Hlavní obsah

Turek je exot. Ale Česko poškodí i Zahradil, tvrdí analytik z Berlína

Foto: Radek Vebr, Seznam Zprávy

Lídři rýsující se koalice: Petr Macinka (Motoristé sobě), Andrej Babiš (hnutí ANO) a Tomio Okamura (SPD).

V žádné jiné evropské vládě nezasednou tak radikální strany, jako jsou SPD a Motoristé, řekl Seznam Zprávám analytik Milan Nič z DGAP. Berlínskou perspektivou hodnotí i Turkovu ministerskou nominaci: zásadně by poškodila obraz ČR.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Masakr na Novém Zélandu považuje za „úklid“, „levičácké studenty“ posílal do pece, litoval, že mají ženy volební právo, vážné popálení romské dívenky považoval za polehčující okolnost a homosexualitu označil za „vrozenou vadu“. K výčtu údajných příspěvků poslance Motoristů Filipa Turka, které prověřuje policie, se v pondělí přidala informace o šibenici, jíž vyhrožoval pracovníkovi saúdskoarabské ambasády.

Sám Turek věc ve středu znovu vysvětloval „humorem“. Svého aspiranta na křeslo ministra zahraničních věcí se dál zastávají i Motoristé, kteří jednají o koalici s hnutím ANO a SPD. Místopředseda ANO Karel Havlíček ve středu zopakoval, že hnutí dalo Turkovi na „vyvrácení informací“ několik týdnů.

Podle analytika Milana Niče z vlivného berlínského think-tanku DGAP (Německá společnost pro zahraniční politiku) v Německu informace o Turkovi a sestavování vlády Andreje Babiše rezonují.

„Image vlády Andreje Babiše v koalici s SPD a Motoristy bude pošramocená. Poškodí to i image České republiky. Dát ještě navíc křeslo šéfa diplomacie exotovi, který je tak kontroverzní, je prostě sebevražedné. Je to střelba do vlastní nohy,“ říká slovenský expert.

České reputaci by podle Niče neprospěla ani výměna Turka za Jana Zahradila, zahraničně-politického experta Motoristů, jehož jméno se také občas objevuje. „Kdyby do Černínského paláce přišel někdo jako Jan Zahradil nebo jiný vyloženě protievropský politik s čínskými vazbami, bylo by to také problematické,“ dodává.

Zatím nemusíme být konkrétní, mluvme hypoteticky: Politik, který opakovaně hajloval a šíří nenávistný obsah, nastoupí do čela českého ministerstva zahraničí nebo na vyšší pozici v parlamentu. Jak by to rezonovalo v Německu, kde je citlivost na extrémní symboly po historických zkušenostech velmi vysoká?

Už to rezonuje. V několika článcích, včetně textu Frankfurter Allgemeine Zeitung, se řeší nominace Filipa Turka. Když se Andrej Babiš rozhodl ucházet se o funkci předsedy vlády, už měl velmi problematickou image v hlavních městech EU, a to i navzdory tomu, že udržoval přímé vztahy se svými partnery.

Image vlády Andreje Babiše v koalici s SPD a Motoristy bude pošramocená. Poškodí to i image České republiky. Dát ještě navíc křeslo šéfa diplomacie exotovi, který je tak kontroverzní, je prostě sebevražedné. Je to střelba do vlastní nohy.

Pokud má Andrej Babiš pud sebezáchovy, tak pochopí, že to mu jen škodí a bude to škodit i jeho vládě a hrozně to poškodí Českou republiku. Ministr zahraničních věcí musí být důvěryhodný člověk, který má mnoho kontaktů. Kontakty zejména v rámci unijní sedmadvacítky jsou o důvěře, o setkáních, na nichž potřebujete od partnera něco navíc.

Babiš má pocit, že si bude zahraniční politiku dělat sám a ministra zahraničí k tomu nepotřebuje. Jenže posadit ve vládě, ve které budou extremistické strany, na ministerstvo zahraničí člověka s tak hroznou image a reputací, to je koule na noze.

Je možné, že to dopadne jinak, i pod tíhou toho, co se dál vynořuje o Filipu Turkovi, ovšem Motoristi za ním od začátku stojí a podali i trestní oznámení na Deník N. Za Turka tak strana převzala politickou odpovědnost a skandál ji zatěžuje. Poznamená to nějak image případné Babišovy vlády i v případě, že v ní Turek nezasedne?

Politický proces je takový, že strany v koalici mají nárok na ministerstva. Je ale naivní od Filipa Turka i Motoristů říkat: „Pojďme obrátit list, všechno, co ten kandidát dělal předtím, teď neplatí.“

Velmi důležité bude, jaká ta vláda nakonec bude. Ano, ty šumy kolem ní jsou, a to dění se všude velmi dobře registruje. Já jsem v berlínských zahraničně politických kruzích dostal dotazy na to, kdo to, proboha, je, ten nominant na šéfa české diplomacie a jak je to vůbec možné?

Takže tohle v Německu vnímají jako zátěž pro česko-německé vztahy, nebo to spíš pozorují jako vnitřní český vývoj?

Na jednu stranu je to vnitřní záležitost každého členského státu EU, na druhou stranu česko-německé vztahy jsou přesně o tom, že v nich bude role ministra zahraničí velmi důležitá.

Obzvlášť to platí pro vládu kancléře Friedricha Merze, který totiž mnoho věcí deleguje na svého ministra zahraničí, jenž je poprvé ze stejné strany jako on, tedy z CDU. I do bilaterálních vztahů by to tudíž přineslo dodatečnou zátěž.

O Turkovi a jeho krajně pravicových příspěvcích v úterý psal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, ten už dřív v kontextu českých voleb psal o Andreji Babišovi jako o „postrachu Evropy“ - zmiňoval jeho nepředvídatelnost a spojení s euroskeptickými silami. Bude tohle nová image Česka v Evropě? Ve vládě může být i radikální SPD Tomia Okamury.

Na jednu stranu se očekává, že pragmatický Babiš nebude dělat v zahraniční politice takové kotrmelce jako Robert Fico nebo Viktor Orbán. Ale na druhou stranu jinde v Evropě nejsou ve vládě dvě takto radikální extremistické strany jako SPD a Motoristé. Na Slovensku je v koalici Slovenská národní strana, ale ta je jen slabě zastoupený koaliční partner. V Nizozemsku byla ve vládě podobná strana Geerta Wilderse, ale tato vláda dlouho nevydržela, a nakonec se rozpadla.

Kombinace premiéra Babiše v koalici s extremisty Česku poškodí image, ale velmi důležité bude i to, kdo v té vládě bude a jak nakonec povládne. Zejména jde o evropskou politiku. Bude chtít torpédovat některá témata? Myslím, že v Německu i v evropské politice se podceňuje, jak velkou roli budou pro tuhle vládu hrát odpor vůči Green Dealu a klimatické politice.

Spolkový kancléř Friedrich Merz byl v nedávné minulosti opakovaně otevřeně kritický k vládám v Budapešti a v Bratislavě kvůli jejich evropské a zahraniční politice. Čeká tohle i koalici ANO, SPD a Motoristů?

Merz byl tehdy pod tlakem médií, protože se připravuje nový sedmiletý evropský rozpočet a Německo je jeho největším plátcem. Musel tak veřejnosti ukázat, že má určité páky.

Faktem je, že se tentokrát bude rozpočet sestavovat jinak a že půjde o velmi složitá vyjednávání, do kterých vletí i Babišova vláda. Půjde tudíž i o schopnost jednotlivých ministrů hledat spojence na různých evropských úrovních, protože rozpočet je vždy i o dohadování.

To, že v rýsující se české vládě v té době nebude žádná strana, která by měla své relevantní partnery v evropských politických skupinách či v Evropském parlamentu, bude samo o sobě oslabovat českou pozici. Evropská politika je do značné míry stranická a partnerská a Patrioti pro Evropu stačit nebudou.

ODS premiéra Petra Fialy je u konzervativců v ECR, kde měla za spojence italskou premiérku Giorgiu Meloniovou a měla také pragmatické vztahy s lidovci z EPP.

Spekuluje se, že by nakonec české ministerstvo zahraničí mohl místo Filipa Turka vést Jan Zahradil. Pomohlo by to české pozici?

Vůbec ne. Kdyby do Černínského paláce přišel někdo jako Jan Zahradil nebo jiný vyloženě protievropský politik s čínskými vazbami, bylo by to také problematické.

Otázkou je, zda si Andrej Babiš nakonec neřekne, že pro něj bude výhodnější obsadit ministerstvo zahraničí nominantem své vlastní strany, nebo nezávislejším odborníkem s větší kredibilitou.

Doporučované