Článek
Polský státní dopravce PKP Intercity vyhlásil koncem roku výběrové řízení na nákup rychlovlaků pro plánované vysokorychlostní tratě. Dopravce požaduje 20 elektrických jednotek schopných dosáhnout rychlosti nejméně 320 km/h s opcí na dalších 35 vlaků.
Zároveň s vlaky poptává státní polská firma i jejich třicetiletou údržbu a návrh a výstavbu zvláštní haly pro tento účel. „Jde o historický okamžik pro polskou železnici,“ uvedl mluvčí vlády Adam Szłapka pro tamní rozhlas s tím, že cílem je do budoucna zkrátit cestovní dobu mezi Varšavou a Lodží (130 kilometrů) na 40 minut.
Zájemci se mohou do tendru hlásit do konce dubna. Podmínkou je, že v posledních sedmi letech vyrobili alespoň pět dvousystémových elektrických jednotek schopných vyvinout alespoň 250kilometrovou rychlost. Výši zakázky PKP Intercity nezveřejnil, podle webu Zdopravy.cz se spekuluje o ceně 700 až 750 milionů korun za jeden vlak.
Smlouva s dodavatelem by měla být uzavřena v roce 2027 a první vlaky by měl polský dopravce obdržet v roce 2032, kdy by měla být hotová zmíněná trať z Varšavy do Lodže coby první část plánovaného vysokorychlostního železničního koridoru.
Ten by měl mít celkovou délku 480 kilometrů a přes město Sieradz spojit Varšavu s Poznaní a Vratislaví. Jde o největší infrastrukturní projekt v dějinách země, do nějž polská vláda plánuje investovat zhruba 140 miliard zlotých, v přepočtu zhruba 800 miliard korun.
Česká vláda chce VRTky osekat
V Česku měla výstavba vysokorychlostní železnice (VRT) podle původních plánů začít už v loňském roce, projekt ale nabral zpoždění. Minulá vláda Petra Fialy sice označila VRT za svou prioritu, nicméně stále probíhá projektování a výkupy pozemků.
Samotná výstavba by mohla začít v roce 2026 na moravských úsecích mezi Brodkem u Přerova a Ostravou a mezi Modřicemi a Rakvicemi. Oba už získaly kladné posouzení dopadů na životní prostředí, takzvanou EIA.
Jak ale upozornily Seznam Zprávy, nová vláda vysokorychlostní tratě za svou prioritu nepovažuje. V návrhu programového prohlášení Babišova kabinetu se uvádí, že vláda provede „důkladnou analýzu realizovatelnosti všech předpokládaných úseků vysokorychlostních tratí“ a v jejich přípravě bude pokračovat „rovněž v návaznosti na možnosti rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury“.
Vicepremiér Karel Havlíček z hnutí ANO pro Seznam Zprávy upřesnil, že chce plánovaný rozsah vysokorychlostních tratí omezit. „Počítáme se základní páteřní sítí od Drážďan přes Prahu do Brna i s ramenem na Ostravu a poté směr Břeclav. To je poměrně dobře propracovaná síť. Získali jsme na to už před čtyřmi lety slušné financování z evropských zdrojů. Není důvod od toho ustupovat,“ uvedl.
S tratěmi RS3 přes Plzeň do Mnichova a RS5 přes Hradec Králové do Vratislavi ale nepočítá. „V dané chvíli poměr cena a výkon i s ohledem na množství cestujících a s ohledem na velikost nedávají smysl,“ doplnil vicepremiér.
Další zpoždění by český projekt VRT mohl nabrat v důsledku nejasné výše rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na letošní rok. Stavba zmíněných moravských úseků by tak mohla začít nejdříve v roce 2028 s tím, že první rychlovlaky vyjedou v první polovině 30. let.
