Pět komplikací pro Trumpův mírový plán

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Z nového amerického návrhu míru na Ukrajině postupně unikaly detaily, teď americká média - jako první opět server Axios - získala kompletní znění plánu. Potvrzuje se, že návrh v mnohém uznává maximalistické ruské požadavky.

Oficiálně nikdo nic z 28bodového plánu nepotvrdil, ale představitelé Spojených států, Ukrajiny a Ruska zároveň nezpochybňují jeho existenci a přiznávají, že se o něm vedou diskuze.

Bílý dům sice tvrdí, že obě strany byly do vzniku návrhu zapojeny stejně, Ukrajina a její evropští spojenci se k němu ale vyjadřují zdrženlivě.

„Jsme připraveni na jasnou a poctivou práci,“ napsal prezident Volodymyr Zelenskyj, který znovu ocenil snahy šéfa Bílého domu Donalda Trumpa dosáhnout míru. V nejbližších dnech se s ním chystá mluvit.

Zdroj stanice NBC News z americké administrativy řekl, že jde skutečně jen o návrh, který se může měnit. Podle ukrajinských zdrojů listu Financial Times ale zároveň Američané na Kyjev tlačí, aby ho rychle přijal.

Washington chce prý válku vyřešit do konce roku. Ostatně mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová otevřeně řekla, že Trump je z přístupu obou stran „čím dál víc frustrovaný“.

Seznam Zprávy shrnují potenciálně problematické body. Některé z nich překračují dosavadní „červené linie“ Ukrajiny, další vyvolávají otázky o tom, jak by jejich uplatnění mohlo vypadat v praxi.

Návrh počítá s uznáním téměř všech územních zisků, kterých Rusko od roku 2014 dosáhlo, a ještě mu přidává bonus: celou Doněckou oblast. Tento region přitom Moskva kontroluje jen zhruba z 86 procent. Předání celé oblasti by znamenalo, že Ukrajina se musí stáhnout i z velkých měst Slovjansk a Kramatorsk.

To je něco, co Kyjev dlouhodobě odmítá. Jeho představitelé sice neformálně připouštěli možnost, že se části území vzdají, ale nikdy nebyli ochotní zajít tak daleko. Je to ale dlouhodobý požadavek Ruska, který pravidelně reflektují vyjádření Trumpova zvláštního vyslance Steva Witkoffa pověřeného vedením rozhovorů s Moskvou.

Z pohledu na mapu níže je zřejmé, že neokupovaná část Doněcké oblasti (světle růžová) je stále o něco rozlehlejší než části dalších ukrajinských regionů (Sumská, Charkovská, Dněpropetrovská a Mykolajivská oblast) obsazené Ruskem, ze kterých by se okupanti měli stáhnout (oranžová barva). I v tomto směru je tak návrh pro Ukrajinu nevýhodný.

Dosud Ukrajinci kontrolovaná část Doněcké oblasti by ale měla mít jiné postavení než ostatní okupovaná území. Ukrajinské síly se z ní sice mají stáhnout, ale zároveň tam nemají vstoupit ruská vojska. Má jít o demilitarizovanou zónu, ale de facto pod kontrolou Ruska. Jiná část dohody zapovídá přítomnost jednotek NATO na území Ukrajiny, a tak není jasné, kdo by měl na toto uspořádání dohlížet.

Návrh v území otázce opomíjí některé nuance, o nichž se ale veřejně nemluvilo ani v minulých plánech.

Rusko by sice mělo opustit regiony, které si oficiálně nenárokuje, ale například část Mykolajivské oblasti pod jeho kontrolou (západní část Kinburnského poloostrova) je divočina, již by Ukrajina jen těžko mohla střežit, protože je územně propojená s okupovanou částí Chersonské oblasti.

Uniklý plán také opomíjí zvláštní postavení Sevastopolu. Největší město Krymu je podle ruského i ukrajinského práva administrativně oddělené od zbytku poloostrova, jde tedy o samostatný region. Návrh v souvislosti s nárokovanými regiony výslovně používá číslici pět. Sevastopol je ale fakticky šestý.

Ruský prezident Vladimir Putin navíc ve čtvrtek prohlásil, že ruské válečné cíle se nemění. Naznačil tak, že chce nadále usilovat také o dobytí celé Chersonské a Záporožské oblasti.

V uniklém plánu stojí, že Ukrajina dostane „spolehlivé bezpečnostní záruky“, ale zároveň se vylučuje možnost vstupu do NATO.

V jiném bodě se sice píše o zárukách ze strany Spojených států a spuštění „koordinované vojenské akce“ v případě, že by Rusko znovu Ukrajinu napadlo. Zároveň by ale nesměly být na ukrajinském území jednotky NATO a ukrajinská armáda by musela snížit své početní stavy oproti současnosti.

Jen těžko se tak dá předpokládat, že by se Ukrajina rychle dokázala ubránit nenadálému ruskému útoku podobnému tomu z roku 2022. I v současné situaci se země neustále potýká s nedostatkem vojáků. Než by se na ukrajinské území dostaly spojenecké síly, Rusko by mohlo dosáhnout dalších vojenských úspěchů.

Podle informací serveru Axios to ale vypadá, že existuje ještě jiný návrh, který měli američtí zástupci v Kyjevě předat Ukrajincům. Podle něj by Ukrajina dostala záruky podobné článku 5 smlouvy o NATO, který počítá se společnou obranou zemí Aliance.

Toto uniklé ujednání připouští možnost nasazení americké vojenské síly při obraně Ukrajiny před dalším ruským útokem. Překročení dohodnutých linií příměří ze strany Ruska by podle něj bylo „považováno za útok ohrožující mír a bezpečnost transatlantické komunity“.

Pokud by jednání o míru skončila s tímto výsledkem, Kyjev by dosáhl bezprecedentní bezpečnostní garance. Na druhou stranu i v tomto dokumentu se podle Axiosu mluví o „vytrvalém“ ruském útoku, což otevírá možnost pro diskuze o tom, v jakém okamžiku by USA přišly Ukrajině na pomoc.

Rusko podle informací serveru o tomto návrhu ví, ale jeho postoj není jasný. Podle uniklého znění se ale pod dokumentem počítá s podpisem zástupce Moskvy.

V jednom z bodů se píše, že NATO se „nebude dál rozšiřovat“. Nikde se neupřesňuje, jestli se tento bod vztahuje jen na Ukrajinu nebo i na další státy. O zákazu ukrajinského členství v Alianci se nicméně píše i v jiných částech návrhu.

Nejasná formulace tak může teoreticky uzavírat cestu do NATO i dalším zemím. O členství v minulosti kromě Ukrajiny vážně projevily zájem také Gruzie a Bosna a Hercegovina.

Gruzie se v posledních letech snaží s Ruskem udržovat dobré vztahy a současná vláda tak budoucnost v Alianci nevidí. Bosna je zmítána vnitřními spory, do kterých často promlouvá i Rusko.

Plán rovněž počítá se zapojením Evropy, přestože podle dostupných informací s jejími zástupci američtí a ruští diplomaté jeho formulaci nekonzultovali.

Evropští diplomaté oslovení listem Financial Times vnímají návrh jako faktickou kapitulaci Ukrajiny. Evropa teď zároveň hledá cestu, jak se zapojit do jednání a případnou výslednou dohodu ovlivnit.

Z hlediska toho, co by měly evropské státy samy aktivně učinit, to ale nevypadá, že by v návrhu byly body, které by měly představovat zásadní překážku.

Od Polska plán vyžaduje, aby na jeho území byly evropské stíhačky - síly z dalších států NATO ale na jeho území působí už teď. Evropa by také měla investovat 100 miliard dolarů do fondu na obnovu Ukrajiny. S financováním její rekonstrukce už státy počítají.

V ekonomické oblasti nicméně návrh obsahuje několik bodů, jež bude ještě potřeba upřesnit. Ať už jde o otázku využití ukrajinských surovin, které z velké části zůstanou na okupovaných územích, nebo o postoj Ruska k tomu, že některá jeho aktiva zmrazená v zahraničí už by se mu nemusela vrátit.

Návrh počítá s tím, že „Rusko zakotví do zákona vlastní politiku neagrese vůči Evropě a Ukrajině“. Jde o jedno z mála ustanovení, které vyžaduje, aby nějakou činnost vyvinula Moskva.

Rusko ale v minulosti opakovaně porušilo normy, ke kterým se zavázalo. Z pohledu práva jsou mezinárodní smlouvy součástí právního pořádku dané země stejně jako její zákony.

V mnohokrát připomínaném Budapešťském memorandu z roku 1994 se přitom Rusko zavázalo garantovat územní celistvost Ukrajiny, což později jasně porušilo. Aniž by tuto smlouvu vypovědělo, zakotvilo si do ústavy připojení šesti ukrajinských regionů - Krymu, Sevastopolu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.

Plán by garantoval oběma stranám plošnou amnestii za činy spáchané během války a fakticky by zapověděl možnost žádat za ně jakékoli kompenzace. Viníci největšího ozbrojeného konfliktu v Evropě od druhé světové války by tak zůstali nepotrestaní.

Návrh očekává výměnu vězňů a těl zemřelých, ale i civilistů, včetně dětí. Právě poslední zmíněný bod se může z pohledu Ruska ukázat jako problematický.

Moskva unesené ukrajinské děti přemístila i do odlehlých koutů Ruska, mnohé z nich umístila do nových rodin. Některé ukrajinské děti teď vychovávají i přední představitelé režimu, včetně zmocněnkyně pro práva dětí Marije Lvovové-Bělovové, na kterou je spolu s Putinem vydaný mezinárodní zatykač právě kvůli únosům dětí.

Rusko u některých dětí završilo jejich právní rusifikaci. Tvrdí, že dělá vše, aby děti zůstaly u svých původních rodin, a odmítá, že by se jeho představitelé v souvislosti s dětmi dopouštěli zločinů. S ohledem na dřívější ruská vyjádření lze tedy těžko očekávat, že by Moskva souhlasila s návratem všech dětí.