„Psali, že gayové nemají vychovávat děti.“ Útoky na LGBTQ+ lidi trvají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Partneři David a Michal Vaníčkovi spolu vychovávají dvě dcery. Svůj život sdílí na sociálních sítích pod jménem Dva tátové, formou fotografií a krátkých videí ukazují svůj život více než 200 tisícům sledujících na Instagramu.

Za deset let, co na internetu působí, se partneři setkali s řadou negativních komentářů. Řada z nich byla vulgární, partneři čelili také situacím na hranici stalkingu.

„Z těch slušněji formulovaných komentářů je takovou stálicí, že dětem ničíme život, když mají dva táty, že jsou tím pádem chudáci. Že gayové nemají právo vychovávat děti, že to je proti přírodě a že jim bude chybět ženský vzor,“ popsal David Vaníček. Nadávky a vulgarity, které je potkaly, citovat nechce.

David vzpomíná také na nepříjemnou situaci, do které se dostal na sociální sítí X. Negativní komentář pod příspěvek Vaníčkovým napsal dokonce politik. „Hrubě a velmi necitlivě se vyjadřoval k nám i náhradní matce našich dětí. Udělal to pod rodinnou fotkou, dost to bolelo,“ uvedl David Vaníček.

Politik podle Vaníčka nakonec komentář po přesvědčování smazal. „Od zákonodárců čekáte alespoň elementární slušnost a rozhled v tématu, tohle byl fakt jen hejt plný manipulace, jak z brožury radikálních konzervativců pro získání pozornosti voličů,“ doplnil Vaníček.

Vaníčkovi se jednou uchýlili až k podání trestního oznámení, ne však kvůli útoku na ně samotné. Anonymní uživatel na sociálních sítích vyhrožoval střílením do gayů a leseb.

Případ byl odložen, proti čemuž Vaníček podal stížnost. „Co když ten samý člověk promění slova v realitu. Nemusíme chodit daleko, slovenský případ v klubu Tepláreň také začal tím, že někdo ‚jen psal v online prostoru‘,“ odůvodnil. Případ je nyní stále v procesu.

Vaníčkovi se dnes, podle vlastních slov, s tak velkou vlnou nenávisti jako při svých začátcích nesetkávají. K podobným incidentům na jejich profilu dochází jen párkrát do měsíce. Podle dat právnické společnosti In IUSTITIA, která se zabývá předsudečným násilím, však předsudečných útoků proti LGBTQ+ komunitě v posledních letech přibývá.

„Nárůst byl vidět už kolem let 2018–2019, ale ještě výraznější je v letech 2021 a 2022, kdy incidentů přibývalo prakticky v každém čtvrtletí,“ popsala manažerka PR In IUSTITIA Nikola Kobzová. Nárůst se podle ní zastavil v roce 2023, v roce 2024 pak počet útoků vůči LGBTQ+ lidem klesl.

Policie v letošním roce zachytila pouze jednotky útoků proti LGBTQ+ komunitě. „Evidujeme celkem osm případů projevů nenávisti vůči minoritním sexuálním či genderovým skupinám, pět z toho bylo prostřednictvím internetu,“ sdělil mluvčí Ondřej Moravčík. V loňském roce řešila policie 14 podobných incidentů.

Útoky vůči LGBTQ+ komunitě mohou mít celou škálu podob, časté jsou verbální i fyzické útoky, sexuální napadání či podněcování nenávisti. „Tyto předsudečné projevy mají společný motiv: snahu napadat LGBTQ+ osoby za jejich skutečnou či domnělou identitu,“ vysvětlila Kobzová. K útokům podle ní často dochází opakovaně.

V posledních letech také výrazně přibývá online útoků. Právě internet je podle In IUSTITIE ideálním prostředím nejen pro ně, ale také pro šíření nepravdivých informací o LGBTQ+ lidech.

Od útoků v reálném životě se však liší především přesahem: nenávistný příspěvek na sociálních sítích mohou vidět tisíce lidí během několika minut, zatímco fyzické napadení je ohraničeno konkrétním místem. „Online útoky mohou zároveň sloužit jako ‚podhoubí‘, které normalizuje nesnášenlivost a může přispívat k radikalizaci a následným fyzickým útokům,“ doplnila Kobzová.

Podle Prague Pride až 91 procent napadených předsudečný útok nenahlásí. Policie k informování o podobných útocích vyzývá, kontakt přímo s ní však může být podle Kobzové pro oběť náročný.

Pokud se člověk stane obětí předsudečného násilí, může útok nahlásit skrze formulář na stránkách Prague Pride. Ten a následující pomoc zajišťuje partnerská organizace In IUSTITIA. Hlásit útoky zde mohou nejen LGBTQ+ osoby, ale také lidé, kteří se terčem stali z jiných důvodů, například kvůli barvě pleti.

Ve formuláři napadená osoba vyplní informace o incidentu, například kde k němu došlo či jaký mohl být motiv. Pokud se rozhodne přidat své kontaktní údaje, nabídne mu In IUSTITIA konzultaci.

„V rámci své činnosti organizace poskytuje sociální poradenství, psychologické poradenství, právní poradenství a v některých případech také právní zastoupení,“ popsala Kobzová. V případě naplnění kapacit napadenému poskytnou alespoň základní poradenství a odkážou ho na vhodné služby.

Informace, které oběť v dotazníku vyplní, jsou důvěrné a bez souhlasu nejsou předávány dál. Anonymizované odpovědi využívá In IUSTITIA ve výzkumných a analytických zprávách.

S nenávistnými útoky pomáhá také poradna S barvou ven, kterou provozuje Prague Pride. Coming outové poradenství vzniklo před deseti lety jako reakce na sebevraždu čtrnáctiletého Filipa kvůli útokům na sexuální orientaci. „V dopise na rozloučenou si přál, aby jeho smrt přispěla k tomu, že na to další lidé nebudou sami,“ popsal ředitel projektu Oldřich Kundera.

Už před coming outem si však někteří lidé projdou nepříjemnými situacemi. „Mladému, nevyoutovanému člověku může třeba slovo ‚buzna‘ opravdu ublížit, i když okolí přijde vtipné,“ vysvětlil Kundera. Do poradny píšou i lidé, kteří svou identitu netají a setkali se s útokem. Často jde o poznámky doma či ve škole, někdy i pokřikování na stejnopohlavní páry na ulici

„U posměšků někdy stačí, aby se dotčený ohradil a vysvětlil, jaké pocity to v něm vyvolává,“ popsal Kundera. U závažnějších incidentů, kdy je klient v ohrožení, mu pak pomáhají kontaktovat policii či linku bezpečí. Mentoři s napadeným i nadále zůstávají ve spojení a procesem ho provázejí.

Kromě online poradny provozuje Prague Pride také podpůrné skupiny a pražské komunitní centrum. Na jejich webových stránkách pravidelně probíhají sbírky, které pomáhají udržet podpůrné projekty v chodu.