Ukrajinský právník o korupčním skandálu: Takhle budeme v EU nejdříve za 22 let

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od naší zvláštní zpravodajky na Ukrajině/

Během své prezidentské kampaně Volodymyr Zelenskyj nešetřil kritikou tehdejší hlavy státu Petra Porošenka. Vyčítal mu korupci a systém takzvaného nepotismu, který podle něj brzdil Ukrajinu v reformách.

O šest let později se ale s podobnými obviněními potýká sám. Zelenskyj čelí největší korupční aféře svého prezidentského období. A v jejím středu stojí jeho blízký spolupracovník a někdejší byznysový partner Timur Mindič.

Podle ukrajinského Národního protikorupčního úřadu měl Mindič vést skupinu, která vybírala úplatky a provize od dodavatelů státní energetické společnosti. Ti si tak měli kupovat udržení svých kontraktů i „ochranu“ před zablokováním svých služeb a produktů. Podle vyšetřovatelů získala skupina tímto způsobem zhruba sto milionů dolarů.

„Myslím, že o tom Zelenskyj věděl,“ říká v Kyjevě aktivistka Olena Halušková. „Upřímně si jen těžko umím představit situaci, kdy jsou všichni kolem něj do určité míry zapojeni, a on by o tom vůbec nevěděl. Všechno to souvisí s červnovými protesty – tehdy se vláda zjevně snažila zabránit právě takovým odhalením,“ dodává.

Jedna z kanceláří největších protikorupčních organizací v zemi sídlí přímo na kyjevském náměstí, kde se letos v červenci konaly protesty proti snahám vlády omezit nezávislost vyšetřovacích úřadů. Právě zde se po dlouhé době znovu otevřela debata o tom, jak silné postavení mají na Ukrajině instituce, které mají korupci odhalovat, a nakolik jsou skutečně mimo dosah politické moci.

Zelenskyj na celý skandál zpočátku reagoval zdrženlivě – bez ostrých veřejných prohlášení či výraznějších personálních kroků. Právě to podle oslovených expertů vyvolalo otázky, co všechno prezident a jeho okolí věděli.

„Reakce, kterou dnes vidíme, tedy už druhý den poté, co se věc dostala k soudu, také leccos napovídá. Kdyby to pro prezidenta a jeho okolí bylo překvapení, reakce by byla mnohem silnější a mnohem rozhodnější,“ říká v připravovaném rozhovoru pro Seznam Zprávy právník Mykhajlo Zhernakov.

„Když si vzpomeneme třeba na rok 2020, kdy Ústavní soud zrušil část protikorupčních opatření, prezident reagoval okamžitě a velmi ostře. Dokonce navrhoval odvolání soudců, i když na to neměl pravomoc. Nic takového jsme nyní bezprostředně neviděli. A to je velká změna,“ vysvětluje Zhernakov.

Jenže skandál Ukrajinou rezonuje mnohem silněji, než se možná očekávalo. Nejen v telegramových kanálech si ukrajinská společnost vyměňuje informace a diskutuje o tom, kdo nese zodpovědnost. I v ulicích Kyjeva jsou lidé otevření mluvit a nešetří silnými slovy ani kritikou vůči politickému vedení.

„Je to vlastně trochu výsměch našim vojákům na frontě. Zatímco oni bojují za přežití této země, tak v kancelářích mocných se nadále krade. A co je horší? Že si mysleli, že jim to projde,“ popisuje v centru hlavního města Ukrajinka jménem Olha.

Podle analytiků není taková reakce veřejnosti překvapivá. Ukrajinci v posledních měsících žijí v podmínkách poznamenaných častými výpadky elektřiny způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu. Domácnosti i podniky se potýkají s omezeným vytápěním a neustálým přepínáním na nouzové režimy.

V této situaci vyvolalo mimořádné pobouření zjištění, že z energetického sektoru zároveň mizely stovky milionů hřiven. Korupce v odvětví, které má zajistit základní fungování země, působí podle odborníků obzvlášť citlivě právě proto, že dopady energetické krize Ukrajinci pociťují každý den.

„Ukrajinci mají po krk života jako občané druhé kategorie, tak jako tomu bylo po desítky let v Sovětském svazu, a proto jsou teď tak rozhořčení. Proto se odehrál Majdan – požadovali odpovědnost. Žili pod sovětskou nadvládou a rozhodli se, že už tak nechtějí žít ani vteřinu,“ popisuje britský novinář Caolan Roberton.

I v reakci na veřejné pobouření tak Zelenskyj o víkendu nakonec oznámil, že se státní energetické firmy dočkají rozsáhlé restrukturalizace. „Vedle kompletního auditu jejich hospodaření bude také obměněno jejich vedení,“ uvedl na platformě X. Podle jeho slov má mít státní jaderný podnik Enerhoatom nový dozorčí orgán během týdne.

Zelenskyj zároveň vyzval k rychlému jmenování nového šéfa Ukrhydroenerga, klíčového výrobce vodní energie, a oznámil reformy také v podnicích Naftogaz a provozovateli plynárenské přenosové soustavy.

Protikorupční úřady mezitím potvrdily, že skutečně během patnáctiměsíčního vyšetřování odhalily zapojení několika představitelů ukrajinské vlády. V souvislosti s kauzou odstoupili dva ministři a sankce byly uvaleny i na jednoho z dřívějších Zelenského obchodních partnerů.

„Je to obrovská rána, ale nejhorší na tom je, že si nejsem jistý, zda je to už konec. Celá věc se může dál vyvíjet,“ řekl deníku Kyiv Independent jeden z ukrajinských poslanců blízkých vládě, který si přál zůstat v anonymitě. „To, co bych teď prezidentovi doporučil, je přijmout razantní kroky a zbavit se řady lidí ze svého nejbližšího okolí,“ dodal.

Ukrajinští politologové vysvětlují, že problém není jen v samotném skandálu, ale také v dlouhodobém způsobu, jakým prezident pracuje se svým nejbližším okolím. V médiích se stále častěji objevují komentáře, že Zelenskyj příliš důvěřuje svým přátelům a někdejším spolupracovníkům a že tato důvěra může být zdrojem jeho současných potíží.

Jak říká například ukrajinský politolog Volodymyr Fesenko, blízký kruh je problémem téměř každého prezidenta. „U Zelenského jsou to přátelé. Lidé, které znal a kterým věřil. Ale život ho už několikrát potrestal, a teď obzvlášť v případě Mindiče, tím, že přílišná důvěra ve staré známé se může nevyplatit,“ říká.

Přinejmenším to obzvlášť ohrožuje dlouho očekávané zahájení přístupového procesu Ukrajiny do Evropské unie.

„Je to mimořádně vážné. Při současném tempu budeme potřebovat 22 let, než se Ukrajina stane členem EU. Nevěřím na nějaké jednoduché zlomové momenty, které samy o sobě všechno rozhodnou, ale tohle je přesně ten typ události, který může zásadně převážit misky vah, jedním nebo druhým směrem. Boj proti korupci měl své vzestupy i pády, nikdy to nebylo lineární. Ale celkový trend byl dlouhodobě pozitivní. Teď však přichází obrovská zkouška,“ vysvětluje Zhernakov.

Podle něj je nyní klíčové, aby vláda využila vzniklé momentum správným směrem. „Společnost ani mezinárodní partneři už nebudou ochotni přijmout výmluvy typu ‚to nic není‘. Budou očekávat systematický přístup a skutečnou reformu, která zabrání opakování podobných kauz,“ dodává Zhernakov.

Válečné podmínky navíc korupci do určité míry nahrávají. Demokratické nástroje, které Ukrajina před invazí běžně využívala – protesty, veřejná shromáždění, nezávislá média či volby – jsou nyní omezené. Společnost nemůže reagovat na každý nový problém masovou mobilizací, přestože se zásadní události odehrávají prakticky denně. Právě tato omezení vytvářejí prostředí, v němž mohou korupční struktury ve stínu války snáze přežívat.