NHL Rulíkovi na OH stačit nebude. Musí udělat to, co by se Hlinkovi vyčítalo

V Miláně se odehraje první olympiáda, kam mohou hráči z NHL a nenastoupí na ní Jaromír Jágr. Na všech turnajích v letech 1998-2014 si zahrál. Jistě, teoreticky by pořád jako aktivní hokejista Kladna do akce mohl. Jen tentokrát se to už nestane.

Ale je tady i jedno poprvé, které pálí.

Když Ivan Hlinka vybíral svůj tým pro Nagano v roce 1998, cíleně sestavu mixoval tak, aby zhruba půlka týmu přijela z Evropy a polovina z NHL. Nemusel, chtěl to tak mít.

Radim Rulík se jako první český kouč v historii dostane v lednu do situace, že si nemůže v NHL moc vybírat. Jeho volba, že se otočí do Evropy, bude spíš nutnost.

Josef Augusta v roce 2002 mohl pro Salt Lake City postavit klidně dva týmy z hráčů, kteří měli za mořem velké role. Tehdy bylo českému hokeji nejlépe. To samé platilo i pro Turín 2006, od Vancouveru 2010 začaly počty padat a mluvilo se o tom, že veteráni jednou skončí.

V Soči 2014 Alois Hadamczik pořád mohl lovit Jaromíra Jágra, Patrika Eliáše a spol.

Rulík trénuje reprezentaci v době, kdy česká čísla v NHL klesla na dno. Žádný trenér na konci října neměl tak smutný pohled do Ameriky jako on, což dokazuje i následující statistika.

„Úplně na rovinu, v NHL nám hraje plnohodnotně sedm hráčů, což není zrovna vysoké číslo. A uvidíme, jak to dopadne s Filipem Chytilem, který má otřes mozku,“ odvětil Seznam Zprávám reprezentační kouč.

Historická paměť možná řekne, že ani před Naganem to nebylo za mořem z českého pohledu moc slavné. Ale plete se, bylo.

Na konci října 1997 viděl Ivan Hlinka v NHL úplně jinou situaci, než nastala teď.

Z dnešního pohledu zní krutě, že si dovolil vynechat Michala Pivoňku, Stanislava Neckáře, Michala Groška a Radka Bonka jen proto, že mu nepasovali na soupisku. Za Roberta Krona se podle The News and Observer přimlouval Jaromír Jágr, jeho otec i jeden z nejmocnějších mužů tehdejší NHL Brian Burke.

Nic nezměnili, tak list napsal slavnou větu: „Češi snad nechtějí ani vyhrát, když zapomněli na Krona.“

K tomu Hlinka nemohl využít Petra Nedvěda, který si zahrál za Kanadu na olympiádě 1994 v Lillehammeru a podle tehdejších pravidel nesměl už jinou zemi reprezentovat. Nemohl si sáhnout ani pro Roberta Holíka, jenž dostal americký pas a tehdy nešlo, aby nastoupil za Česko.

A pozor, dnes je Česko nadšené z Jiřího Kulicha, počítá každý gól, který dá za Buffalo. Je mu 21 let, v deseti zápasech nastřílel tři branky. Naděje!

Na konci října 1997 bylo Petru Sýkorovi 20 let a touhle dobou měl na kontě pět gólů, jedenadvacetiletý Patrik Eliáš měl po sedmi zápasech na konci října taky pět gólů. Nakonec se ani jeden z mladých útočníků na olympiádu nedostal. „Jsou perspektivní, ale podobné typy už máme,“ řekl jen Hlinka.

„Vzal si polovinu hráčů z Evropy. Nevím, jestli by mu taková věc prošla dnes. Sociální média jsou hodně silná. Byl by hodně kritizovaný, tenkrát se posílaly jen faxy,“ pronesl pro Sport.cz Jaromír Jágr.

Měl pravdu. V současné době by se Hlinkova cesta řešila daleko víc než tehdy.

Ostatně v roce 1998 Slavomír Lener pak i novinářům vysvětloval nominaci dodatečně povoleného Roberta Langa s tím, že představoval hráče, jak vlastně vypadá. Bez internetu neexistovala cesta, jak si věci ověřit.

„Sleduju NHL denně, mám veškerý přehled, co se děje. V počítači mám program, kde si můžu pustit každé střídání jednotlivého hráče. Můžu ho sledovat v přesilovkách, při oslabeních. Servis mám maximální,“ říká takřka po 28 letech současný reprezentační kouč Rulík.

„Kdybychom měli za mořem šedesát kluků, měl bych to těžší. Kéž by to tak bylo, ale bohužel,“ usměje se hořce Rulík.

Právě, i v tomhle se doba změnila. K horšímu pro něj.

Ve výsledku se tak dá čekat, že na olympiádu nakonec pojede klidně víc hráčů z Evropy, než by se čekalo. „Vždycky jsem avizoval, že hráči prvních tří formací NHL jsou jednoznačnou volbou pro nároďák. Dál je otázka, jestli nominovat kluky, kteří hrají méně než deset minut za mořem, nebo dát prostor špičkovým hráčům z Evropy,“ říká Rulík.

Už teď v říjnu si vypisuje sestavu, jak by mohla vypadat: „Každý týden nad tím sedím. Sleduju Evropu i Ameriku. Finále pak přijde v lednu, kdy musíme sdělit nominaci, ale přemýšlím o tom už teď. Určitou kostru připravenou mám, ale zase záleží, jak komu vydrží zdraví.“

Prakticky vždycky se něco stane. Něco, co nechcete a nečekáte. Když uděláme návrat před Nagano, tak si dva týdny před turnajem zlomil kotník Václav Prospal, tím pádem se dostalo na zmíněného Langa.

„Máme v NHL hráče, kteří hrají přes dvacet minut, jsou v enormní zátěži, riziko zranění u nich tím pádem je. Modlím se, aby klíčoví hráči zůstali pro olympiádu zdraví,“ hlásí Rulík.

Paráda, že David Pastrňák, Martin Nečas nebo Filip Hronek hrají ve svých týmech hodně. Současně ale nastává schizofrenní situace. Pokud by se jim něco stalo, síla českého týmu okamžitě spadne.

Stejně jako bude cítit, pokud se nezmění pozice věčného pacienta Filipa Chytila. Střední útočník má kvalitu na první dvě formace NHL, jenže celou kariéru trpí na otřesy mozku. Kvůli němu znovu aktuálně nehraje.

Existuje tedy ještě jedna možnost, o které se moc nemluví a kde by se dali objevit zajímaví hráči pro olympiádu – farma, tedy AHL.

Do soutěže si kluby NHL odkládají hokejisty, kteří z jejich pohledu buď ještě nejsou na nejvyšší úroveň nachystaní, nebo není na jejich pozici zrovna místo.

„Farma je kvalitní soutěž,“ přikývne Rulík. Česko tady má přes třicet hokejistů.

Jen je to specifická situace. „Třeba v ní nehraje tolik zkušených hráčů jako ve Švédsku nebo u nás ve špičkových extraligových klubech,“ zmíní Rulík.

A neexistuje pravítko, kterým změříte úroveň ligy. Je lepší hráč z AHL, nebo hráč ze Švýcarska a extraligy? „Dávat si pak do nějakého rovnítka AHL a extraligu je hodně těžké,“ pokračuje Rulík. Ovšem svůj pohled má: „Stále říkám, že pokud máme špičkového hráče v Evropě, který si drží výkonnost a formu, nevěřím, že hráč z AHL je na tom lépe.“

Jenže do AHL mu zapluli minimálně dva hokejisté, které v olympijských plánech měl hodně vysoko. Teoreticky tak může být ve hře i inspekční cesta po nižší soutěži za mořem, aby si naživo prohlédl, jak se komu vede.

„Vyloženě se to nabízí. Máme tam dva hráče, kteří spadli na farmu a viděli jsme je v NHL – Davida Kämpfa a Matěje Blümela,“ odvětí Rulík.

Kämpfovi věří od MS v Praze 2024. Tehdy útočník Toronta přiletěl po vypadnutí z play off a předvedl schopnosti obousměrného útočníka. Dobře se doplňoval s Martinem Nečasem, což je vazba, kterou má reprezentační kouč rád.

„David Kämpf je jednoznačně hráčem NHL, bohužel se to takhle vyvrbilo,“ je mu líto, že útočník nepatří do plánů kouče Toronta.

Blümel má za sebou dva skvělé ročníky v AHL, v minulé sezoně vyhrál tabulku střelců celé ligy. Podepsal smlouvu s Bostonem, aby konečně dostal plnohodnotnou šanci v NHL.

Jenže znovu skončil na farmě. „Na Boston koukám a nepochopil jsem, že nedostal větší šanci. Dostal čtyři zápasy v přípravě a poslali ho dolů. Respektuju, že se klub takhle rozhodl, ani nic dalšího dělat nemůžu. Osobně bych mu dal větší důvěru,“ přidává svůj postřeh Rulík.

Je vidět, že se těšil, co rychlostně skvěle vybavený hráč předvede. Z Evropy odcházel po MS 2022, má dobrou střelu, dovede ale hrát i oslabení. Blümel je hráč, který by do současného hokeje pasoval. Nebo měl by.

„Mluvila za něj nějaká čísla, určitě v Bostonu věděli, proč ho chtějí, ale ta zkouška trvala podle mě hodně krátkou dobu. Budeme sledovat další vývoj,“ hlásí Rulík.

Největší konkurz na místa pro olympiádu se odehraje v obraně.

Podle posledních trendů se trenéři k sobě snaží skládat hráče, kteří drží hokejku na levé a pravé straně. Hronek s Gudasem na olympiádu pojedou, pokud se nezraní. Oba ale drží hůl napravo. David Jiříček? Pokud bude v NHL hrát, další bek s pravým držením hole. Davida Špačka má Rulík vyzkoušeného, hraje na farmě a taky hraje s holí napravo.

Dá se čekat, že kouč do nejužších plánů zahrne i Jana Ruttu, který před sezonou odešel z NHL do Švýcarska, ale taky hraje s holí napravo. To mohou být trenérova hlavní jména.

Na listopadové akci Euro Hockey Tour ve Finsku si začne ověřovat, kdo mezi leváky může být nejlepší volbou.

Těžká role, když Kanada a USA mohou vybrat pro Milán z NHL klidně tři super týmy, Švédové dva a Fini postaví jeden silný? Ano, dost.

Ale dá se najít i jedna dobrá zpráva.

Na konci října 1997 odehrál Petr Svoboda v NHL jen tři zápasy. V tu chvíli by nikdo neměl ani tušení, co přinese budoucnost, že v únoru se z něj stane klíčový muž české sestavy na olympiádě a rozhodne finále.

V únoru může zářit někdo, kdo je teď spíš schovaný v davu, nebo marodí.

Pak už chybí jen detail: tohle jméno najít.