Zestátnění ČEZ. Vydělá Tykač i kdo spoří na penzi, říká investor

Akcionáři energetické společnosti ČEZ čekají, zda se budoucí vláda rozhodne podnik zestátnit a kolik jim stát za jejich akcie nabídne. V pozoru je i podílník, miliardář Tykač. „Babiše pod krkem držet nemůže,“ říká investor Šura.

Energetická společnost ČEZ stojí nejspíš před zestátněním. Vítěz voleb, hnutí ANO Andreje Babiše, se netají tím, že by stát měl vlastnit ne 70, ale celých 100 procent tohoto kolosu. Nejčastější argumenty politiků? ČEZ  je strategický podnik. Stát bude mít pod větší kontrolou ceny energie. A bude snazší dostavět jaderné bloky v Dukovanech.

„Já si myslím, že nejlepší doba na zestátnění už bohužel uplynula. V době energetické krize to dávalo mnohem větší smysl než teď. I nálada ve společnosti tomu byla mnohem více otevřená,“ říká analytička One Family Office Anna Píchová.

„Před pár lety stál ČEZ dvaapůlkrát méně, bylo by to výrazně levnější,“ dodává investor a akcionář ČEZ Jaroslav Šura.

Jak by zestátnění nejhodnotnější české firmy mohlo vypadat? Dříve se mluvilo o rozdělení společnosti na výrobní část – která by celá připadla státu – a distribuční část, která by zůstala na burze. Dnes je ale nejspíš na stole varianta kompletního zestátnění ČEZ.

V současnosti má stát v ČEZ 70 procent a zbylých 30 procent vlastní takzvaní minoritní akcionáři. Kromě velkých zahraničních a domácích fondů je to i zhruba 160 000 fyzických osob. Právě jejich podíl by stát vykoupil, zmiňují jak kandidát na premiéra Andrej Babiš, tak Karel Havlíček, který znovu aspiruje na post ministra průmyslu a obchodu.

Jak zestátnění probíhá? „Nabídne se cena, která odpovídá valuaci, možná i s nějakou lehkou prémií, aby byli minoritní akcionáři motivováni svůj podíl prodat. Udělá se výkup těch akcií a pak případně, pokud stát získá více než 90 procent, zbytek akcionářů může takzvaně vytěsnit, udělá tzv. squeeze out,“ popisuje Anna Píchová. Minoritní akcionáři se procesu vytěsnění nemohou bránit, musí ale za své akcie dostat přiměřenou cenu.

Podle Jaroslava Šury bude stát akcie vykupovat najednou. Vykupovat akcie postupně by se prodražilo, cena by mezitím šplhala nahoru, domnívá se. Když stát nezíská kýžený podíl, může výkup zrušit. „Bude to jednorázová akce. Může být třeba i podmíněná tím, že stát bude chtít mít celkem 92,5 procenta, tedy že vykoupí od minoritních akcionářů 22,5 procenta. A pokud se to podaří, bude cena třeba 1550 korun.“

Jak by se změnila vlastnická struktura ČEZ, ukazuje tabulka níže. Aby stát ovládl celkem 92,5 procenta podniku, musel by od minoritářů vykoupit 121 milionů akcií. Ty se stáhnou z oběhu, tím pádem se ale změní vlastnické podíly.

Zda budou chtít minoritní akcionáři titul odprodat, záleží hlavně na nabídnuté výkupní ceně. Karel Havlíček v České televizi naznačil, že celý výkup by měl stát 250 miliard korun, z čehož lze dopočítat, že počítá s cenou kolem 1500 korun za akcii. Tolik ČEZ na burze nikdy nestál. Aktuálně se obchoduje zhruba za 1300 korun.

„Není to bůhvíco, ale je to docela přijatelný kompromis, na který by většina akcionářů asi slyšela. Ale takováhle energetika by klidně mohla stát sedminásobek až osminásobek EBITDA (zisk před úroky, zdaněním, odpisy, pozn. red.),“ namítá Šura.

Lidé, kteří si do akcií ČEZ „spoří“ třeba na penzi, ale budou moci být spokojení, myslí si investor: „V případě, že by byla výkupní cena 1550 korun, tak by na tom každý jeden vydělal. Takže netřeba plakat.“

S ohodnocením kolem 1500 korun by ale nebyla spokojená Anna Píchová. „Férová cena to není. Mohla by být ještě vyšší, zvláště pokud chtějí motivovat většinu akcionářů, aby to prodali. Myslím si, že mnoho z těch minoritářů má představu o násobku EBITDA až okolo devíti, ta prémie bývá skutečně obvykle vyšší,“ míní Píchová.

Havlíčkův odhad výkupní ceny mírnil před pár týdny v podcastu Insider Andrej Babiš. „Miliardáři, kteří tam jsou, jsou tak bohatí a mají tolik miliard, že by to mohli prodat klidně za polovinu,“ uvedl.

„My taky můžeme říct, že už má peněz dost a ať prodává rohlíky za polovinu, že už si vydělal dost. Já bych to četl od něj tak, ať si miliardáři nemyslí, že na tom nějak moc vydělají,“ reaguje na Babišův výrok Šura.

Vzkaz „bohatým miliardářům“ adresoval adept na premiéra patrně především majiteli energetické skupiny Seven Pavlu Tykačovi. Na jaře vzbudil pozornost nákup akcií ČEZ za 5,6 miliardy korun ze strany podnikatele Tomáše Kaňky, o němž se spekuluje, že nakupoval právě pro Tykače. Pavel Tykač drží podle odhadů deset procent akcií ČEZ. Na co sází?

„Tykač je podnikatel, tak samozřejmě tuší zisk. Ať už je to zisk z toho, že se buď vykoupí ty akcie, anebo má nějaké informace – samozřejmě je v energetice aktivní – o tom, že cena elektřiny výrazně poroste. A že zisky ČEZ, i pokud by k výkupu nedošlo, v dalších letech porostou,“ komentuje analytička Píchová.

Jaroslav Šura má za to, že má pátý nejbohatší Čech o dalším postupu v ČEZ neformální dohodu s Andrejem Babišem. „Domnívám se, že bude nějaká nepsaná dohoda. Tykače známe z devadesátek, je to ostrý hoch, podnikatel, není to žádný ‚nazdárek‘. Nemyslím si, že by si koupil takový velký balík ČEZ v řádu desítek miliard jenom proto, že ČEZ je skvělá firma a že vyplácí dividendy. Vydělá na tom majlant,“ myslí si Šura.

Ani s desetiprocentním podílem ale nemůže Tykač budoucí vládu nijak vydírat, předpokládá Šura. „Myslím, že Tykač nemůže držet vládu pod krkem. Babiš je taky odkojený devadesátkami. A kdyby za ním někdo přišel a řekl, udělej to a to, nebo nemáš šanci, tak taky může říct: Hele, tak si těch deset procent ‚nabouchej do uší‘ a my to dělat nebudeme,“ spekuluje investor.

Už jednou ovšem Pavel Tykač s podobnou strategií uspěl, připomíná Šura. „Když se stahovala Telefónica z burzy, bylo zřejmé, že Petr Kellner potřebuje mít právě přes 90 procent, aby mohl udělat squeeze out. A Tykač se mu tam nasyslil a několik procent skoupil. Odprodal mu to, vydělal slušný peníz,“ připomíná investor.

Mezi větší minoritní akcionáře ČEZ patří vedle velkých zahraničních fondů také podnikatel a automobilový závodník Petr Nešetřil nebo investor Michal Šnobr, který dlouhodobě spolupracuje se skupinou J&T. 

Podle propočtů by výkup zmíněného potřebného podílu minoritářů, aby stát získal přes 90 procent ČEZ, vyšel na 187 miliard korun. Když připočteme desítky miliard potřebné k vytlačení zbytku akcionářů, jsme na částce, která překračuje čtvrt bilionu.

Peníze by podle představ, které zmínil Karel Havlíček, neplatil stát, ale ČEZ ze svých zisků. „ČEZ na to má, bude končit windfall daň, navýší se čistý zisk. Musel by pravděpodobně ale čerpat na tento krok dluh,“ odhaduje Píchová.

Kdo spekuluje na odkup, může i při současné vysoké ceně energetického titulu vydělat. Na dlouhodobé investice ale teď ČEZ vhodný není, míní Šura. „Kdybych byl dlouhodobý investor, tak bych si ČEZ určitě nekoupil. Když si koupíte akcie Komerční banky, tak tam budete akcionářem i za tři roky. U ČEZ to nevíte. Tam vyloženě spekulujete na to, že bude nějaký odkup a že vyděláte, dejme tomu, 15, 20 nebo 25 procent,“ uzavírá.