Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Některým poslankyním z pirátského klubu není po chuti současná rétorika, kterou míří vedení strany na všechny politické konkurenty. A to jak ty z nastupující vlády, tak kolegy z budoucí opozice.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označuje možného staronového premiéra Andreje Babiše za lháře nebo „starého estébáka“, Marka Bendu z ODS za extremistu, Motoristy za nácky a Starostům vytýká kauzu Dozimetr. Část členek klubu se obává, že expresivní výrazy a ostrá kritika i případných spojenců dostane Piráty ve Sněmovně do izolace.
„Osobně nejsem zvyklá se takhle vyjadřovat, což neznamená, že nejsem tvrdá kritička. Moje strategie je dát si práci s podrobným vysvětlením, proč a v čem lidé, které kritizuji, konkrétně škodí této zemi,“ říká poslankyně Zelených Gabriela Svárovská, která se do Sněmovny dostala na kandidátce Pirátů.
„Jsem jednoznačně pro slušné a korektní chování i na naší straně. Za sebe toto neschvaluju, nelíbí se mi slova jako gauner nebo šejdíř. Za mě jsou negativní a situaci nikam neposunou a nevylepší,“ vysvětluje další pirátka Andrea Hoffmannová.
O tom, jestli už není rétorika vyhrocená trochu moc, se podle informací Seznam Zpráv mluvilo i na jednání pirátského klubu.
Další poslankyně z pirátského klubu sice rétoriku vedení jako přehnanou nekritizují, zároveň ale říkají, že Piráti do budoucna budou muset s ostatními spolupracovat.
„Také budeme chtít prosadit některé své věci. Avizovali jsme, že budeme konstruktivně spolupracovat na některých návrzích jak s koalicí, tak opozicí. Nemyslím si, že bychom měli plnit nějakou funkci opozice v opozici,“ míní zlínská poslankyně Hana Ančincová.
Podle poslankyně Veroniky Kovářové z jižních Čech je žádoucí upozornit na nepravosti, které se dějí. „Ale neznamená to, že nebudeme s nikým na ničem spolupracovat,“ říká Kovářová.
Poslankyně Hoffmannová popisuje, jak ji celkově politická kultura v prvních chvílích ve funkci šokovala. „Situace by se měla uklidnit, agresivita je patrná ze všech stran. Z komunální politiky nejsem zvyklá na to, že se lidé škatulkují podle triček a vůbec se nebere v potaz jejich odbornost či názory,“ říká.
Banda štěkajících psů
Kritičtější poslankyně také popisují, že expresivní kritiku mohou kolegové z ostatních stran využít jako výmluvu, proč se s Piráty o ničem nebavit. „Agresivní rétoriku či zkratky jako ‚gauner‘ nebo ‚starý estébák‘ využívají naši protivníci jako zástupný důvod, aby vás konkurenti mohli kritizovat,“ míní Svárovská.
Podobně to vidí i poslankyně Hoffmannová. „Poslanci z koalice i opozice věty o tom, že s námi není řeč, používají jako nástroj, jak se poměrně lehce zbavit konkurence. Opravdu nejsme banda štěkajících psů, se kterými se nedá nic dojednat,“ říká.
Zatímco jejich čelní představitelé vystupují u pultíků proti všem, část poslankyň se snaží s ostatními mluvit. Svárovská popisuje, že se jí zatím nestalo, že by o něčem političtí konkurenti odmítli jednat.
Svárovská si pak sama dává ve Sněmovně za cíl spíše hledat shodu a na návrzích se pokusit domluvit i s konkurenty. Popisuje například, že jsou mnohdy plodné i debaty s poslanci z úplně opačného názorového spektra. „Třeba s poslancem Janem Sílou z SPD jsme se ve Výboru pro životní prostředí shodli na závažném vlivu mikroplastů a takzvaných věčných chemikálií na lidské zdraví. On sám jako neurochirurg sleduje nejnovější poznatky o tomto vlivu na výskyt nádorů mozku,“ líčí Svárovská.
„To bylo dobrý, co?“
Většina poslanců je ale s tím, jak postupuje šéf strany Zdeněk Hřib a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová, spokojená. Sází na to, že role důsledné opozice, která se nebojí říkat věci ostře, Pirátům vždy svědčila.
„Stojíme si za tím, že děláme politiku pro lidi, ne pro to, abychom se zalíbili ostatním stranám. Zároveň jsme ale o věcech, které jsou ve prospěch naší společnosti, připraveni jednat se všemi,“ odpověděl redakci Hřib na dotaz, zda asertivní vystupování nemůže bránit politickým dohodám.
Mezi podporovatele ostré taktiky patří například bývalý šéf strany Ivan Bartoš. „To bylo dobrý, co?“ komentoval například v kuloárech jeden z Hřibových ostrých projevů u pultíku ve Sněmovně.
„Vystupujete, když se vám něco nelíbí, hledáte společné řešení. Pokud někdo ze skupiny řešení nehledá nebo ho chce vymlčet, tak se ozýváte,“ vysvětluje Bartoš. Od Pirátů navíc podle něj nikdo nečeká, že budou jen zticha. „Teď jsme opozice a není s kým držet basu, když ani jedna ze stran nejedná v zájmu lidí,“ říká bývalý předseda Pirátů.
Na otázku, zda Piráty jejich styl nedostává do izolace, jeho předchůdce Ivan Bartoš reaguje slovy: „Jestli se Spolu domluvilo s ANO na vytěsnění Pirátů z funkcí ve Sněmovně, pak je tedy vidět, kdo je opozicí a kdo je ve skutečnosti koalice.“
Právě dění při ustavení Sněmovny, kdy se nastupující koalice rozhodla vynechat Piráty ze všech funkcí, je jedním z momentů, který pirátskou strategii „proti všem“ podpořil. Strana totiž čekala, že se jí ostatní opoziční partaje zastanou.
Například občanští demokraté to ale tehdy odmítli a šéf jejich klubu Marek Benda to dokonce okomentoval slovy, že nemá potřebu s nimi jednat. Zdůvodnil to i chováním Pirátů vůči ostatním stranám v předvolebním období.
Babiš versus Hřib
Předseda Pirátů Hřib často nešetří útočnými výrazy, jak vůči Andreji Babišovi a jeho hnutí, tak i bývalým partnerům třeba z ODS. Poslední dny ale pirátskou kritiku schytává hlavně Babiš, a to kvůli jeho střetu zájmů. Hřib ho označuje například za estébáka či soudem uznaného lháře. „Starý estébák se chce pomstít Pirátům,“ řekl kromě jiného před několika dny v diskuzi na CNN Prima News.
Hřib si za svým označením Babiše stojí. „Pokud by Babiš soudem uznaný lhář a estébák nebyl, tak bych tak o něm nemluvil. Vůči ODS si z mé strany ostrou rétoriku nevybavuju. Naopak například v Praze útočí ODS na Piráty,“ odpověděl redakci.
Piráti a ANO ale na sebe útočí vzájemně. Babiš se naposledy pustil do Hřiba na svém instagramu v souvislosti s pražskou dopravou.
„Každé ráno si vzpomeňte na Piráty a na Hřiba, ale i večer. Tak si představte, včera po jednání s polským prezidentem Nawrockim jsem jel z hotelu Hilton do Průhonic. A dlouho. A víte proč? Protože někdo, a nenacházím slov, vymyslel, že vrátí tramvaje na Václavák. Chápete to? Kdo tohle vymyslel? No představte si, zase ten Hřib,“ řekl ve svém pravidelném videu zhruba před týdnem.
Skutečnost je však taková, že vážně míněný záměr vrátit tramvaje na Václavské náměstí se objevil dávno před tím, než Zdeněk Hřib vůbec vstoupil do politiky. Například architektonická soutěž úprav veřejného prostoru od budovy Národního muzea až po Můstek ze začátku milénia již s tramvajemi počítala.
