Hlavní obsah

Komentář: Česko stárne, jen zkrácené úvazky pracovní trh nezachrání

Tomáš Prouza
Viceprezident Hospodářské komory ČR a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Podpora flexibilních úvazků, kterou slibuje nová vláda, nás nespasí. Česko stárne a musíme vidět i jiné cesty, než je klasická práce pro jednoho zaměstnavatele, píše v komentáři viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vznikající vládní koalice představila své programové prohlášení. V něm mimo jiné zdůrazňuje, že je nutné „podpořit flexibilní úvazky pro rodiče, seniory a zdravotně znevýhodněné“ a „udělat z úřadů práce opět aktivní partnery zaměstnanců i zaměstnavatelů“. To jsou rozhodně pozitivní a dlouho očekávané kroky – ale pokud zůstaneme jen u nich, problém českého trhu práce se nevyřeší.

Česko stojí na prahu zásadní demografické změny. Podle projekcí Českého statistického úřadu bude do roku 2030 na pracovním trhu chybět přes 450 tisíc lidí a do roku 2040 dokonce více než milion pracovníků. Vzhledem k demografické křivce je jisté, že v příštích letech bude v produktivním věku přibývat jen velmi málo lidí. Nedostatek pracovníků tak bude hlavní brzdou růstu české ekonomiky.

Poradci a poplatky. Kdo nakonec vydělává?

Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi

Lesk a bída finančního poradenství. Jsou provizní poradci ve střetu zájmů? A jak je to s poplatky, na kolik vás takový poradce vlastně vyjde a vyplatí se nakonec?

Obsazení slibuje třaskavou debatu. Hosty speciálu tentokrát budou Petr Borkovec (Partners), investiční bloger a nový expert podcastu Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová.

Těšíme se na vás, vaše dotazy o setkání po natáčení! Vstupenky jsou ke koupi zde.

Foto: Seznam Zprávy , Seznam Zprávy

Už dlouhé roky přitom vedeme diskuse o tom, že by tento nedostatek alespoň z části mohli nahradit senioři, rodiče na rodičovské dovolené či lidé se zdravotními handicapy, kteří mnohdy chtějí pracovat, avšak současné nastavení pracovního trhu jim zkrátka nevyhovuje. Ustrnulo totiž v přesvědčení, že všichni chtějí být zaměstnanci, byť třeba jen na částečný úvazek nebo dohodu.

Pokud se od tohoto zastaralého myšlení oprostíme a začneme o flexibilitě přemýšlet v širším smyslu, otevřou se nám nové možnosti, jak na pracovní trh přitáhnout významné počty nových pracovníků. Práce už totiž díky digitalizaci dávno neznamená jen klasické zaměstnání pro jednoho zaměstnavatele. Čím dál víc lidí raději volí kombinaci zaměstnání, samostatné činnosti a projektové spolupráce a mnohem více si vybírají, kdy, kde a pro koho budou pracovat.

Právě tento rostoucí zájem o flexibilitu umožňuje výrazné změny na pracovním trhu. Digitální platformy, které umožňují práci na vlastní čas a tempo, jsou už dnes pro mnohé rodiče či seniory přirozenou cestou zpět na trh práce a pro mladou generaci dobrou cestou, jak získat důležité pracovní návyky a třeba si přivydělat ke studiu. Není náhodou, že v zemích s nejnižší nezaměstnaností (severské země, Nizozemsko, Irsko) hraje právě platformová a projektová práce rostoucí roli.

I proto je tak důležitá reforma aktivní politiky zaměstnanosti, o které mluví návrh programového prohlášení vlády. Úřady práce by neměly jen zprostředkovávat zaměstnání, ale také pomáhat těm, kteří se chtějí postavit na vlastní nohy – ať už formou klasického podnikání nebo nových forem aktivity v digitální ekonomice, která nabízí čím dál více zajímavých příležitostí.

Pro mnohé lidi nejde o únik ze zaměstnání, ale o možnost přizpůsobit si práci svým životním podmínkám. Zvlášť rodiče malých dětí, lidé se zdravotním handicapem nebo studenti ocení možnost pracovat jinak, než předepisují tabulky pracovního řádu. Stejně tak zaměstnaní lidé mají zájem občas si přivydělat – a spolupráce s digitálními platformami bez zbytečné byrokracie je pro ně tím nejlepším řešením.

Ano, je to citlivé téma – každá zmínka o aktivní podpoře samostatné činnosti ze strany státu nese riziko, že bude označena za podporu „švarcsystému“. Ale přesně v této diskusi potřebujeme víc odvahy a méně ideologie. Stát musí umět rozlišovat mezi zneužíváním pravidel a moderními formami práce, které přinášejí vyšší zaměstnanost, daňové příjmy a hlavně větší spokojenost lidí.

Zaklínadlem posledních let je work-life balance. Jenže je nutné si uvědomit, že pro každého to znamená něco jiného. Pro někoho to je pevná pracovní doba, home-office a nařízená dovolená, pro jiné je to maximální flexibilita, možnost pracovat na více projektech v různých oborech či svoboda v rozhodování v tom, kdy pracuji, a kdy ne. A stát by měl mít odvahu tento trend pochopit a využít – ne brzdit. Otevřenější přístup k platformové práci, srozumitelnější daňové prostředí a minimum byrokracie pro OSVČ by mohly společně přinést nový růstový impuls české ekonomice.

Je načase přestat přemýšlet o trhu práce jen v kategoriích 19. století. Rovnováha mezi jistotou a svobodou je možná – jen ji musíme chtít hledat a dokázat se poučit z toho, co funguje jinde a jaké nové možnosti nám dávají moderní technologie.

V rubrice Komentáře z byznysu přinášíme názorové texty zástupců firem i veřejných institucí k ekonomickým tématům.

Doporučované