Baxa v demisi jmenoval nového ředitele Pražského jara. Klempířovi to řekne

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hledat nové koncertní prostory v okolí hlavního města, dávat o sobě vědět i jindy než v květnu a uvést každý rok jednu mezinárodní operní inscenaci chce nový ředitel festivalu Pražské jaro, jímž se od 1. ledna 2026 stane Robert Hanč. V úterý dopoledne to oznámili pořadatelé.

Hanč posledních 14 let působil jako generální manažer a umělecký ředitel České filharmonie, kterou pomohl vrátit na světová pódia. Mimo jiné plánoval sezonu, jednal se zahraničními umělci a zařizoval výjezdy, jako když orchestr vloni třikrát po sobě znovu zaplnil newyorskou Carnegie Hall.

„Považuji za velkou čest, že mohu převzít vedení prvního českého festivalu, zároveň cítím odpovědnost. Jde o velký závazek, Pražské jaro je pro mě skvost, rodinné stříbro našeho národa,“ řekl v úterý Hanč. Chce navázat na odkaz předchůdců a rozvíjet ho s týmem. „Věřím, že společnými silami dovedeme festival k dalším úspěchům a zase ho o kousek posuneme,“ dodal.

Nového ředitele vybrala mezinárodní komise. Přihlásilo se osm kandidátů včetně dvou ze zahraničí. Vítěze v pondělí večer jmenovala správní rada vedená ministrem kultury v demisi Martinem Baxou z ODS. „Jsem rád, že do čela Pražského jara nastoupí jeden z nejzkušenějších hudebních manažerů v České republice, který ve svém dosavadním působišti jednoznačně prokázal své schopnosti,“ zdůvodňuje Baxa jen několik týdnů předtím, než jej ve funkci ministra kultury nahradí zřejmě Oto Klempíř ze strany Motoristé sobě.

O rozhodnutí jmenovat Hanče dopředu Baxa svého pravděpodobného nástupce neinformoval. „Bylo to autonomní rozhodování obecně prospěšné společnosti Pražské jaro. Výběrové řízení bylo vyhlášeno už na sklonku léta,“ argumentuje Baxa. „Designovaného ministra budu informovat o okolnostech výběrového řízení a zdůrazním, že vše proběhlo v mezinárodních standardech,“ dodává politik, který sice opustí Ministerstvo kultury, avšak zůstane ve funkci předsedy správní rady festivalu. „Na zářijovém zasedání mi správní rada prodloužila mandát,“ konstatoval v úterý Baxa.

Pražské jaro je obecně prospěšná společnost, ročně hospodaří se 120 miliony korun. Zhruba čtvrtinu dostává od Ministerstva kultury, které si tak na dříve státní festival zachovává částečný vliv. Například poté, co koncem června kvůli rozdílným představám o dalším směřování skončil dosavadní šéf akce Pavel Trojan, jej dočasně nahradil ředitel sekce živého umění na ministerstvu Milan Němeček.

Nástupce nyní jednomyslně vybrala komise na základě prezentace a předložené koncepce Pražského jara na roky 2026 až 2037. V anglicky psaném patnáctistránkovém dokumentu Robert Hanč mimo jiné zmiňuje, že od konce září do začátku května se v Praze nekoná žádný významný festival klasické hudby, ani zde až na výjimky nehostují prvotřídní zahraniční orchestry.

Nový šéf to vnímá jako příležitost. „Cílené a programově promyšlené akce v tomto období mohou pomoci festivalu získat větší viditelnost a pocit celoroční přítomnosti v českém kulturním prostředí,“ napsal Hanč.

Konkrétně má na mysli třeba mezioborový projekt, který by se konal v březnu a spolupracovaly by na něm instituce z jiných oborů. „Dám příklad, kdybychom jako téma měli Japonsko, mohli bychom pozvat japonský orchestr, japonského dirigenta a japonské sólisty, zatímco některá pražská galerie by k tomu mohla uspořádat výstavu japonského umění,“ nastiňuje.

Ve funkci chce rozvinout Klavírní festival Rudolfa Firkušného, který tým Pražského jara organizuje vždy na podzim, zatímco Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro by nově mohla nabízet i program, jenž vítězům pomůže nastartovat kariéru.

Hanč chce pomocí streamování dostat festival k více lidem nebo hledat nové prostory v okolí hlavního města. „Líbilo by se mi expandovat za hranice Prahy, konkrétně bych navrhoval řadu koncertů na středočeských zámcích, ale musím o tom nejprve promluvit s týmem,“ zmínil v úterý. Každému ročníku festivalu by také slušela jedna koprodukční operní inscenace na světové úrovni a více jazzových koncertů, míní Hanč.

V koncepci zmiňuje též vzdělávací koncerty se světovými orchestry či sestavení mládežnického orchestru. Na naplnění těchto představ by podle něj festival potřeboval navíc zhruba 50 milionů korun. Budoucí šéf je chce postupně hledat s pomocí vícezdrojového financování.

Hanč byl jmenován na dobu neurčitou. Program festivalu na rok 2026 už je zveřejněný, první případné změny se tedy dotknou až ročníku 2027. Uměleckým ředitelem festivalu zůstává Josef Třeštík, který do této pozice letos povýšil z dramaturga.

Osmačtyřicetiletý hudební manažer a pedagog Robert Hanč vystudoval klarinet na pardubické konzervatoři a posléze anglistiku, amerikanistiku a hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně, kde také učil. Po stážích v Londýně sbíral první zkušenosti v letech 2005 až 2011 jako manažer Filharmonie Brno, načež se stal generálním manažerem České filharmonie.

Že se někdo z ní uchází o funkci ředitele Pražského jara, naznačil začátkem listopadu na tiskové konferenci dočasně pověřený šéf festivalu Milan Němeček. „Napříč celou republikou jdou zvěsti, že úkolem tohoto výběrového řízení je, aby Česká filharmonie ovládla Pražské jaro. Není to pravda,“ prohlásil tehdy Němeček.

K souběhu funkcí nedojde. Robert Hanč ukončí pracovní poměr u orchestru k 31. prosinci. „Do jara 2026 bude ještě České filharmonii konzultačně k dispozici, aby umožnil hladké předání své agendy. Poté se bude věnovat výhradně Pražskému jaru,“ upřesňuje na dotaz Seznam Zpráv generální ředitel České filharmonie David Mareček.

Spekulace o přehnaném vlivu orchestru na festival odmítá i proto, že Hanče k účasti v konkurzu vyzvala výběrová komise. „Když se rozhodl její výzvu přijmout, dohodli jsme se, že pokud uspěje, jeho angažmá v České filharmonii skončí a budeme za něj hledat náhradu. Tento úkol před námi stojí v jarní části sezony,“ upřesňuje Mareček.

Ten sám kromě České filharmonie od roku 2021 vede Pražský filharmonický sbor, zatímco obchodní ředitel orchestru Michal Medek se předloni zároveň ujal řízení festivalu Smetanova Litomyšl. A nyní tedy dosavadní generální manažer orchestru Hanč nastupuje do Pražského jara.

Mareček to nevnímá jako problém. „Ty tři případy jsou dosti odlišné. Souběžné vedení České filharmonie a Pražského filharmonického sboru není ničím výjimečným. Stejná situace je například v Symfonickém orchestru Bavorského rozhlasu v Mnichově, pod který patří i sbor, nebo ve Slovenské filharmonii,“ argumentuje David Mareček. Obchodní ředitel Medek zase pro filharmonii pracuje pouze na zkrácený úvazek a nezasahuje do uměleckého plánování.

„Je pravda, že tým České filharmonie přitahuje lidi, kteří mají manažerský talent. A netýká se to jen českého prostředí,“ říká David Mareček a dále jmenuje jejich bývalou stážistku Elizabeth Shribman, která dnes zastává vysokou pozici v San Francisco Symphony Orchestra. Jiná pracovnice orchestru Aneta Nattrass zamířila z České filharmonie do prestižní londýnské agentury Askonas Holt. „Těší mě, že se bývalým kolegům podařilo uspět u nás i v zahraničí,“ uzavírá David Mareček.