Hlavní obsah

Superdávka: Jak o ni žádat, co dokládat, kdy se dozvíte výši podpory

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Místo čtyř různých sociálních dávek nyní stát vyplácí takzvanou superdávku.

Kolik nově dostanu, dokdy musím požádat, co mám doložit? Zcela nová superdávka vyvolává řadu otázek, které lidé řeší třeba na sociálních sítích nebo přímo na úřadech práce. Nabízíme odpovědi na nejčastější z nich.

Článek

O příspěvek na bydlení a přídavek na dítě, v minulosti hojně využívané sociální dávky, už nelze žádat samostatně. Stát je spolu s doplatkem na bydlení a příspěvkem na živobytí nově sdružil do zcela nové dávky státní sociální pomoci, takzvané superdávky.

Pokud lidé chtějí finanční pomoc od státu, musejí požádat právě o ni. Přechod na superdávku vyvolává řadu otázek. A také obav, že někteří žadatelé už od státu nic nedostanou. Podmínky čerpání nové dávky jsou totiž přísnější.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, které reformu dávkového systému připravilo, už dříve avizovalo, že nově na dávky dosáhne zhruba pětina lidí. Doposud to přitom byla skoro třetina. Odpovídáme na nejčastější dotazy.

Pobírám některou ze čtyř dávek, které se sloučily pod superdávku. Co mám dělat?

Pokud jste ještě nepožádali o superdávku, udělejte to do konce roku 2025. Pravděpodobně vás k tomu vyzve pracovník či pracovnice úřadu práce, který vám doposud dávky vyplácel.

Požádat můžete osobně na některé pobočce úřadu práce. Podle vyjádření ředitele odboru nepojistných sociálních dávek úřadu práce Marka Maleňáka v současnosti nehlásí žádné pobočky dlouhé čekací lhůty. Na řadu poboček úřadu práce je navíc možné se předem objednat.

Úřad ale doporučuje podání žádosti online přes klientskou zónu Jenda, a to na webu či v mobilní aplikaci. Stačí se přihlásit pomocí Identity občana, například bankovní identitou nebo mobilním klíčem eGovernmentu. Lidé, kteří Identitu občana nemají, si ji mohou zřídit u své banky nebo na České poště.

Elektronické podání má řadu výhod. Při vyplňování online formuláře se nabízejí varianty odpovědí, a u pojmů, které by mohly být nejasné, naleznou lidé vysvětlivky.

Foto: Filip Grygera, SZ

Do systému Jenda se dá přihlásit z počítače i z mobilní aplikace.

O superdávku jsem zatím nepožádal(a), ale peníze mi chodí dál. Žádat o ni tedy nemusím?

Lidé, kteří měli do září nárok na některou ze čtyř dávek, ji pobírají dál až do konce letošního roku, případně až do dubna 2026. Důvodem tohoto opatření je, aby v přechodném období, než naběhne nová superdávka, nezůstali bez finanční pomoci.

Pokud o superdávku nepožádáte, budete původní dávku dostávat do konce roku 2025. Poslední výplatu dostanete v lednu za prosinec. Vyplatí se proto o superdávku požádat, a to i když máte obavu, že na ni nedosáhnete. V takovém případě vám totiž bude původní dávka vyplácena do doby, než úřad vaši žádost o superdávku posoudí, což může být do dubna 2026.

Kdy se dozvím, zda superdávku dostanu a v jaké výši?

Lidé, kteří dosud pobírali některou z dotyčných dávek a požádají o superdávku, obdrží rozhodnutí o přiznání superdávky a její výši nejpozději do 30. dubna 2026. Úřad rozhodnutí o přiznání dávky a její výši pošle do klientské zóny Jenda, takže je pro žadatele důležité mít do tohoto systému přístup. Přijde i do datové schránky. Poštou se doručovat nebude.

Tedy pokud vyloženě v Jendovi nezvolíte, že nepovolujete možnost doručování do něj. Poštou vám ale pak budou doručovány jen vybrané dokumenty, které stanovuje zákon. Rozhodnutí o přiznání dávky mezi nimi není.

Jestli nechcete z nějakého důvodu Jendu používat, budete muset v příštím roce navštívit úřad práce, jestli na něm už mají rozhodnutí o vaší žádosti a zda můžete obdržet jeho kopii či informaci o výsledku řízení.

Co když nyní pobírám dávky, které se ruší, a něco se u mě změnilo, třeba bydliště nebo počet členů domácnosti?

U příspěvku na bydlení a přídavku na dítě platí, že od října 2025 probíhá přechodné období. V tomto období se dávky vyplácejí ve výši, která byla stanovena k září 2025. To znamená, že se výše dávky nemění, ani pokud se změní náklady na bydlení nebo příjmy domácnosti. Klient tedy bude dostávat stejnou částku jako dosud, a to až do dubna 2026, pokud si do konce roku 2025 požádá o novou superdávku.

Naopak další dvě dávky, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí, se mohou měnit každý měsíc. To znamená, že změní-li se složení domácnosti nebo výše příjmů či nákladů, může se změnit i výše dávky. Oznámení o změně nahlaste na úřadu práce.

Dávky zatím nepobírám, ale o superdávku chci požádat. Jak na to a co mě čeká?

Vaši žádost podanou do konce letošního roku úředníci vyřídí do 90 dní. U žádostí podaných od 1. ledna 2026 bude rozhodnutí doručeno do 30 dnů, ve složitějších případech až do 60 dnů. Dávku vám začnou vyplácet po uplynutí správního řízení a přiznání nároku.

Opět platí, že je možné žádat buď osobně na pobočkách úřadů práce nebo online přes Jendu. Někteří žadatelé si online podání pochvalují, jiní si na sociálních sítích, například na facebookové skupině Superdávka 2025, stěžují na komplikace.

Je možné už nyní zjistit alespoň orientační výši dávky?

Ano, ministerstvo zveřejnilo kalkulačku, podle které zjistíte, kolik peněz dostanete a zda máte na dávku vůbec nárok. Ministerstvo přitom upozorňuje, že je potřeba vyplnit vše podle pravdy a výpočet je pouze orientační. Kalkulačka nepracuje korektně s příjmy ze samostatně výdělečné činnosti.

Kdo na superdávku dosáhne?

Na superdávku dosáhne každý zletilý a svéprávný člověk, který je buď zaměstnaný, podniká nebo je vedený na úřadu práce, má zároveň nízké příjmy, splňuje další konkrétní podmínky pro dotyčnou složku superdávky a vše řádně doloží. Dosáhnou na ni i lidé, kteří patří mezi takzvané zranitelné osoby.

Kdo patří mezi zranitelné osoby?

Jsou to například lidé starší 68 let, poživatelé starobního důchodu, osoby invalidní ve druhém nebo třetím stupni, lidé pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenskou poskytovanou v souvislosti s porodem. Dále pak rodiče pečující o dítě mladší čtyř let věku nebo osamělí rodiče pečující o dítě mladší sedmi let věku, poživatelé příspěvku na péči ve stupni II nebo vyšším a nezaopatřené děti. Více na stránkách MPSV.

Co musím k žádosti dokládat?

Žadatelé musejí doložit souhlas s žádostí o dávku od všech zletilých členů domácnosti, s výjimkou jednočlenných domácností. Formulář je k dispozici na webu MPSV. Po vyplnění ho stačí vyfotit a přiložit k žádosti.

Podobně dokládáte i další dokumenty:

  • nájemní smlouvu nebo smlouvu o ubytování; v případě vlastnictví nemovitosti si údaje úřad zjistí z katastru nemovitostí,
  • doklady o uhrazených nákladech na bydlení (výpis z účtu, SIPO) za nájemné a služby za poslední tři měsíce před kalendářním měsícem podání žádosti,
  • potvrzení o studiu u lidí ve věku nad 15 let a do 26 let,
  • čestné prohlášení o celkové výši finančních úspor všech členů domácnosti (dohromady za všechny bankovní účty), počtu aut, počtu nemovitostí,
  • potvrzení o výši příjmů všech členů domácnosti; u příjmů ze zaměstnání stačí uvést IČO zaměstnavatele, OSVČ nemusí nic dokládat,
  • případně ještě například potvrzení o nutnosti dietního stravování, rozhodnutí o invaliditě a případně rozsudky o stanovení výživného, o svěření dětí do péče či o rozvodu.

Jak mám doložit výši výživného?

Výši výživného určuje soud, nebo se na ní mohou rodiče dohodnout. Přiloží se tedy rozhodnutí soudu, nebo písemná dohoda rodičů. Dohodu mohou rodiče uzavřít, tedy sepsat sami, bez zásahu soudu, a není nutné ji úředně ověřovat.

Z dohody o výživném musí být zřejmé, jaká částka byla dohodnuta, na které dítě či děti se vztahuje a kdo dohodu uzavřel. Je-li dohodnuto nižší výživné, než stanoví zákon, uplatní se takzvaná fikce výživného, tedy minimální částka stanovená zákonem: 2500 Kč na první dítě a 1000 Kč na každé další dítě, pokud není dohodnuto více.

Co když máme střídavou péči. Mohou si dítě do žádosti uvést oba rodiče?

Dítě svěřené do střídavé péče je členem domácnosti toho rodiče, kterého určí písemná dohoda rodičů. Když se rodiče nedohodnou, dítě se považuje tři měsíce za člena domácnosti jednoho rodiče a další tři měsíce za člena domácnosti druhého rodiče.

Co se počítá do příjmů?

Započítávají se mzda, plat, odměny z dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Také příjmy z podnikání včetně paušálního režimu, důchody, nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci, rodičovský příspěvek, výživné, příjmy z nájmu, příjmy ze zahraničí obdobného typu. Ale i odměna pěstouna a opakující se zaopatřovací příspěvek.

Naopak se nezapočítává porodné, pohřebné, příspěvek na studium, náhradní výživné vyplácené státem. Nezapočítají se ani příjmy z veřejných sbírek a nadací a příjmy z daňově podporovaných produktů spoření na stáří. U nezaopatřených dětí – studentů do 26 let, se nezapočítávají příjmy ze zaměstnání ani z podnikání.

Jak se počítají příjmy z podnikání?

Příjmy z podnikání se počítají podle daňového přiznání – vždy jako jedna dvanáctina ročního příjmu. Když osoba podniká na hlavní činnost, započítává se minimálně 80 procent průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. Jestliže podniká na vedlejší činnost, započítává se skutečná jedna dvanáctina příjmu z daňového přiznání.

Pokud osoba daňové přiznání nepodávala, použije se fikce příjmu – 50 procent průměrné mzdy u hlavní činnosti a 10 procent průměrné mzdy u vedlejší činnosti.

Jestliže člen domácnosti podniká v paušálním režimu, platí tedy paušální daň, započítá se mu jako příjem:

  • v pásmu 1 částka odpovídající průměrné hrubé mzdě v národním hospodářství,
  • v pásmu 2 částka odpovídající 1,5násobku průměrné hrubé mzdy,
  • v pásmu 3 částka odpovídající dvojnásobku průměrné hrubé mzdy.

Průměrná mzda v národním hospodářství pro letošní rok je 44 300 Kč.

Počítá se do příjmů příspěvek na péči?

Příspěvek na péči je příjmem člověka, který je závislý na péči jiného, takže tento příspěvek se nezapočítává do rozhodného příjmu pro superdávku. Započítává se však příjem člověka, který o jiného pečuje, pokud není členem jeho domácnosti a je zároveň uveden jako pečující osoba v žádosti o příspěvek na péči. 

Do příjmů se ale započítává částka, kterou pečující osoba skutečně obdržela za péči. Tedy ne automaticky celý příspěvek, ale konkrétní částka doložená za poslední tři měsíce. 

Při žádosti o superdávku jsem nemusel(a) dokládat náklady na energie. Jak to?

Váš uvedený příjem zřejmě dosáhl 1,43násobku životního minima, nebo je vyšší. Domácnosti s tak vysokým příjmem totiž v rámci superdávky namísto konkrétní částky na skutečně uhrazené náklady nově dostanou na pokrytí nákladů na energie takzvaný energetický paušál.

U jednočlenné domácnosti činí 2300 korun a s počtem lidí se zvyšuje o pětistovku až na maximálních 4300 korun pro domácnost s pěti a více členy. Budou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, dostanou 1,4násobek energetického paušálu – výše uvedené částky se násobí hodnotou 1,4.

Naopak domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima dávka zaplatí skutečně uhrazené náklady na energie, maximálně však do 1,2násobku výše energetického paušálu. Domácnosti s tak nízkým příjmem proto náklady na energie v žádosti o superdávku doložit musejí.

Mohou o superdávku žádat i lidé bez domova? A pokud ano, jak na to?

Lidé bez domova mají plný přístup k dávce státní sociální pomoci. Nemohou-li podat žádost online, udělají tak asistovaně na kterémkoli kontaktním pracovišti úřadu práce. Po vyhodnocení žádosti a splnění podmínek je dávka vyplacena standardně, bez ohledu na trvalou adresu.

Lidé bez domova, kteří mají uvedené trvalé bydliště na městském či obecním úřadě, musejí doložit, kde se skutečně zdržují – například v ubytovně, azylovém domě nebo podnájmu. Případně uvést, že jsou osobami bez domova. Trvalý pobyt neovlivňuje možnost dávku získat, ale úřad musí ověřit skutečné místo pobytu, protože s ním souvisí posouzení nákladů na bydlení a složení domácnosti.

Co je to majetkový test a jak své úspory doložím?

Majetkový test zkoumá počet nemovitostí, osobních motorových vozidel a výši úspor u žadatelů o superdávku. Můžou mít:

  • Maximálně jednu vlastní nemovitost určenou k trvalému bydlení a případně jednu další nemovitost, například chalupu, na tři roky od žádosti o superdávku.
  • Jedno dvoustopé motorové vozidlo na dospělou osobu v domácnosti. Máte-li auto na leasing, uvádět ho nemusíte, protože patří leasingové společnosti do doby, než ho splatíte.
  • Finanční prostředky na bankovních účtech ve výši maximálně 200 tisíc korun, s každou další osobou žijící v domácnosti se limit zvýší o 50 tisíc korun až do maximální výše 400 tisíc korun. Pokud bude mít domácnost na účtech více, než je tento limit, na dávku nedosáhne.

Zůstatek na účtu, vlastnictví nemovitosti a počet aut musí žadatel uvést v čestném prohlášení, které přiloží k žádosti o superdávku.

Když mi úřad napíše, že na superdávku nemám nárok, nebo bude nízká, můžu se odvolat?

Jestliže klient nesouhlasí s rozhodnutím úřadu, může se proti němu odvolat. Odvolání lze podat do 30 dnů od doručení. Tato lhůta je podle úřadu záměrně delší než běžná správní lhůta, aby měli všichni účastníci dostatek času využít opravné prostředky.

Odvolání se podává k Úřadu práce ČR, který může rozhodnout sám. To je takzvaná autoremedura – právní institut, kdy původní orgán, který vydal rozhodnutí, sám napraví svou chybu tím, že plně vyhoví podanému odvolání a rozhodnutí zruší nebo změní. Nebo je možné se odvolat k Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Odvolání proti rozhodnutí úřadu si nespokojený žadatel napíše sám. Podá ho pak přímo na úřadě práce, datovou schránkou, případně doporučeným dopisem na odvolací oddělení úřadu.

Doporučované