerického prezidenta mělo rozpustit, za což by jeho představitelé získali výměnou amnestii.

Stejně tak je ale otázkou, zda se izraelské síly opravdu stáhnou z palestinského území. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to už před týdnem – těsně po oznámení návrhu dohody – rozporoval. „To se nestane,“ prohlásil.

Po úvodním stažení zhruba na 53 procent území Gazy počítal Trumpův plán v další fázi se stažením na 40 procent a pak 15 procent, což by znamenalo bezpečnostní perimetr na okraji oblasti. Formulace v návrhu jsou vágní a není jasné, kdy a jestli vůbec by se Izrael zcela z Gazy stáhl.

Není to poprvé, kdy se objevily naděje na ukončení války v Gaze. Obvykle však skončily zklamáním. Izrael a Hamás se dříve dohodly pouze na dočasném příměří: zhruba na týden v listopadu 2023 a na necelé tři měsíce začátkem letošního roku.

Hamás v minulosti žádal trvalé příměří, podle kterého by si udržel vliv v poválečné Gaze, zatímco Izrael chtěl pouze dočasnou dohodu, která by mu umožnila obnovit neúspěšné snahy o porážku Hamásu, jak upozorňuje deník The New York Times.

Nyní se ale opravdu podle expertů i zahraničních lídrů zdá, že jde o krok dopředu, přestože zůstává stále řada problematických témat. Hnutí Hamás vyhlásilo ve čtvrtek večer konec války a začátek trvalého příměří, uvedl to podle agentury Reuters jeden z vůdců hnutí a jeho vyjednavač Chalíl Hajja. Hnutí podle něj dostalo záruky od USA, arabských států, které zprostředkovávají jednání, a Turecka, že válka byla trvale ukončena.

Prohlášení Hamásu je „bezpochyby pozitivním vývojem, i když pravděpodobně odhalí záměry a omezení všech stran do budoucna,“ popsala analytička Jennifer Gavitová z think-tanku Atlantic Council.

„Trumpovo prohlášení, v němž vítá dohodu Hamásu, potvrzuje pozitivní vizi konce konfliktu, ale pravděpodobně nerealistickou,“ dodává s tím, že ve výsledku půjde o to, jak se budou vizi snažit prosadit Izrael i Hamás.