Evropský mírový plán slibuje Ukrajině ekonomický vzestup, Rusku návrat

Evropské země rychle odpověděly na americký mírový plán pro Ukrajinu.

Vypracovali ho zástupci tří zemí - Velké Británie, Německa a Francie - a některé americké návrhy koriguje ve prospěch Ukrajiny.

Šéf Bílého domu Donald Trump se k tomu zatím detailněji nevyjádřil. „Je opravdu možné, že se v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou dosahuje velkého pokroku? Nevěřte tomu, dokud to neuvidíte, ale možná se právě děje něco dobrého. Bůh žehnej Americe!“ napsal v pondělí na své síti Truth Social.

Kreml nejprve oznámil, že nemá k dispozici ani tento evropský plán, ani noční dohodu uzavřenou v Ženevě delegacemi USA a Ukrajiny. V pondělí odpoledne pak Putinův poradce Jurij Ušakov uvedl, že evropské protinávrhy na první pohled nejsou konstruktivní a pro Moskvu nemohou fungovat.

Evropský plán má stejně jako ten americký 28 bodů (viz infobox níže). Seznam Zprávy vybírají některé z nich, které budou rozhodující pro ukončení války.

Původní americký návrh, dojednaný Trumpovým zmocněncem Stevem Witkoffem a ruským vyjednavačem Kirillem Dmitrijevem, uváděl počet 600 tisíc. Momentálně má Ukrajina v aktivní službě 900 tisíc vojáků.

Americký plán předpokládal, že Kyjev se také vzdá všech zbraní, které jsou schopné zasáhnout cíle v Rusku. Dronové údery na ruské rafinerie přitom způsobují Moskvě ekonomické problémy a nedostatek paliva. V evropském plánu žádná omezení pro ukrajinské rakety a drony nejsou.

Evropané na rozdíl od amerického návrhu žádají zastavení bojů na současné frontové linii, což by znamenalo, že zhruba dvacet procent Doněcké oblasti zůstane Ukrajině. Včetně klíčové obranné linie, budované od roku 2014, bez níž by se Ukrajinci těžko bránili dalším ruským útokům.

Kreml ale trvá na tom, aby se Kyjev tohoto obranného valu vzdal. Naposledy se o tom zmínil v neděli ruský velvyslanec při OSN Vasil Něbeznja.

Podle experta na americkou politiku a autora knihy Svět podle Trumpa Tomáše Klvani chce americký prezident válku ukončit co nejrychleji, a proto tlačí někdy na Rusko a někdy na Ukrajinu, jako zrovna teď. „Plán vznikl na základě Witkoffovy iniciativy a Trump to zřejmě odsouhlasil bez toho, aby to nějak podrobně zkoumal,“ říká.

„Trump by podle mého názoru nejraději od tématu Ruska a Ukrajiny odešel. Nedaří se mu s tím nic dělat, tak teď tlačí na Ukrajinu, protože je samozřejmě jednodušší tlačit na spojence, který je na vás do určité míry závislý, než na nepřítele. Tento postoj s ním sdílí viceprezident J. D. Vance. Ale do určité míry Trump tlačí i na Rusko - podepsal sankce proti ruským ropným společnostem a nesvazuje Ukrajině ruce s napadáním cílů uvnitř Ruska,“ dodává.

Ukrajina může vstoupit do NATO jen tehdy, pokud s tím souhlasí všechny členské státy. A právě to je problém – taková shoda dnes jednoduše neexistuje. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany se však jedná o pouhé konstatování faktů.

„Pokud se řekne, že Ukrajina se nemůže stát členem NATO bez konsenzu všech států Aliance, není to politický názor, ale prostý popis reality. Přijetí nového člena vyžaduje jednomyslný souhlas všech 32 zemí – a pokud byť jediná nesouhlasí, proces se zastaví. Evropský návrh tedy jen formuluje to, co už dnes fakticky platí,“ komentuje to pro Seznam Zprávy.

Některé země členství podporují, ale jiné jsou zdrženlivé, ať už kvůli obavám z napětí s Ruskem, domácí politice, nebo představě, že by Ukrajina byla přijata ještě během probíhající války.

Výhrady se dlouhodobě objevují například v Německu, Maďarsku nebo na Slovensku, ale i další státy mají různé pochybnosti o načasování či podmínkách. Analytici upozorňují, že bez ukončení války je téměř nemožné dosáhnout jednotné shody – a že ani po jejím skončení nemusí být cesta jednoduchá.

NATO má pro nové členy řadu politických i vojenských požadavků a jejich naplnění může trvat roky. I kdyby Ukrajina dostala pozvánku, proces by byl pravděpodobně velmi pomalý a zatížený podmínkami týkajícími se reforem, bezpečnosti a celkové stabilizace země.

Dalším faktorem je ruský pohled. Moskva opakovaně označuje přiblížení NATO ke svým hranicím za ohrožení a přijímání Ukrajiny by považovala za zásadní eskalaci. Pro některé členské státy je to jeden z důvodů opatrnosti: Obávají se, že příliš rychlý krok směrem k členství by mohl zvýšit riziko širšího konfliktu.

Evropský návrh předpokládá masivní zahraniční investice na Ukrajině po skončení války. Včetně podpory datových center a projektů týkajících se umělé inteligence.

Pod vedením USA začne obnova ukrajinských plynovodů a zásobníků, rozjede se oprava a revitalizace měst. Umožnit Ukrajině ekonomický růst a obnovit průmysl zničený válkou bude důležitým faktorem pro zachování její nezávislosti na Rusku.

Návrh počítá také s těžbou nerostných surovin, smlouvu o společném výzkumu a využití ukrajinského nerostného bohatství podepsali letos 30. dubna ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a americký ministr financí Scott Bessent.

Evropský návrh v zásadě souhlasí, že po válce skončí sankce uvalené na Rusko po zahájení agrese v roce 2022. Rušení ale bude postupné v závislosti na tom, jak Rusko plní mírovou dohodu. Není ale jasné, zda se země Evropské unie vrátí k odběru ruské ropy, nebo zda Německo obnoví plynovod Nord Stream.

Návrh počítá s návratem Ruska do skupiny průmyslově nejvyspělejších zemí světa G8. Donald Trump v minulosti opakovaně říkal, že Rusko má být přijato zpět.

Spor o Záporožskou jadernou elektrárnu chce evropský návrh vyřešit tak, že místo bude pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Využívání vyrobené energie má být rozděleno půl napůl mezi Ukrajinu a Rusko, včetně Ruskem okupované východní Ukrajiny.

Elektrárna se nachází na břehu Dněpru, obsazeném ruskou armádou. Moskva dosud odmítala jakýkoliv kompromis, za nepřijatelný označila i dřívější Trumpův návrh dát elektrárnu pod kontrolu USA.

Bod 10 evropského návrhu navrhuje, aby USA poskytly Ukrajině bezpečnostní záruku podobnou článku 5 Severoatlantické smlouvy. Podle textu by se měly Spojené státy zapojit, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu, a zároveň by byly obnoveny sankce a staženo uznání nově obsazených území. Návrh se však liší od klasického mechanismu NATO, protože zahrnuje i podmínky pro finanční nebo strategickou kompenzaci USA, což je v rámci Aliance netypické.

Podle Michala Smetany evropský návrh „umožňuje uvažovat o garancích v rámci NATO“, ale liší se v detailech. „Garance by musely být potvrzeny jednotlivými zbrojními státy a neznamená to, že by automaticky musely přijít vojensky na pomoc. Současně je v návrhu poznámka, že pokud by Ukrajina sama zaútočila na Rusko, záruka padá, což otevírá prostor pro problematické situace v diplomatických vyjednáváních.“

Podrobněji návrh obsahuje tři podbody: 10a předpokládá kompenzaci pro USA, 10b ztrátu záruky v případě ukrajinské agrese a 10c reakci na ruskou invazi – vojenskou i ekonomicko-diplomatickou.

Jak upozorňuje Smetana, síla závazku závisí na tom, že by bezpečnostní garance byly podpořeny například přítomností západních vojáků na Ukrajině. „Bez toho ztrácí záruka část odstrašující síly a věrohodnosti,“ míní.

Podle ukrajinského právníka Mychajla Žernakova by se o takové variantě, tedy alternativě záruk NATO, teoreticky dalo uvažovat, je ale přesvědčen, že Rusko by ji stejně odmítlo. „Členství v NATO je do budoucna pro Ukrajinu přitom absolutní nutnost,“ podotýká pro Seznam Zprávy.

Tento návrh obsahuje i americký plán. Evropský návrh naznačuje, že stroje Aliance budou připraveny vzlétnout u Polska nad Ukrajinu, pokud by Rusko porušilo klid zbraní.

„Poláci vždy stáli o to, aby Američané měli v Polsku základny, aby tam byly i americké pozemní síly. Se stíhačkami NATO je otázka, co by vlastně měly za úkol. Každopádně Poláky zaskočilo, že před zveřejněním amerického plánu se jich nikdo nezeptal, jestli souhlasí s takovým řešením,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy bývalý ředitel Českého centra ve Varšavě a autor knihy Polsko vejpůl Petr Janyška.

Americký plán odsoudili kvůli tlaku na velké ústupky Ukrajiny jako nepřijatelný jak prezident Karol Nawrocki, tak premiér Donald Tusk, kteří jsou političtí rivalové a Nawrocki se hlásí k řadě Trumpových názorů.

„Když jde o ruskou hrozbu, hlavní polské politické síly se dokážou spojit. Je to jedna z věcí, na které se Tusk a Nawrocki shodnou. Pouze ultrapravicová strana Konfederace je pro úplné zastavení pomoci Ukrajině,“ říká Janyška.

Návrh, že NATO nebude na Ukrajině zřizovat trvalé vojenské základny v době míru, odráží snahu minimalizovat přímé riziko konfrontace s Ruskem. Místo stálých sil by Aliance mohla nasazovat rotující jednotky, cvičení a výcvikové mise, což umožní podporovat Ukrajinu bez vytvoření dlouhodobé vojenské infrastruktury. Tento model zároveň zohledňuje politické obavy některých členských států.

Na druhé straně však takový přístup snižuje odstrašující efekt. Bez trvalých aliančních jednotek na ukrajinském území nemusí být jasné, že jakýkoli útok na Ukrajinu automaticky přivede NATO k vojenské reakci. Rotace vojáků a cvičení sice zvyšují ukrajinské obranné schopnosti, ale nevytvářejí tak silný strategický signál jako stabilní základny.

Politicky jde o kompromis – dává NATO možnost podporovat Ukrajinu a zároveň omezuje potenciální provokace vůči Rusku. Úspěch tohoto řešení by závisel na jasném nastavení pravidel pro nasazování rotujících sil a na trvalé ochotě členských států dlouhodobě spolupracovat na obranné a výcvikové podpoře Ukrajiny.

Ukrajina by podle návrhu byla způsobilá stát se členem Evropské unie a během hodnocení její žádosti by získala krátkodobý preferenční přístup na evropský trh. To by jí umožnilo lépe integrovat své hospodářství s ekonomikami EU a získat výhody v obchodě a investicích i před případným plným členstvím.

Takový krok je sice pozitivní a Ukrajině poskytuje určitou podporu, realita však ukazuje, že vstup do EU je pro napadenou zemi stále vzdálený.

„Při současném tempu by Ukrajina potřebovala desítky let, než by splnila všechny formální a politické podmínky pro vstup. A jakékoli nové korupční skandály či politické perzekuce významně snižují šance na rychlé členství. Celkově tedy Ukrajina učinila pokrok, ale stále je daleko od toho, aby mohla realisticky vstoupit do EU. Pokračování reformního procesu a silný mezinárodní tlak zůstávají klíčové,“ uvádí Žernakov.

Bezpečnostní a politicko-ekonomičtí analytici upozorňují, že preferenční tržní přístup je spíše gestem podpory než okamžitou garancí členství. Poskytuje Ukrajině určitou stabilitu a podporu v obtížné situaci, konečné členství však zůstává závislé na dlouhodobém hodnocení reformních a právních kritérií EU.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme v úvodu reakci poradce Jurije Ušakova.