Hlavní obsah

Facebook a spol. budou moci šmírovat lidi ve velkém, schválila Rada EU

Foto: Antlii, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Rada EU schválila zákon umožňující plošné sledování komunikace lidí na platformách, jako jsou Facebook či Whatsapp. Legislativu protlačilo Dánsko, které Radě v tuto chvíli předsedá. Nyní návrh posoudí europoslanci a Komise.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje ve Francii./

Rada EU schválila kontroverzní zákon přezdívaný „chat control“ nebo „šmírovací zákon“. Ten umožňuje platformám číst komunikaci uživatelů aplikací pro posílání zpráv jako Messenger nebo Whatsapp. Po několika letech tak došlo k průlomu v zablokované legislativě, kterou na Radě tlačilo dánské předsednictví.

„Dnešek je velkým zklamáním pro všechny, kterým záleží na soukromí. Rada EU dnes schválila takzvaný chat control. Dánské předsednictví si po dlouhých jednáních prosadilo kompromisní verzi návrhu, která se sice tváří jako méně invazivní, ve skutečnosti ale otevírá cestu k tomu, před čím dlouhodobě varujeme: k plošnému skenování našich soukromých konverzací,“ komentuje pro SZ Byznys europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).

Cílem zákona je potlačit zneužívání dětí skrze online komunikaci na internetu. Dánskému předsednictví se podařil průlom díky zmírnění původního návrhu. Komunikační platformy si tak nyní budou moci vybrat, jestli komunikaci lidí budou skenovat, či nikoliv. Tuto možnost mohou uplatnit bez ohledu na to, zda je uživatel platforem podezřelý.

Zneužívání dětí v digitálním prostředí je problém, se kterým si EU neví příliš rady. Anonymita uživatelů je na území Evropy silně chráněná a to s sebou nese i tento negativní efekt, jak potvrdil SZ Byznys člověk blízký Evropské komisi. Každý rok se vyskytnou miliony nahlášených případů spojených se zneužíváním dětí online včetně takzvaného groomingu – neboli navazování důvěrného vztahu s dítětem za účelem jeho zneužití. Problém platí z více perspektiv.

„Každý rok se sdílí miliony souborů, které zobrazují sexuální zneužívání dětí. A za každým obrázkem a videem se skrývá dítě, které bylo vystaveno zneužívání. To je naprosto nepřijatelné. Jsem rád, že se členské státy konečně dohodly na dalším postupu, který zahrnuje řadu povinností pro poskytovatele komunikačních služeb v boji proti šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí,“ komentoval dosažení dohody Peter Hummelgaard, dánský ministr spravedlnosti.

Posuďte rizika

Podle nových pravidel budou poskytovatelé online služeb povinní posoudit riziko zneužití jejich služby k šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí nebo k navazování kontaktů za účelem sexuálního zneužívání. Následně budou muset „zavést opatření ke zmírnění tohoto rizika“. Na potřebě zabránit ohrožení dětí se shodují všechny evropské instituce. Mnoho ze zúčastněných aktérů však nepokládá možnost plošného skenování komunikace za smysluplné řešení.

„Pokud to, co se chystá, převedeme do analogového světa, jde o to samé, jako by pošta rozlepovala každý poslaný dopis a hlásila policii závadný obsah. Na začátku bude zakázaným obsahem dětská pornografie, nicméně následně půjde o další věci, které jsou nezákonné, nevhodné, rizikové… Bohužel tento vývoj jsme u nástrojů plošného sledování zažili už mnohokrát,“ komentoval dříve pro SZ Byznys Právník Jan Vobořil z nevládní neziskové organizace IuRe.

Součástí kontroverzního zákona není jen skenování komunikace. Zahrnuje také vznik nového Centra EU proti sexuálnímu obtěžování dětí a další ochranné prvky.

Zákon běží již nyní ve zkušební verzi. Poskytovatelé zasílání zpráv mohou dobrovolně kontrolovat obsah sdílený na svých platformách. Mají možnost kontrolovat, zda neobsahuje materiál související se sexuálním zneužíváním dětí online. Závadný materiál pak mají nahlásit a odstranit. To je možné díky výjimce z některých pravidel pro odvětví elektronických komunikací. Ačkoli tato výjimka měla vypršet 3. dubna 2026, podle návrhu Rady mají mít tuto možnost i nadále.

Na základě dohody, která ve středu prošla, může nyní Rada zahájit jednání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí – tedy trialogem. Z tohoto jednání by mělo vzejít konečné znění nařízení.

Celá legislativa tak může ještě doznat změny, pokud ji má Evropský parlament finálně schválit. Jeho pozice vůči čtení zpráv uživatelů je nyní odmítavá.

Doporučované