Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Steve Witkoff a Jared Kushner dorazili do Moskvy. Zvláštního vyslance amerického prezidenta Donalda Trumpa a manžela jeho dcery Ivanky v Kremlu přijme přímo prezident Vladimir Putin. Ještě předtím se oba prošli Moskvou spolu s ruským ekonomickým diplomatem Kirillem Dmitrijevem.
Nápadná je absence jednoho člověka: do Ruska necestuje ministr zahraničí Marco Rubio, který přitom v pondělí s Witkoffem a Kushnerem jednal s ukrajinskou delegací v Miami.
Witkoff jede letos do Moskvy už pošesté, v Kyjevě ještě nebyl.
Jedná se o mírovém plánu, kterým se Trumpova administrativa pokouší ukončit válku. Ačkoliv Rubio po pondělí schůzce znovu říkal - stejně jako po té předešlé před týdnem - že byla konstruktivní, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil problémy. „Spor o území je nejkomplikovanější záležitostí,“ prohlásil.
Vladimir Putin v úterý ještě před jednáním prohlásil, že Kreml nechce válčit s evropskými mocnostmi. Zdůraznil však, že pokud bude Evropa chtít zahájit přímý konflikt s Moskvou, je země připravena bojovat, uvedla agentura Reuters.
Kromě toho osočil evropské země z toho, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Podle něj předkládají návrhy, o kterých vědí, že budou pro Moskvu „absolutně nepřijatelné“, aby pak mohly obvinit Rusko z toho, že nechce mír.
Na adresu evropských představitelů prohlásil, že se sami vyloučili z mírových jednání o Ukrajině, protože přerušili kontakty s Ruskem. „Jsou na straně války,“ okomentoval.
Američtí vyjednavači přemlouvají Ukrajince, aby souhlasili s ruským požadavkem stáhnout se úplně z Donbasu. Tedy odejít i z té části Doněcké oblasti, kterou ruská armáda zatím nedobyla.
Kyjev na to neslyší: v místech, která by ukrajinští vojáci měli opustit, je vybudovaná obranná linie, která by tak padla do rukou Rusům. A umožnila by jim rychlý postup v případě, že by se rozhodli obnovit boje.
„Putin minulý týden prohlásil, že boje ustanou, když Ukrajina stáhne své jednotky z Donbasu. Podle některých informací toto navrhl Trumpovi v srpnu na summitu na Aljašce, ale s tím, že má na mysli pouze územní postup. Že se to netýká bombardování ukrajinského území raketami a drony,“ napsala na sociální síti Telegram ruská analytička Taťjana Stanovaja, která žije ve Francii a založila výzkumné centrum R Politik.
Podle jejích informací Kreml žádá od Spojených států právní uznání okupovaných území za součást Ruska, ale nežádá toto uznání od Ukrajiny. „Nejspíše se domnívá, že když bude ruská armáda pokračovat v boji a získá další území, na Západě zesílí hlasy, volající po ukončení války za jeho podmínek,“ uvádí ruská analytička.
Situace na východě Ukrajiny.
Součástí jednání v Moskvě je i poválečná ekonomická spolupráce mezi USA a Ruskem, včetně amerických investic v Rusku.
Obvykle dobře informovaný server Politico napsal, že Trumpova administrativa nepodporuje plán Evropské unie na předání zmrazených ruských aktiv ve výši 140 miliard eur Ukrajině. Počítá s tím, že v případě uzavření mírové dohody se tyto peníze vrátí Rusku.
Evropská unie chce zmrazená aktiva předat Ukrajině, ale Rusko vyhrožuje žalobou, pokud se tak stane. Plán zatím naráží na odpor Belgie, protože depozitář cenných papírů Euroclear, kde jsou aktiva uložena, se nachází v Bruselu. Belgický premiér Bart de Wever žádá od ostatních členských zemí záruky, že se složí na možné vrácení peněz, kdyby ruská žaloba uspěla.
Evropské státy se snaží v rozhovorech o míru posunout Američany na pozice vstřícnější vůči Ukrajině, ale nemají na to příliš velký vliv.
Ve středu navíc Rubio vynechá summit ministrů zahraničí NATO a pošle tam místo sebe jen svého náměstka. Taková situace nastala naposledy v roce 1999. Tehdy ale ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová nepřijela kvůli intenzivnímu jednání o Blízkém východě.
„Myslím, že se blíží dohoda, která se Evropě nebude líbit. Ale Trump chce dohodu za každou cenu,“ předpověděl pro agenturu Reuters ředitel Bruselského geopolitického institutu Luuk van Middelaar.
