Článek
„Odmítám zpochybňování orgánů činných v trestním řízení jen z toho důvodu, že jejich postupy a rozhodnutí neodpovídají vašim představám, nebo dokonce politickým slibům daným voličům,“ stojí v otevřeném dopise slovenskému premiérovi Robertu Ficovi.
Autorem je Maroš Žilinka, slovenský generální prokurátor čili obdoba nejvyššího státního zástupce. Jde o další důkaz, že mezi úřadem vlády a generální prokuraturou to zásadně skřípe a že se spor vyostřuje.
Premiér se opřel do prokuratury
Svým dopisem totiž Žilinka reagoval na Ficovy výroky z víkendového pracovního sněmu strany Směr.
Premiér tam v projevu obvinil policii a státní zastupitelství ze „selektivní činnosti“. Údajně mu vadí, že prokuratura nekoná proti bývalým příslušníkům bezpečnostních složek, kteří za předchozích vlád v letech 2020 až 2023 vyšetřovali kauzy spojené se Směrem.
Vícero stranických špiček tehdy skončilo ve vazbě a doteď se řeší jejich trestní stíhání, či dokonce obžaloba mimo jiné z organizovaného zločinu a korupce. Jde například o Ficova blízkého spolupracovníka Tibora Gašpara. Ostatně sám Fico unikl zásluhou poslanecké imunity vydání k trestnímu stíhání jen velmi těsně.
„Nemáme ministerstvo vnitra a asi nemáme aktivnější lidi, kteří by vedli vyšetřovatele. Prosím vás, konejte, pokud jsou tam nějaké důkazy, konejte,“ prohlásil Fico na stranické akci.
„Vždyť nikdo nikoho nechce zavírat, ale musí vyjít na světlo Boží ty hrůzy, které tu byly napáchané. (…) A generální prokurátor se na mě může zlobit, jak chce,“ dodal.
Vyprovokoval tím Žilinkovu reakci zmíněnou v úvodu. Generální prokurátor v ní Ficovi vytkl, že policie ani prokuratura nemají povinnost ho o své činnosti informovat.
„Nemohu souhlasit s opakovanými útoky na mou osobu, a tím i na orgány prokuratury, které jsou založeny na manipulaci a působením na emoce nepřispívají k ničemu jinému než ke snižování vážnosti prokuratury v očích veřejnosti a její víry v zákonnost a spravedlnost,“ dodal generální prokurátor.
Měl zařídit „očistu“
Žilinka nastoupil do funkce na konci roku 2020 a skončit má za dva roky. V parlamentu pro něj hlasoval i Robert Fico. Bylo to v časech, kdy v zemi probíhaly intenzivní razie kvůli podezření z mafiánských propojení, zločinných spolčení a korupce z dřívější Ficovy éry.
V době krátce po Ficově volební porážce v roce 2020 avizoval Žilinka očistu prokuratury a záruku vymáhání spravedlnosti. Za sebou měl navíc silný příběh – mafiánské struktury Mariana Kočnera plánovaly Žilinkovu vraždu a nechystaly se ušetřit ani jeho manželku a děti.
Generální prokurátor Maroš Žilinka (vlevo) na snímku se šéfem tajné služby SIS Pavolem Gašparem na zasedání Bezpečnostní rady letos v lednu.
Už během prvního roku ale nový šéf prokuratury vzbudil kontroverze. Pomocí své pravomoci (na základě pověstného paragrafu 363) zrušil například stíhání spoluzakladatele česko-slovenské finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka. Policie ho vinila z korupce a praní špinavých peněz v souvislosti se starou aférou Gorila.
Žilinka „pomohl“ i Ficovi. V roce 2022 zrušil stíhání jeho nynějšího ministra obrany Roberta Kaliňáka i už zmíněného Tibora Gašpara. Ti čelili podezření ze zneužívání policie a finanční správy proti svým oponentům. Podle Žilinky stíhání porušovalo zákony.
Tehdy se generální prokurátor opřel i do obranné dohody mezi Slovenskem a Spojenými státy. Do smlouvy tepala slovenská dezinformační scéna a velké politické téma to bylo i pro tehdejší opoziční Směr.
Kritiku si Žilinka vysloužil i svou cestou do Ruska. V lednu 2022, těsně před ruským vpádem na Ukrajinu, se v Moskvě zúčastnil oslav 300. výročí ruské generální prokuratury. Setkal se tam s ruským prokurátorem Igorem Krasnovem, který je od roku 2021 na unijním sankčním seznamu.
Politici strany Směr tehdy Maroše Žilinku hájili jako „nezávislého“ a po návratu Roberta Fica k moci na podzim 2023 ve své funkci zůstal.
Nejdříve čistky v policii
Vláda se ihned po nástupu zaměřila na rychlé čistky v policii a odstavení konkrétních vyšetřovatelů – k tomu jí pomohla obměna vedení policejní inspekce. Vyměnila i policejního prezidenta.
Kabinet Směru, Hlasu a SNS změnil i trestní zákoník. Snížil tresty a zkrátil promlčecí lhůty a zrušil i speciální prokuraturu. Podle opozice hlavně proto, aby uchránil vlastní lidi z éry vládnutí v letech 2012 až 2020.
Proti Žilinkovi koalice nejdříve nevystupovala, to se ale za poslední rok změnilo a víkendové Ficovy výroky jsou další konfrontací v řadě.
I když koalice nemá na generálního prokurátora přímé páky, „prošuměla“ už i jména jeho možných náhradníků. Obě patří poradcům Fica a advokátům spojeným se Směrem: Davidu Lindtnerovi a Marku Parovi – ten zastupuje i Mariana Kočnera.
V září 2023 Žilinka avizoval, že brzy oznámí „zásadní rozhodnutí“. Nic takového se ovšem nestalo. Později se zmiňoval i jako možný kandidát na uvolněné místo na ústavním soudu, to však odmítl.
Doživotní rentu zastavilo veto
Koalice mu dokonce přichystala podmínky pro dřívější odchod z funkce. Parlamentem totiž letos na jaře prošel zákon, který by mu přiznal doživotní měsíční rentu 5299 eur, v přepočtu 128 978 korun. Žilinka by na ni měl nárok už po čtyřech letech, funkční období je přitom sedmileté.
Zákon nakonec vetoval prezident Peter Pellegrini a nejednotná koalice jeho veto nedokázala přehlasovat.
Letos v létě pak generální prokurátor na základě paragrafu 363 zrušil obvinění tří policistů Ficem zrušené Národní kriminální agentury. Kauza takzvaných „čurillovců“ je součástí nepřehledné války uvnitř policejních struktur, ve které jde o vyšetřování politicky citlivých kauz a odstavení „nepohodlných“ policistů.
V září premiéra Fica nahněvalo, že prokuratura nezačala konat poté, co Směr osočil matku lídra opozičního Progresivního Slovenska Martu Šimečkovou z dotačního podvodu. Vášnivému cyklistovi Žilinkovi lídr Směru vzkázal, že má „otočit kolo a začít konat“. Žilinka reagoval popuzeně ze své pracovní cesty v Ázerbájdžánu, kde si v rámci programu stihl prohlédnout i závody formule 1.
Deník SME připomíná, že pro Ficovu stranu je podřízení prokuratury důležité kvůli možné kontrole vyšetřování různých kauz. Z těch je momentálně nejdůležitější případ Očistec, v němž jsou Ficův spolupracovník (a bývalý policejní prezident) Tibor Gašpar a podnikatel Norbert Bödör obžalováni ze zneužívání policie ve prospěch lidí napojených na Směr.
