Článek
Jedním z důvodů, proč chce vítěz voleb zestátnit největší energetickou skupinu v Česku, je větší kontrola nad cenami elektřiny. Hnutí ANO je přesvědčené, že ČEZ plně v rukou státu zajistí domácnostem levnější elektřinu.
Andrej Babiš (ANO) v tomto kontextu často zmiňuje příklad Francie, kde je cena elektřiny podstatně regulována státem. Část elektřiny totiž státní společnosti EdF prodává na trhu za dotovanou cenu. Kritici podobných opatření říkají, že obchodník nemůže prodávat proud za nižší než tržní ceny.
Levnější elektřiny však stát může dosáhnout i bez vlastní firmy, na což nedávno upozornil i předseda představenstva Skupiny ČEZ Daniel Beneš: „Způsobů, jak dosáhnout levné elektřiny, je několik a některé nepotřebují a některé potřebují mít stoprocentně státní ČEZ. Nebavím se o té regulované složce, ale té silové,“ uvedl pro SZ Byznys. Jako řešení zmiňuje například snížení daně z přidané hodnoty u elektřiny.
Loni stát inkasoval na DPH za elektřinu podle výpočtu společnosti Centropol 22,4 miliardy Kč. Přitom podstatnou část zaplatili zákazníci ČEZ. „ČEZ Prodej loni zaplatil na DPH 10,2 miliardy Kč. Jeho podíl na trhu je zhruba 40 procent,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Další miliardy přidala Pražská energetika. „V loňském roce jsme měli u dodávek elektřiny v segmentu domácností celkové tržby bez DPH ve výši 17,14 miliardy korun (v součtu obchod i distribuce). Z toho je pak vypočtena daň 21 procent ve výši cca 3,6 miliardy korun,“ říká mluvčí PRE Karel Hanzelka.
K součtu přispívají i menší dodavatelé elektřiny, například Pražská plynárenská s více než 70 tisíci odběrnými místy. „Aktuálně za rok 2024 je DPH za naše domácnosti kolem 102 milionů Kč, ale není tam ještě úplně celý rok 2024,“ popisuje mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.
Nejpřesnější údaj ohledně celkového výběru DPH by mělo mít Ministerstvo financí, ale podle něj inkaso za jednotlivé komodity nelze kvůli konsolidaci určit. „Nicméně dle dostupných statistických údajů lze inkaso DPH z elektřiny za minulá období odhadovat na úrovni nízkých jednotek miliard Kč měsíčně,“ popisuje mluvčí Ministerstva financí Anna Vasko.
Elektřina v České republice spadá do vyšší sazby DPH, každá megawatthodina (MWh) je tak zdaněna 21 procenty. V minulosti však elektřina spadala i do nižší sazby.
Kolik v jednotlivých letech stát na DPH z elektřiny vybere, se logicky odvíjí od její ceny. V roce 2025 je cena MWh o něco níž než loni, a lze tak předpokládat, že příjem státního rozpočtu z této položky o něco klesne.
Například v roce 2021, kdy byly ceny energií nižší než v posledních čtyřech letech, získal stát průměrně z jedné MWh 812 Kč, loni to bylo 1 428 Kč. Obchodníci s energiemi se shodují na tom, že snížení DPH by domácnostem i firmám na účtech za energie značně ulevilo.
„V případě snížení DPH na elektřinu by domácnosti mohly ušetřit stovky až několik tisíc korun ročně, to podle toho, kolik energie spotřebují. U bytu se spotřebou 1,52 MWh by celkové roční náklady při současné sazbě 21 procent DPH dosáhly zhruba 3 634 Kč. Při sazbě 15 procent DPH by částka klesla na 3 455 Kč a při 10 procentech DPH na 3 303 Kč. Roční úspora by tedy činila přibližně 180 až 330 Kč, což odpovídá úspoře kolem 15 až 28 Kč měsíčně,“ říká mluvčí E.ON Lubomír Budný.
V případě rodinného domu bude úspora vyšší. Se spotřebou čtyř MWh by roční náklady nyní činily 9 564 Kč. Při snížení sazby na 15 procent by to bylo 9 086 Kč a při 10procentní DPH 8 691 Kč. „V praxi by tak domácnost ušetřila zhruba 480 až 870 Kč ročně, tedy přibližně 40 až 70 Kč měsíčně,“ dodává Budný.
Snížení sazeb DPH podléhá pravidlům Evropské unie. V souladu s unijní směrnicí o DPH může členský stát zavést maximálně dvě snížené sazby, které nesmí být nižší než pět procent. Pokud by Česko chtělo snížit DPH u více položek, třetí z nich by nemohla být na nejnižší úrovni, ale buď na 10procentní, nebo 15procentní hodnotě.
Úspory za každou MWh se budou lišit i podle toho, kolik zákazník platí za obchodní část ceny elektřiny. Pokud například domácnost platí 2650 Kč bez DPH, s vyšší sazbou DPH zaplatí 3206 Kč. S DPH 15 procent by zaplatila 3047 Kč a při pouze šestiprocentní sazbě 2809 Kč.
Budoucí vláda má i další plány, jak snížit ceny energií. Například chce přesunout na státní rozpočet úhradu plateb za obnovitelné zdroje (POZE), které činí 599 Kč s DPH za MWh. Zároveň chce snížit poplatky za distribuci a přenos elektřiny za finance z Modernizačního fondu.
„Dopad pozitivně ovlivní také ceny elektřiny pro firmy a zároveň jsem pro snížení regulované složky cen elektřiny s tím, že toto snížení bude plně hrazeno z modernizačního fondu. Na objem prostředků v modernizačním fondu jsme se všichni složili nákupem elektřiny obsahující náklady na emisní povolenky,“ říká marketingový ředitel Centropolu Jiří Matoušek.
Zestátnění ČEZ by podle odhadů mělo vyjít zhruba na 250 miliard Kč podle ceny akcií. Stát má nyní ve skupině téměř 70procentní podíl, zbytek drží menšinoví akcionáři, které by musel vykoupit. Zatím jeho plán zní, že prostředky na zestátnění by šly přímo z ČEZ, což ale kritici tohoto kroku vnímají jako cestu k nadměrnému zadlužení skupiny a hovoří i o chybějících penězích na klíčové investice.
Za POZE by přitom šlo podle Operátora trhu s energiemi 35,14 miliardy korun ročně. Pokud by mělo být inkaso DPH z elektřiny stejné jako loni, tedy 22,4 miliardy Kč, tak při snížení sazby na 10 procent by do státního rozpočtu přiteklo jen 10,6 miliardy Kč a při 15procentní sazbě 16 miliard Kč.
