Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Počet kamionů na českých dálnicích za posledních deset let vzrostl o 35 procent, řidiči tak potřebují stále více parkovacích míst pro své přestávky a odpočinek, které jim přikazuje zákon. Podle kontroly NKÚ ale na konci roku 2024 chybělo 1898 parkovacích míst pro nákladní automobily a vládou stanovené cíle výstavby odstavných ploch tak nebyly naplněny.
Ministerstvo dopravy se mimo jiné brání také tím, že řada obcí má vůči výstavbě odpočívek odpor, což ve své zprávě uvedl i NKÚ. Za studie, jejichž cílem mělo být vyhledání vhodných lokalit pro nové odpočívky, zaplatilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v letech 2015 až 2017 celkem 3,8 milionů korun. Tyto peníze byly podle NKÚ vynaloženy částečně neúčelně.
„Studie neprověřily územně technické podmínky, zejména ve vztahu k územně plánovací dokumentaci. Přitom dodatečné výstavbě odpočívek brání především absence jejich vymezení v územních plánech, respektive nesouhlas obcí s jejich změnou,“ píše se v závěru z kontroly.
Mluvčí ŘSD Jan Rýdl uvedl, že o odpočívku nemá zájem vlastně žádná z obcí, i když jsou si vědomy jejich důležitosti. „Většinou se setkáváme s tím, že obce chápou, že u dálnice by měla být odpočívka, ale odmítají, aby byla na jejich území. Prostě ne u nás. NIMBY. (Not In My Back Yard, v překladu „ne na mém dvorku“, pozn. red.) Tím pádem se pak s jednáním o odpočívce dostáváme do jiné lokality, kde nám ale opět v obcích říkají to samé, že u nich ne. Ještě jsme se nesetkali s tím, že obec, na jejímž území by měla odpočívka být, by tu odpočívku chtěla,“ popsal situaci Rýdl.
ŘSD odpočívku nemůže připravovat v případě, že prostor pro ni obec nevymezí v územním plánu nebo v případě krajů v zásadách územního rozvoje.
Důvodů pro negativní postoj obcí je několik. „Nejčastějšími důvody jsou hluk, světelný smog, dále nebezpečí a kriminalita. Bojí se, že kamioňáci budou chodit do vesnice a budou problémy,“ vysvětlil Rýdl.
Hlavním argumentem obcí bývá podle Rýdla také zábor půdy. Zároveň jde o argument, na který ŘSD může jen těžko reagovat. „Co se týče světelného smogu, tak reagujeme technicky tím, že se navrhují lampy, které neosvětlují širší okolí. Ke kriminalitě vysvětlujeme, že odpočívka je oplocená a pod kamerovým dohledem, tím pádem i pod dohledem policie. Ohledně hluku nabízíme, že není problém udělat zemní val, který odpočívku odhluční od vesnice,“ vyjmenoval Rýdl řešení případných problémů obcí.
Řada obcí se výstavbě odpočívek na jejich území brání roky, ŘSD se je snaží přesvědčit různě, ve Starém Městě u Moravské Třebové například ŘSD zaplatí výměnu starého vodovodu. Kompenzace jako takové ale podle Rýdla obcím ŘSD dávat nemůže.
Na nápravě se pracuje
Některé závěry NKÚ podle ministerstva vycházejí z neaktuálních situací, mnohé vytýkané nedostatky také již měly být napraveny nebo se na jejich nápravě pracuje. „Výstavba parkovacích míst pro kamiony v posledních letech zrychluje, ministerstvo a ŘSD oblast systémově řeší. ŘSD v období let 2017 až 2023 dalo řidičům 689 nových parkovacích míst na dálnicích. To je více, než uvádí NKÚ. Závazek z programového prohlášení vlády Petra Fialy je splněn. Výstavba míst k odpočinku v posledních letech zrychluje. Na řešení nesouhlasu obcí pracujeme,“ uvedlo ministerstvo.
Odpor obcí ministerstvo označilo za neočekávaně četný, připravuje ale systémové řešení. „Ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a ŘSD jsme vymezili v Politice územního rozvoje jejich podporu v Zásadách územního rozvoje krajů, případně v Územním rozvojovém plánu na území celé České republiky. Dalším způsobem podpory budování je spolupráce s kraji cestou vymezení odpočívek v rámci Zásad územního rozvoje krajů,“ uvedlo ministerstvo.
Parkovacích míst chybí stovky
ŘSD v letech 2018 až 2024 utratilo za přípravu výstavby 74 nových nebo rozšiřovaných dálničních odpočívek 441 milionů korun, podle kontroly NKÚ byla příprava v 21 případech pozastavena nebo zcela zastavena. Nedostatek míst se podle závěrů úřadu nejvíce zhoršil v posledních dvou letech.
Chybějící parkovací místa na českých dálnicích
| Rok | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet chybějících parkovacích míst pro nákladní auta | 1435 | 1299 | 1170 | 1118 | 1028 | 1981 | 1898 |
| Počet provozovaných parkovacích míst pro nákladní auta | 2583 | 2719 | 2962 | 3014 | 3182 | 3272 | 3485 |
Zdroj: Kontrolní závěr NKÚ
Ke konci roku 2025 má být podle Ministerstva dopravy v provozu celkem 3773 parkovacích míst pro nákladní automobily na dálnicích. Aktuálně je podle ministerstva ve výstavbě 524 nových stání (z toho 342 na nových odpočívkách a 182 na rozšiřovaných/rekonstruovaných odpočívkách) bez odpočívek dokončených ještě v roce 2025.
Osmnáct odpočívek ŘSD v plánu označilo jako prioritní a nejpotřebnější, jejich výstavba byla stanovena v „Koncepci dálničních odpočívek“ schválené Ministerstvem dopravy. I když měly být tyto prioritní odpočívky hotové do roku 2023, v době kontroly NKÚ nebyla vybudována ani jedna z nich, příprava deseti z nich nebyla dokončena a u zbývajících osmi byla zcela zastavena.
Podle ministerstva je nyní v různých fázích přípravy zhruba 2700 parkovacích míst, z nich bude více než 1100 pro kamiony. Podle aktuálního předpokladu má být letos zprovozněno celkem 288 nových míst, v příštím roce 321 míst a o rok později dalších 556 míst.
Volit mezi dvěma přestupky
Problematické je při nedostatku parkovacích míst podle NKÚ to, že řidiči kamionů musí volit mezi tím, který přestupek spáchají, buď nedodrží svou povinnou přestávku, nebo odstaví vozidlo na nevhodném místě. Jako problematické ve svém šetření označil NKÚ například některé odpočívky na D1, na té u Pávova podle NKÚ v roce 2022 parkovalo v průměrný pracovní den o 59 nákladních aut více, než umožňovala kapacita 15 parkovacích míst.
Kontrola upozornila na problémy i v dalších oblastech, v době kontroly například stále nebyl dostupný informační systém o volných místech na odpočívkách s možností rezervace místa, který měl být podle koncepce schválené vládou zaveden do roku 2020.
Problematické jsou také takzvané historické smlouvy o provozování stávajících odpočívek, které podle kontroly NKÚ významně snižují příjmy ŘSD. V téměř polovině dosud platných historických nájemních smluv z 90. let není obsažena inflační doložka, která má zvyšovat nájemné v závislosti na inflaci. „Vlivem absence inflační doložky a vlivem posílení kurzu české koruny byl v době kontroly NKÚ příjem ŘSD z těchto smluv nižší než v době jejich uzavření. Zatímco v 90. letech minulého století dosáhl roční příjem ŘSD z těchto 35 smluv 17,5 milionů korun, v roce 2024 to bylo 16,9 milionů korun,“ upozorňuje úřad v závěru z kontroly.
Tím, že ŘSD nezměnilo či neukončilo nevýhodné smlouvy, vznikl významný rozdíl v cenách mezi jednotlivými odpočívkami. Nejnižší nájemné měla loni odpočívka na D1 na území obce Střechov, díky smlouvě bez inflační doložky stál nájem jen 20 519 korun měsíčně, tedy zhruba čtvrt milionu ročně. Oproti tomu „nejdražší“ odpočívka na D35 na území obce Dolní Roveň se smlouvou z roku 2020 má měsíční nájem 567 605 korun, za rok tedy jde o téměř 7 milionů korun. Za dvojnásobek plochy tak jde o zhruba osmadvacetkrát vyšší cenu.















