Článek
Volodymyr Zelenskyj během pár týdnů obrátil o sto osmdesát stupňů v otázce fungování ukrajinských protikorupčních institucí. Nejprve chtěl jejich nezávislost omezit a podřídit je generálnímu prokurátorovi. Pak pod tlakem mezinárodních partnerů couvl.
Samotný krok vyvolal protesty po celé Ukrajině, lidé se navzdory zákazu vycházení shromažďovali v Kyjevě před prezidentským palácem po dobu několika dní. Když ukrajinský prezident nakonec davům ustoupil a podepsáním nového zákona vrátil klíčovým úřadům svou nezávislost, lidé oslavovali.
„Ukrajina je zpátky na své cestě do Evropské unie,“ komentovala tehdy obrat pro Seznam Zprávy jedna z předních antikorupčních aktivistek Olena Halušková. Právě s korupcí se země musí vypořádat, aby splnila jednu z hlavních podmínek pro zahájení přístupových rozhovorů.
Obvinění předáka bezpečnostní služby
Podle zprávy organizace Freedom House za rok 2024 se vládě prezidenta Zelenského nedaří boj s korupcí vést dostatečně efektivně. K tomu se navíc přidává sílící „válka“ mezi institucemi, které mají s korupcí bojovat - tedy mezi protikorupčními úřady NABU a SAPO a bezpečnostní službou SBU.
Spor se znovu vyostřil poté, co SBU obvinila protikorupční orgány z cíleného útoku na bývalého vysokého důstojníka služby. Jde o pokračování konfliktu, který vyvolal politickou krizi už v červenci, kdy SBU zatkla dva pracovníky NABU pro podezření z vazeb na Rusko.
Co jsou NABU a SAPO?
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a Úřad specializovaného protikorupčního prokurátora (SAPO) vznikly po ukrajinské revoluci z roku 2014, která svrhla tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Jsou považované za jeden z hlavních výdobytků tzv. Euromajdanu.
Pokrok v boji s úplatkářstvím je jedním z hlavních požadavků Evropské unie pro budoucí vstup Ukrajiny. Činnost NABU i SAPO v minulosti vadila různým ukrajinským vládám.
NABU je zodpovědný za nezávislé vyšetřování korupce na vysokých místech, SAPO dohlíží na trestní stíhání zahajované NABU.
Oba úřady podle agentury Reuters po začátku ruské invaze na Ukrajinu zintenzivnily svou činnost. Obvinily řadu poslanců i vysoce postavených vládních představitelů, včetně bývalého zástupce ředitele kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského nebo místopředsedy vlády.
NABU ani SAPO dosud nepodléhaly kontrole ukrajinského generálního prokurátora, který je jinak závislý na prezidentovi a parlamentu. Nový zákon to ale měl změnit a oba úřady mu podřídit. To mohlo generálnímu prokurátorovi umožnit nahlížet do otevřených spisů a dávat oběma institucím pokyny. Prezident a vláda nakonec od záměru ustoupili.
„Je zřejmé, že nezávislé instituce, které mají odhalovat korupci, narazily na silný odpor ze strany bezpečnostních struktur, které by je naopak měly podporovat. Tento konflikt ukazuje, že boj s korupcí není jen technickou záležitostí. Je to politický a institucionální zápas o moc a kontrolu,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy právní poradkyně nevládní organizace Centrum pro protikorupční akci Tetiana Ševčuková.
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v úterý obvinil bývalého šéfa kybernetické bezpečnosti SBU Ilju Vitjuka z nelegálního obohacování. Podle NABU měl získat byt v Kyjevě za podezřele nízkou cenu pomocí nelegálních prostředků a falešně jej deklarovat.
Ve svém tiskovém prohlášení – aniž by Vitjuka jmenoval – NABU uvedl, že jeho rodina nedokázala vysvětlit část peněz použitých k nákupu bytu, zatímco ověřené prostředky byly dohledány u dalšího podezřelého v případu zpronevěry týkající se státního železničního podniku Ukrzaliznytsia.
Podle NABU byl byt koupen za 21,6 milionu hřiven (asi 13 milionů korun), přičemž ve smlouvě byla uvedena hodnota jen 12,8 milionu hřiven (asi 8 milionů korun).
Vitjukův příbuzný, pravděpodobně jeho manželka, tvrdil, že peníze pocházely z poskytování právních poradenských služeb. NABU ale uvádí, že část prostředků „pocházela od osoby podezřelé ze zpronevěry ze státního železničního podniku Ukrzaliznytsia a z firem, které tato osoba kontroluje.“
Pomsta za bezprecedentní vlnu razií?
SBU zareagovala okamžitě. Obvinění označila za „pomstu ze strany NABU a SAPO za to, že Bezpečnostní služba Ukrajiny efektivně čelí ruskému vlivu ve státních institucích a odhalila několik zaměstnanců NABU, kteří se dopustili trestné činnosti“.
Bezpečnostní složky tím odkazovaly na bezprecedentní vlnu razií v desítkách domů pracovníků NABU. Záminky pro domovní prohlídky tehdy byly různé a pohybovaly se od obvinění z držení drog až po dopravní nehodu starou čtyři roky.
Šéf NABU Semen Kryvonos uvedl, že při některých zásazích docházelo k násilí. Ukrajinská média například informovala o případu, kdy policisté údajně násilím otevřeli detektivovi oči, aby odemkli jeho telefon s rozpoznáváním obličeje.
„Místo aby SBU spolupracovala s NABU nebo vyšetřovala korupci ve svých řadách, začala chránit pana Vitjuka. Útočila přitom na NABU, obviňovala je z nesprávné práce, bez důkazů napadala a kritizovala ‚brilantního důstojníka,‘“ podotýká Ševčuková.
S tím souhlasí i jedna z předních ukrajinských protikorupčních aktivistek Olena Halušková.
„Povaha útoku je prostě taková, že SBU politicky pronásleduje a útočí na NABU. Nedá se to ani nazvat konfliktem, je to prostě válka. Tyto agentury pouze dělají svou práci v souladu s ukrajinskou legislativou, což zahrnuje i vyšetřování úředníků SBU. Ti se přitom snaží podkopat protikorupční instituce,“ prohlásila v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Vzájemná konkurence
Podle Haluškové je příčina jasná. Ukrajina má vedle sebe protikorupční a bezpečnostní orgány, jejichž pravomoci se částečně překrývají.
NABU a SAPO vznikly s podporou západních partnerů a mají nezávislé vyšetřovací pravomoci, zatímco SBU je bezpečnostní agentura s obrovským vlivem, často obviňovaná z politického zasahování. To vede k napětí, kdy instituce, které by měly spolupracovat, se dostávají do otevřeného střetu.
Zatímco SBU politicky pronásleduje a útočí, NABU jen plní svůj zákonný úkol, dodává Halušková.
Stejného názoru je i ukrajinská právnička, která Seznam Zprávám v Praze poskytla rozhovor, ale z obavy o svou profesní bezpečnost si nepřála zveřejnit své jméno. Podle ní bezpečnostní složky často zneužívají své pravomoci k zastrašování protikorupčních úředníků, místo aby podporovaly vyšetřování korupce, a tím ohrožují důvěru veřejnosti i mezinárodních partnerů.
„Bez nezávislých protikorupčních orgánů nemůže stát efektivně bojovat s korupcí. Když jsou vyšetřovatelé zastrašováni a jejich práce zpochybňována ze strany bezpečnostních složek, celá legislativa a instituce ztrácí smysl. Pokud chce být Zelenskyj znovu zvolen, měl by si to uvědomit,“ vysvětluje právnička.
Ukrajina buduje své protikorupční instituce už více než jedenáct let. „Na papíře má země dnes nezávislé protikorupční úřady, což je výsledkem dlouhodobé práce ukrajinské občanské společnosti a podpory evropských i zahraničních donorů,“ dodává Ševčuková.
Problém je však podle ní v implementaci. V praxi politické skupiny a zájmové kruhy často zasahují do práce úřadů, používají k tomu pololegální či nelegální prostředky a snaží se blokovat vyšetřování.
„Teď je čas uvést v život to, co je slíbeno na papíře, zajistit skutečnou nezávislost protikorupčních institucí, zastavit politický tlak a umožnit těmto orgánům, aby mohly plnit svůj úkol a efektivně bojovat s korupcí,“ říká Ševčuková.
