Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ministři životního prostředí zemí EU se tuto středu po osmnácti hodinách sporů dohodli, že Green Deal jede dál. Pokračuje snižování emisí a firmy z dalších sektorů si budou muset koupit povolenky na každou tunu CO2 vypuštěnou do ovzduší.
Šéf hnutí ANO si vybral emisní povolenky jako jedno ze stěžejních témat letošní kampaně před volbami a tvrdě se kvůli nim opíral do koalice. Prohlašoval, že jím vedená vláda povolenky nikdy neschválí, „odmítne“ je hned na svém prvním zasedání a je připravena se kvůli nim soudit.
Finální dohoda vychází vstříc kritikům, mezi které Česko patřilo. Část odpovědnosti za další snižování emisí se přenáší na mimoevropské státy, takže o moc víc než zachovat současnou trajektorii, nově ale až do roku 2040, se po zdejších firmách chtít nebude.
A především se o rok odkládá povinnost zatížit vytápění domů a jízdu na benzin či naftu zeleným příplatkem. Byť například na cenu ropy má daleko větší vliv politická (ne)stabilita v Perském zálivu než povolenky, předpokládá se, že ETS2 by zvedlo životní náklady o stovky korun měsíčně na zálohách za energie a jednotky korun navíc za každý litr na pumpě. Změna měla původně začít platit od roku 2027, nově to je rok 2028.
Také v jiných postkomunistických státech se staly povolenky předmětem kritiky a obav, jakou zátěž představují pro tamní populace. Nikde se ale proti ETS2 nevedla taková svatá válka, zelený džihád, jako v předvolebním Česku.
Andrej Babiš kvůli povolenkám i po volbách, kdy už bylo rozhodnuto, svolal speciální tiskovou konferenci - stalo se tak v souvislosti se summitem EU, kde byla dekarbonizace, ale ne přímo povolenky, jedním z témat. Ze sídla ANO na pražském Chodově apeloval na končící vládu Petra Fialy (ODS), ať povolenky „zablokuje“ - a že on by to udělal!
Související
Zcela přitom ignoroval fakt, ať záměrně či nikoli, že ETS2 už v této fázi zablokovat nešlo, neb se o nich mezi státy nehlasovalo jednomyslně, ale většinově, a na jiném fóru. I kdyby byl tedy na summitu už opět Babiš coby premiér, nezablokoval by vůbec nic.
Kdyby tisíc miliard
„Odmítnutí“ povolenek je uvedeno i mezi hlavními strategickými směry v programovém prohlášení nastupující vlády, které Andrej Babiš pustil do světa koncem minulého týdne.
Tento týden však, na videu, kde komentuje dohodu z Bruselu, mluví šéf ANO výrazně jinak.
Obligátně kritizuje ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), který na unijní schůzce reprezentoval Českou republiku, že neprosadil nic, přestože to není pravda. Ty tam jsou ale sliby, že jeho vláda ETS2 nikdy neschválí a je připravena se kvůli nim soudit.
„Povolenky dáme k Ústavnímu soudu, jako v Polsku. Ještě předtím, než budeme ve vládě,“ řekl Andrej Babiš v červnu v rozhovoru pro CNN Prima News.
Teď nic z toho nezopakoval. „My, pokud budeme ve vládě, tak budeme bojovat za to, že když Evropa přijme nesmysly jako ETS, které ničí náš průmysl, a je to dané do legislativy, tak že tam minimálně musí být dopadová studie! A když to nefunguje, aby se mohla ta legislativa otevřít a mohlo se to změnit,“ sděluje ve videu Andrej Babiš.
Slib boje za „dopadovou studii“ je jednoznačný ústupek z původní pozice. Dožadovat se jí není nic neobvyklého, vlády to běžně dělají, a také to nijak nezabrání tomu, aby evropské instituce vymáhaly aplikaci povolenek na české půdě s rizikem vysokých pokut, pokud je Česko bude bojkotovat.
Může jít samozřejmě jen o momentální stav mysli Andreje Babiše, který se může zase změnit.
Stejně tak ale může jít o výsledek prvních podrobných brífinků a prvních telefonátů s evropskými státníky, jež nastupující český premiér podle informací Seznam Zpráv v posledních dnech absolvoval.
Budoucí partnery Andreje Babiše zajímá, jaké se teď v regionu mohou vytvořit nové aliance. Konkrétně povolenky kritizují také Poláci, Slováci, Rumuni a další, dělají to ale chytře. Nekřičí, a hlídají si peníze ze sociálně-klimatického fondu, kterými budou vlády kompenzovat „zelené“ náklady svým obyvatelům.
Tyto státy vědí, že osud směrnice o ETS2, která má vstoupit do praxe za více než dva roky a k níž mají mnozí výhrady, je krajně nejistý. Je možné, že se bude příslušná legislativa v následujících letech dál rozmělňovat a napadat, až nakonec vůbec nevstoupí v účinnost.
Peníze ze zmíněného fondu by mělo dostat také Česko. Jde o zhruba 55 miliard korun, které lze použít na dotování účtů za energie nebo paliva vytipovaným domácnostem. Nárok na dotace ale bude mít země jen v tom případě, pokud povolenky vpraví do českého práva, tedy schválí.
Lídr ANO je obchodník a má rád čísla, zejména ta související s penězi. Možná už pochopil, že povolenky sám nepřetlačí; rozhodl se nepálit svůj kredit v bitvě, kterou nemůže vyhrát, a raději se soustředit na zisk nových miliard, které přivede do Česka a náležitě to „prodá“ svým voličům.
Možná proto právě sledujeme evropskou racionalizaci Andreje Babiše. Pokud to tak je, pro Česko jedině dobře.
