„Patří do světové top 10.“ Českou filharmonii povede Jakub Hrůša

V italském bistru nedaleko pražského Rudolfina se zrodila domluva na novém šéfdirigentovi České filharmonie. Zhruba před rokem tam ředitel orchestru David Mareček s generální manažerem Robertem Hančem vzali na oběd Jakuba Hrůšu. „A tam jsme mu řekli, že bychom si přáli, aby se po Semjonu Byčkovovi stal naším příštím šéfdirigentem,“ popisuje Mareček.

Přestože zájem byl oboustranný, jednání trvala ještě rok. Až toto pondělí odpoledne vedení České filharmonie představilo Hrůšu jako nového šéfdirigenta. Nastoupí od sezony 2028/2029, smlouvu bude mít na pět let s opcí na pětileté prodloužení.

„Česká filharmonie mi přináší velkou inspiraci do mé práce. Když k ní přijíždím ze svého stávajícího milovaného orchestru v Bamberku nebo nadcházejícího místa v Londýně, ale především z různých štací, vždy cítím, že v práci s Českou filharmonií dřímá něco, co nikde jinde nemám, co nikde jinde nenajdu,“ uvedl v pondělí odpoledne Hrůša.

Na oznámení v Sukově síni Rudolfina ho doprovodili ředitel Mareček s ministrem kultury Martinem Baxou z ODS. Hrůša označil Českou filharmonii za světový orchestr, který slaví úspěchy doma i ve světě. Například koncem loňského roku třikrát zaplnil newyorskou Carnegie Hall.

Z jmenování má Hrůša radost. Prohlásil, že jeho vztah s filharmoniky se mimořádně vyvinul a že s hráči cítí vzájemné napojení. „S naprostou přesvědčeností rozumu i srdce se hlásím k tomuto úkonu, s plnou zodpovědností i pocitem, že je to něco, co mě bude nesmírně bavit. S plným vědomím dávám této cestě přednost před všemi jinými, které by mohly v mém životě nastat,“ dodal.

Jakub Hrůša je momentálně světově nejznámější český dirigent. Čestný člen britské Královské akademie hudby v září nastoupí do prestižní funkce hudebního ředitele Královské opery v londýnské Covent Garden. Získává přední ceny jako Gramophone Award nebo Opus Klassik pro dirigenta roku. A ke spolupráci jej opakovaně zvou nejrespektovanější ansámbly včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků nebo letos Chicago Symphony Orchestra a Newyorská filharmonie. „Kdyby se sestavoval pomyslný žebříček nejlepších dirigentů, tak Jakub Hrůša patří do světové top 10,“ míní ředitel České filharmonie David Mareček.

Jeho vzestup intenzivně sledoval. „Například ve vídeňském sále Musikverein jsem jako student vzadu na stání trávil celé týdny. Když vidíte Vídeňské filharmoniky hrát takhle často, hned poznáte, jak kterého dirigenta přijmou. A jejich reakce na Jakuba Hrůšu byla už při prvním vystoupení fantastická,“ vzpomíná Mareček, jemuž totéž nedávno líčila emeritní ředitelka Newyorské filharmonie. „Když tam Jakub Hrůša hostoval a skončila jim poslední zkouška, hráči Newyorské filharmonie mu zatleskali, což běžně vůbec nedělají,“ zmiňuje.

Při jmenování nového šéfdirigenta, kterého musel čtvrt roku před parlamentními volbami formálně stvrdit ministr Baxa, ale Mareček nevycházel jen z dojmů. Hrůša setrvale stoupal také v interním hodnocení, jímž členové České filharmonie známkují dirigenty. Podle ředitele to byl po jejich zhruba 90 společných koncertech důkaz, že se otevírá prostor pro dlouhodobou spolupráci.

Nebude jí bránit ani fakt, že dirigent v září nastoupí do Covent Garden. „Smlouva počítá s variantou, že Jakub Hrůša bude dlouhodobě působit u České filharmonie a zároveň v Covent Garden,“ potvrzuje Mareček.

Kombinaci považuje spíše za výhodu. Nejvyhledávanější dirigenti v aktivním věku jako Andris Nelsons nebo Klaus Mäkelä běžně zastávají šéfovské pozice u dvou těles. „Hrůša ale tu druhou bude mít v operním domě, který funguje trochu jinak a například nevyjíždí tak často na turné. Covent Garden je vrcholně prestižní a navíc spjatá s Rafaelem Kubelíkem,“ připomíná Mareček angažmá slavného českého exulanta, který tutéž funkci jako Hrůša vykonával v letech 1955 až 1958.

Jakub Hrůša je od podzimu 2016 šéfdirigentem Bamberských symfoniků v Bavorsku, smlouvu tam má do roku 2029. Žije však v Londýně, kde jeho děti chodí do školy. A zároveň vlastní dům na pražské Zbraslavi, takže na rozdíl od současného šéfa Semjona Byčkova nebude muset po koncertech s Českou filharmonií přespávat v hotelu.

Byčkov přebíral orchestr v roce 2018 za mimořádných okolností po úmrtí předešlého šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka. Management tehdy sestavil seznam osmi kandidátů a po dohodě s hráči vybral petrohradského rodáka. „Tentokrát byla situace jiná. Měli jsme jenom jedno jméno. Byli jsme přesvědčení, že Jakub Hrůša je nejlepší variantou. A chtěli jsme mu dát takovou nabídku, aby opravdu toužil jít k nám, i když ho budou lákat přední americké nebo evropské orchestry,“ popisuje David Mareček.

Když zhruba před rokem Byčkov oznámil, že v roce 2028 na postu skončí, sešla se dvacetičlenná umělecká rada zahrnující zástupce stopětadvacetičlenného tělesa. „Už tam panovala jednomyslná shoda, že příštím šéfdirigentem má být Jakub Hrůša,“ potvrzuje ředitel.

Po několika jednáních následoval oběd v italském bistru, kde Hrůšovi místo formálně nabídli. Další téměř rok zabrala jednání s Hrůšovým agentem Alexanderem Monseyem. „Takhle špičkoví dirigenti mají kalendář plný na tři čtyři roky dopředu. Nejtěžší tak bývá najít shodu na čase: Kdy bude Jakub Hrůša moct být v Praze, kdy s námi vyrazí na turné, zda stihne zahajovací koncert sezony a podobně,“ vypočítává Mareček.

Smlouva nakonec čítá asi 20 stran, podle ní bude Hrůša s prvním českým orchestrem trávit 16 týdnů v roce, stejně jako teď Byčkov.

Jeho nástupce je o generaci mladší. Funkce se ujme ve 48 letech. Přitom od 90. let se šéfdirigenty filharmoniků stávali výhradně šedesátníci či sedmdesátníci. „Kdysi dávno to bývalo naopak. Václav Talich, Rafael Kubelík i Karel Ančerl nastupovali k České filharmonii mladí,“ argumentuje ředitel.

Ten by podle svých slov váhal s angažmá třicátníka, přestože ve světě se najdou i mladší. Dirigenti Klaus Mäkela, Gustavo Dudamel či Mirga Gražinytė-Tyla dosáhli prestižních šéfovských pozic před třicítkou. „To jsou ale spíš výjimky. Obecně trvá, než si dirigent vystaví repertoár a nasbírá zkušenosti. Ideální mi to přijde po čtyřicítce. A naopak aktivní věk dnes dirigentům zpravidla končí až po sedmdesátce,“ připomíná David Mareček, že například začátkem roku Českou filharmonii znovu vedl sedmadevadesátiletý Herbert Blomstedt. „Teď tak budeme mít šéfa, který nastoupí v osmačtyřiceti a teoreticky by Českou filharmonii mohl vést dalších 30let. To se asi nestane, ale lákala mě představa, že k orchestru přijde mladší člověk ještě s nějakým zásadním potenciálem růstu, s nímž může také Česká filharmonie jít výš, než kde je teď,“ argumentuje Mareček.

Ve světě může zarezonovat spojení českého orchestru s českým šéfdirigentem. „Je to hezký bonus, ale my jsme se už díky Semjonu Byčkovovi vymanili ze škatulky vysloveně českého orchestru. A tak jako jsme třeba natočili symfonie Gustava Mahlera, vycházejí Jakubu Hrůšovi nahrávky děl Johannesa Brahmse. Je vnímán jako špičkový dirigent, ne primárně český dirigent,“ poznamenává David Mareček, který nyní s kolegy vyjednává další rezidenci v newyorské Carnegie Hall už pod Hrůšovou taktovkou. „A samozřejmě na programu budeme mít významný podíl české hudby, ale ve stejné pozici tam bude i nečeský autor,“ naznačuje.

Brněnský rodák Hrůša, jenž vystudoval pražskou HAMU pod vedením Jiřího Bělohlávka a Radomila Elišky, má oproti současnému šéfu Byčkovovi nicméně větší vhled do zdejší hudby. „Dobře zná díla autorů, jako byli Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster, Miloslav Kabeláč, o Josefu Sukovi nebo Bohuslavu Martinů nemluvě. A může některá pomoct prosadit v mezinárodním kontextu,“ věří David Mareček.

Menší měrou se Hrůša věnuje také soudobé hudbě. Doma naposledy uvedl světovou premiéru kompozice Pavla Zemka Nováka. Například s Berlínskými filharmoniky ale nastudoval novinku světově uznávané Olgy Neuwirth, zatímco v Bamberku představil kompozici Hanse Abrahamsena. „Soudobá hudba bude určitě i součástí jeho působení v roli šéfdirigenta České filharmonie. Chceme ale cíleně vybírat skladby, pro které orchestr dozrál, a hrát je vždy s nejvhodnějšími dirigenty, aby byla na prvním místě kvalita,“ komentuje to David Mareček.

Už v nadcházející sezoně Hrůša s filharmoniky uvede českou premiéru kompozice St. Carolyn by the Sea devětačtyřicetiletého Američana Bryce Dessnera, širší veřejnosti známého jako člena rockové kapely The National.

Česká filharmonie zahájila návrat mezi nejlepší světové orchestry v roce 2012, kdy se jí po předešlém slabším období ujal Jiří Bělohlávek. Ten svůj nástup podmínil mimo jiné zvýšením platů hudebníků. Stejnou otázku chce s budoucím ministrem kultury, jenž vzejde z podzimních voleb, otevřít Jakub Hrůša. „Není to podmínka, kterou by si prosadil do smlouvy, ale hodlá řešit situaci hráčů. Vinou inflace a dalších vlivů poslední roky reálná mzda filharmoniků poklesla. Zatímco jejich vytížení se blíží západním kolegům, plat toho zdaleka nedosahuje,“ připouští David Mareček.

Orchestr naposledy v roce 2024 hospodařil s rozpočtem 570 milionů korun. Nejvíc, zhruba 335 milionů, dostal od Ministerstva kultury. Zbytek si vydělal koncertováním nebo příspěvky od sponzorů, z nichž největšími jsou ČEZ a skupina PPF. „Naším přáním je, aby všichni Češi, kteří na něco hrají a jsou v tom nejlepší, chtěli do České filharmonie. Aby ti, kdo sem přijdou, nemuseli kvůli finančnímu ohodnocení odcházet. A aby v případě, že na to místo nemáme Čecha, jsme mohli zahraničního člena orchestru adekvátně zaplatit. Věřím, že i tohle nám Jakub Hrůša pomůže zajistit,“ uzavírá David Mareček.