Kandidát na ministra zemědělství dal Agrofertu miliardy. Nezákonné, řekly soudy

Ministerstvo zemědělství se už brzy může ocitnout ve schizofrenní situaci.

Dosavadní ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) těsně před volbami oznámil, že resort bude po firmách z Agrofertu vymáhat sedm miliard na dotacích, které společnosti načerpaly, když byl naposledy ve vládě Andrej Babiš (ANO).

Nyní se Babiš vrací a favoritem na nového ministra v jeho vládě je podle zdrojů Seznam Zpráv Martin Šebestyán, který je jako někdejší ředitel zemědělského fondu za vyplacení miliard z většiny zodpovědný. Nyní pracuje pro lobbistickou organizaci spoluzaloženou Agrofertem.

Seznam Zprávy se Šebestyána pokusily v úterý zeptat, zda v případě, že se ministrem skutečně stane, bude respektovat sérii soudních rozsudků a ve vymáhání dotací bude pokračovat. Jakmile ale Šebestyán uslyšel, kdo volá, rozhovor odmítl.

„Ne, děkuju, nemám čas,“ řekl pouze. V SMS ještě doplnil, že má jednání. „Můžete mi napsat, o co jde? Nemám nyní prostor na rozhovor,“ reagoval na následující dotaz, kdy bude mít čas.

Když se z písemných dotazů dozvěděl, o co se reportéři zajímají, přestal komunikovat úplně. Na další telefonáty ani SMS už do vydání textu nereagoval.

Formálně by Martin Šebestyán měl být „expertním“ kandidátem hnutí SPD Tomia Okamury, které si resort nárokuje. Prosazuje ho však Agrofert. Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, v jejímž předsednictvu sedí i ředitel Agrofertu Josef Mráz, už spolu s jinými zemědělskými svazy před týdnem sepsala politickým stranám dopis, v němž Šebestyána označuje za nejvhodnějšího kandidáta.

Zmíněný spolek ještě v únoru sídlil v areálu zemědělské firmy Úsovsko, které šéfuje bývalý ministr zemědělství za ANO Jiří Milek, další člen vedení iniciativy. Šebestyána loni v listopadu zvolili za jejího předsedu.

Andrej Babiš ani Tomio Okamura na dotazy ohledně možného jmenování Šebestyána na resort zemědělství neodpověděli. Milek ale potvrdil, že Šebestyán ministra dělat chce. „Kdyby řekl, že do toho nepůjde, tak ho tam tlačit nebudeme. To má logiku,“ řekl Milek Seznam Zprávám.

To, že Šebestyán vyplácel miliardy Agrofertu, které nyní ministerstvo vymáhá, podle něj není překážka. „Chtěl bych vidět vás, kdybyste musel vložit desítky milionů do výroby a pak přijde nějaký vohnout a řekne, že máte vše vrátit,“ uvedl Milek, jehož koncern musel společně s Agrofertem loni po zásahu EU vracet miliony, které získal na dotacích určené pro malé zemědělce. Milek kritizuje nejasná pravidla.

Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek, který zastupuje rodinné farmy, vidí vše jinak. „Ačkoli má jít nyní formálně o nominanta SPD, dosavadní působení Martina Šebestyána jako úředníka v zemědělském sektoru vyvolává otázky, zda jeho navržení na ministerskou funkci nevyhovuje zejména zájmům předsedy Hnutí ANO. V každém případě jde o ukázkový příklad toho, jak udělat kozla zahradníkem,“ řekl Šebek.

Jako ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) Martin Šebestyán roky trval na tom, že se na organizaci nevztahuje zákon o střetu zájmů, který firmám členů vlády zakazuje brát dotace. Argumentoval tím, že fond funguje na základě speciálního zákona. Úřad tak společnostem z holdingu Agrofert miliardy vyplácel. A to jak dotace nenárokové, tak i ty, na něž má nárok každý podnik obdělávající půdu.

Až když po Šebestyánově odchodu za vlády Petra Fialy (ODS) fond část nenárokových dotací odmítl vyplatit a Agrofert podal žaloby, mohly to nezávisle přezkoumat soudy. A v sérii pravomocných verdiktů označily argumentační konstrukci fondu, kterou používal i Agrofert, za nesmysl.

O části rozhodnutí už Seznam Zprávy informovaly. Nyní se přidalo i obšírné zdůvodnění Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku z konce září tuto argumentaci smetl.

„Účelem právní úpravy střetu zájmů je totiž zabránit situacím, kdy by určité osobě mohla být poskytnuta dotace proto, že je ovládána členem vlády,“ napsala předsedkyně senátu Veronika Juřičková.

„Podle Nejvyššího správního soudu by zcela postrádalo logiku, aby se z hlediska posouzení střetu zájmů postupovalo rozdílně v závislosti na tom, podle jakého zákona jsou dotace (tedy veřejné finanční prostředky ze státního či unijního rozpočtu) poskytovány,“ dodává verdikt.

Padl ve věci firmy Sady CZ ovládané Agrofertem. I tuto konkrétní dotaci přitom Martin Šebestyán hájil už v roce 2018, kdy na ni zemědělský fond uzavřel smlouvu. S tím, že neporušuje unijní nařízení, které má zabraňovat střetu zájmů, protože to se tehdejšího předsedy vlády Babiše netýká. I tento argument v posledním rozsudku Nejvyšší správní soud vyvrátil.

Martin Šebestyán se ve svých tvrzeních „kryl“ sérií posudků advokátů a kanceláří, které ovládali lidé blízcí Andreji Babišovi. Státní zemědělský a intervenční fond jim za ně zaplatil více než dva miliony korun. Analýzy postup fondu posvěcovaly a Šebestyán je následně dlouho odmítal zveřejnit.

Například ještě v analýze, kterou fond sepsal těsně předtím, než Šebestyán už za vlády Petra Fialy ve funkci v roce 2022 skončil, argumentuje názorem právníka Aleše Gerlocha.

Gerlochovo zapojení už přitom dva roky předtím kritizovala Evropská komise, která posudek také dostala jako součást argumentace Babišovy vlády. „Jestliže bylo záměrem České republiky poskytnout Komisi nezávislý právní posudek, měla ideálně vybrat znalce, který v minulosti neposkytoval právní služby na podporu stanoviska pana Babiše,“ uvedli auditoři, kteří postup Česka zkoumali.

Že zákaz střetu zájmů na zemědělské dotace nedopadá, naposledy pro zemědělský fond v prosinci 2020 konstatovala advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný (dnes Portos). Jak už v roce 2019 upozornil server Neovlivni.cz, Pavel Smutný měl dlouhodobě blízko k Andreji Babišovi a za vlády ANO jeho kancelář získávala právní zakázky za desítky milionů od institucí ovládaných ANO.

Smutný ale odmítal, že by to souviselo s jeho kontakty s Babišem. Stejná advokátní kancelář vypracovala posudky i pro rolnický fond, státní firmy Lesy ČR nebo Čepro, díky nimž i od těchto subjektů do Agrofertu v době, kdy Babiš seděl ve vládě, tekly veřejné peníze.

Soudní spory, které dospěly k opačným závěrům než posudky zaplacené Státním zemědělským a intervenčním fondem, se ale až dosud týkaly výhradně takzvaných nenárokových dotací, tedy menší části dotačních peněz, které Agrofert dostal na konkrétní projekty, o které zažádal. Fond tyto dotace přiměl zrušit až audit Evropské komise.

Jeho závěry sice Babišova vláda za podpory Šebestyánova fondu zažalovala, ale Fialova vláda v roce 2022 rozhodla, že v soudních sporech pokračovat nebude.

Jak už popsaly Seznam Zprávy, zákon o střetu zájmů mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi nijak nerozlišuje. Členům vlády zapovídá všechny. Po sérii textů to nakonec připustilo i dosavadní vedení ministerstva zemědělství v čele s Markem Výborným.

Výborný pak dva dny před volbami oznámil, že i nárokové dotace se budou vymáhat. V tomto případě jde o miliardy, které jsou pro fungování Agrofertu životně důležité.

Agrofert odmítá, že by jakékoliv nárokové dotace měl vracet. S tím, že na ně mají nárok všichni zemědělci. Ředitel Babišova holdingu Mráz, který dnes sedí i ve vedení lobbistického spolku se Šebestyánem, dokonce před volbami hovořil o tom, že zákon o střetu zájmů měl být změněn, aby nárokové dotace nezasahoval.

„Možná je ten zákon špatně napsán, a pokud je špatně napsán, měl se dávno upravit. Vláda to neudělala, měla na to čtyři roky,“ prohlásil.

Jak by se k tomu postavil Šebestyán, kterého nyní spolek prosazuje do funkce, není jasné. Ani na tyto dotazy neodpověděl.

Jak ale zjistily Seznam Zprávy, už v éře vlády Petra Fialy v roce 2022 Šebestyán dodal ministerstvu analýzu, z níž plyne, že v případě, že začne zemědělský fond vymáhat nenárokové dotace (jak se už v posledních letech stalo), bude nejspíše muset chtít zpátky všechny.

„Pokud SZIF zahájí jakékoliv správní řízení z důvodu porušení zákona o střetu zájmů, tak de facto akceptuje, že se předmětné ustanovení vztahuje na poskytování dotací SZIF. Poté se SZIF ocitne v obtížné situaci, jelikož ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů dopadá na všechny dotace bez rozdílu,“ uvádí se v dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici.

Končící ministr Výborný tvrdí, že Státní zemědělský a intervenční fond proces vymáhání nárokových dotací už spustil. Konkrétní ale není s odkazem na to, aby to věc neohrozilo. Připouští ale, že naprostá většina kroků připadne až na nové vedení ministerstva.

Agrofert už avizoval, že se bude hájit právně. V jaké fázi vše je, není jasné. Fond, který je za vymáhání zodpovědný, to odmítá komentovat.

Zodpovědní úředníci si ovšem už před volbami mohli v rozhovoru pro Deník.cz přečíst varování od budoucího premiéra. „Výborný nutí úředníky do nezákonných věcí, ať si dobře rozmyslí, co budou dělat, protože mohou způsobit škodu, samozřejmě,“ vzkázal Babiš.

„Neumím si představit, že by ministerstvo vedené panem Šebestyánem vymáhalo nezákonné dotace po Agrofertu, ačkoliv tak ukládá zákon a dokonce jeho vlastní analýza. Byl by totiž pod bezprostředním vlivem Andreje Babiše a když se mu nedokázal postavit v minulosti, tak nepochybně tak neučiní ani nyní,“ reagoval někdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který dnes sedí ve Sněmovně za opoziční Piráty. Bartoš dodal, že Šebestyána opakovaně Piráti upozorňovali, že peníze vyplácí neoprávněně.

Jiný názor má bývalý ministr zemědělství za ANO a šéf koncernu Úsovsko Milek. „Je to dlouhodobý pracovník v resortu. My tvrdíme, že jestli má někdo řídit resort, má to řídit někdo, kdo tomu rozumí a ne nějaký přivandrovalec nebo kněz,“ řekl Seznam Zprávám Milek.