Korupční megaskandál na Ukrajině. Kvůli vymámeným miliardám padají hlavy

Ukrajina je podle deníku The Kyiv Independent uprostřed jednoho z historicky největších politických skandálů. Jde o rozsáhlé úplatkářské schéma okolo státního energetického podniku Enerhoatom.

Případ vyšetřuje Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU), tedy jedna ze dvou agentur, jejíž moc se v létě pokusili osekat lidé kolem prezidenta Volodymyra Zelenského. Padlo už obvinění vůči osmi lidem, z toho je pět ve vazbě, dva uprchli do zahraničí, podrobnosti o posledním nejsou známé.

Ve středu ráno ukrajinská vláda dočasně zbavila funkce ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka, který byl v minulosti ministrem energetiky. Nepatří sice mezi obviněné, ale je součástí vyšetřování. Vláda v oficiálním prohlášení jeho jméno s případem nespojila. Odpoledne podala demisi ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková.

A už v úterý kabinet odvolal dozorčí radu Enerhoatomu a oznámil, že energetická firma projde auditem.

Seznam Zprávy okolnosti celého skandálu shrnují v otázkách a odpovědích.

Skupina lidí napojená na Enerhoatom podle vyšetřovatelů z NABU žádala provize od dodavatelů výměnou za to, že firmy neztratí své zakázky. Měli si tak přijít v přepočtu nejméně na dvě miliardy korun, ale možná také až na trojnásobek.

„Zejména dodavatelé společnosti Enerhoatom byli nuceni platit provize, aby se vyhnuli blokování plateb za dodané zboží/služby nebo ztrátě statusu dodavatele. Tato praxe byla známá jako ‚bariéra‘,“ upřesnil NABU v prohlášení citovaném listem The Kyiv Post.

„Řízení strategického podniku s ročním obratem přesahujícím 200 miliard hřiven (v přepočtu přes 100 miliard korun, pozn. red.) ve skutečnosti nevykonávali oficiální představitelé, ale lidé zvenčí bez jakékoli formální pravomoci - přesto převzali roli ‚dozorců‘,“ dodali vyšetřovatelé.

Podle nich síť požadovala po dodavatelích provize ve výši 10 až 15 procent z kontraktů. Obvinění měli vydírat klienty a zneužívat vládní nařízení, které dodavatelům brání se během výjimečného stavu soudně domáhat pohledávek od některých strategických podniků, jako je právě Enerhoatom.

„Bude to totální zkur**ný chaos pro celou řadu firem. Prostě skončíte na blacklistu. Budete kompletně vymazaní a všichni vaši zaměstnanci budou povolaní do armády,“ říkal podle listu The Kyiv Independent na odposleších jeden z obviněných Ihor Myronjuk.

Účastníci schématu také na nahrávkách dávali najevo neochotu budovat obrannou infrastrukturu v energetických zařízeních, která je měla ochránit před ruskými útoky. „Je to vyhazování peněz, nestojí to za to,“ pronesl opět Myronjuk. Později mluvili o poskytnutí kontraktů na podobné projekty firmě, kterou sami ovládají.

Vůdcem celé skupiny byl podle NABU podnikatel Timur Mindič, spolumajitel produkční společnosti Kvartal 95, kde se před lety proslavil komediální herec Volodymyr Zelenskyj, dnes ukrajinský prezident.

Investigativní novináři serveru Ukrajinska pravda ještě před prasknutím skandálu popsali Mindičův rostoucí vliv. Podle nich má své podíly a zájmy kromě energetiky ve firmě vyrábějící drony, v bankovnictví i ve šperkařství.

Mindič podle všeho dostal před nedělní razií NABU echo a z Ukrajiny uprchl.

Další vlivnou postavou zapletenou do skandálu je někdejší vicepremiér Oleksij Černyšov. Ten přišel o funkci už v červnu, kdy ho NABU poprvé obvinil z korupce. Podle zdrojů Ukrajinské pravdy v době po tomto prvním stíhání úplatky místo něj přebírala jeho manželka. Není jasné, kde se v Černyšov v současnosti nachází.

Zmíněný Ihor Myronjuk je bývalým poradcem ministra energetiky a někdejším zástupcem ředitele Fondu státního majetku. V minulosti pracoval také jako poradce bývalého poslance Andrije Derkače, který je v současnosti stíhaný za velezradu a slouží v ruském senátu.

Dalšími obviněnými jsou bývalý bezpečnostní ředitel Enerhoatomu Dmytro Basov nebo podnikatel Oleksandr Cukerman vyšetřovaný podle informací Ukrajinské pravdy kvůli praní špinavých peněz také v USA. I on uprchl do zahraničí.

Vyjádření většiny obviněných se médiím nepodařilo získat. Myronjuk a Basov pochybení odmítli.

Mimo obviněné se v souvislosti s případem nejčastěji zmiňuje jméno suspendovaného ministra Haluščenka. Mindič ho podle prokuratury měl pro dosažení svých cílů nezákonně ovlivňovat, vyšetřovatelé údajně v pondělí prohledávali i jeho byt.

Haluščenko své postavení mimo službu ve středu označil za správný krok. „Budu se bránit v právní aréně a dokážu svou pozici,“ napsal v prohlášení citovaném agenturou Reuters. Další podrobnosti nesdělil.

Ukrajinská pravda s odkazem na své zdroje píše, že Haluščenko si uchovával v resortu energetiky vliv i po svém odchodu, a to prostřednictvím své nástupkyně Svitlany Hrynčukové. V jedné části odposlechů je naznačeno, že část úplatků mohla mířit i k ní. Ministryně pochybení odmítla, ve středu odpoledne ale podala demisi.

Mindič podle odposlechů mohl ovlivňovat také kroky bývalého ministra obrany Rustema Umerova, který v současnosti působí v Radě národní bezpečnosti a obrany. Umerov podezření popřel a prohlásil, že v minulosti zrušil zakázku u společnosti spojené s Mindičem, protože dodávané produkty byly nekvalitní.

Enerhoatom je největším producentem elektřiny na Ukrajině. Státní podnik má na starosti provoz i opravy všech čtyř ukrajinských jaderných elektráren, tedy Rovenské, Chmelnycké, Jihoukrajinské a Záporožské. Poslední zmíněná je ale od jara 2022 mimo provoz, protože areál okupuje ruská armáda.

Enerhoatom odmítl, že by kauza firmu nějak finančně poškodila, ovlivnila výrobu nebo ohrozila bezpečnost ukrajinských jaderných elektráren. „Naším hlavním úkolem zůstává spolehlivý, stabilní a bezpečný provoz ukrajinských jaderných zařízení, který zaručuje energetickou bezpečnost státu,“ napsala společnost v úterním prohlášení.

Skandál přichází v době, kdy je ukrajinská energetická infrastruktura znovu pod silným ruským tlakem. Lidé v části země jsou každý den hodiny bez proudu.

Otázka korupce je na Ukrajině mimořádně citlivá, z průzkumů dlouhodobě vychází, že ji Ukrajinci vnímají vedle války jako největší problém své země. To jasně ukázaly i letní protesty, největší od začátku ruské invaze, proti pokusu osekat pravomoci protikorupčních agentur.

Úspěšný boj s úplatkářstvím je klíčový i pro ukrajinské ambice vstoupit do Evropské unie. Šlo rovněž o jeden z klíčových volebních slibů Zelenského v kampani před prezidentskými volbami v roce 2019.

Zelenskému by mohly uškodit zejména jeho vazby na Mindiče, se kterým se v minulosti často účastnil soukromých oslav. Když v úterý prezident navštívil město Cherson, na jeho sociálních sítích, kde cestu prezentoval, se objevila řada otázek směřujících na Mindiče. Část kritiky přicházela i od členů ukrajinské armády, všímá si Kyiv Post.

Podle anonymního zdroje listu z vlády se ukrajinské vedení obává, že skandál by mohl přerůst ve větší bouři, než byly červencové protesty proti zmíněnému pokusu zpřísnit politický dohled nad protikorupčními úřady.

Zelenskyj se ke skandálu vyjádřil v krátkém videovzkazu, kde jen obecně vyzval k potrestání viníků a k tomu, aby úřady spolupracovaly při vyšetřování.

Komentátor agentury Bloomberg Marc Champion podotýká, že skandál by na první pohled paradoxně měl být pro Ukrajince spíše důvodem k oslavě. Prezident a jeho okolí podle něj nedokázali protikorupční úřady zastavit, protože si uvědomují, že by si to ukrajinská veřejnost nenechala líbit. Lid tak nahrazuje instituce, které by jinak nezávislost hlídaly.

„Nejedná se o ideální model, který by jakákoli společnost dobrovolně zasadila do svého ústavního pořádku nebo který by měla napodobovat. Je to projev hluboké nedůvěry ve stát, je to chaotické, výbušné a neefektivní. Ale je to realita Ukrajiny, brání to tyranii a alespoň prozatím to funguje,“ poznamenal Champion.