Článek
Zabavení majetku, uvěznění funkcionářů, možné rozpuštění. To vše už od 1. ledna údajně hrozí Komunistické straně Čech a Moravy. Právní analýzu s tímto závěrem si nechalo vypracovat její vedení. Represe mohou prý komunisty postihnout kvůli novele trestního zákoníku, která začne platit v lednu. Ještě nedávno se přitom novelizovaného zákona komunisté nebáli.
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Co přesně se píše v analýze, která předpovídá KSČM zlé časy a kdo je jejím autorem.
- Jaká řešení analýza nabízí a proč je nejpravděpodobnější sloučení s jinou politickou stranou, jako je třeba hnutí Stačilo!
- Jestli vedení strany mohlo chtít skrze analýzu tlačit na své konzervativní přívržence, aby se komunistické značky zřekli.
Ještě letos v červnu mluvčí Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) Roman Roun prohlašoval, že novela trestního zákoníku, která má kriminalizovat propagaci komunismu, je pro další existenci KSČM nepodstatná. „Pro činnost Komunistické strany Čech a Moravy to v podstatě neznamená nic. (…) My máme definici komunismu jasně danou a ta definice neobsahuje žádné násilné prvky,“ řekl v červnu ve vysílání Českého rozhlasu.
Teď se ale zdá, že strana obrací. Jak zjistil reportér Radiožurnálu Martin Štorkán, komunisté si nechali vypracovat analýzu, podle které může členům KSČM hrozit trestní stíhání a celé straně dokonce zánik. Podle analýzy existují dvě efektivní řešení. „Buď úplně zaniknou, anebo se sloučí s jiným subjektem, aby mohli dál fungovat a nepřišli třeba o majetek,“ popisuje reportér Štorkán, který byl hostem podcastu 5:59.
Podle autora analýzy, advokáta Sergeje Zaripova, by zaniknutí strany bylo právně nejčistším řešením. Mohly by ale nastat dohady o majetek, který podle stanov v takovém případě připadne následnické organizaci. Těch by ale mohlo vzniknout víc a vyloučit by se nedaly ani vleklé soudní spory.
Martin Štorkán, investigativní reportér Radiožurnálu.
Spojení s jinou stranou Zaripov v analýze podle Štorkána považuje za strategičtější řešení a reportér veřejnoprávního rozhlasu z ní cituje pasáž, kde se píše, že minimalizuje „reputační rizika spojená s likvidací jako kapitulací“. Tím se podle Štorkána myslí, že „by jejich političtí konkurenti nemohli říct, že se na to vykašlali“, vypadalo by to, že „dál bojují, aby mohli fungovat“.
Advokát Zaripov v analýze popisuje i další možnosti, jak po lednu fungovat, ty ale podle něj nejsou tak funkční jako předchozí varianty. Navrhuje třeba reformu strany skrze vnitřní procesy a etické kodexy, což by ale podle advokáta stejně nemuselo stačit.
S tím, že by se za nové Sněmovny mohl trestní zákon znovu změnit a zmínka o komunismu by se vypustila, analýza Sergeje Zaripova nepočítá. V nově vznikají koalici ANO, SPD a Motoristů sobě by k tomu podle advokáta nebyla politická vůle.
Analýza, co má vystrašit?
Nutno říci, že povaha analýzy je v přímém rozporu s tím, jak se strana až donedávna tvářila a jak její členové na veřejnosti vystupovali. „Takže buď jsou opravdu nervózní před 1. lednem, anebo to může být nějaká snaha o manipulaci,“ popisuje Martin Štorkán s tím, že mu takovou možnost potvrdili i experti, které oslovil.
Členská základna komunistů je totiž z větší části tvořena staršími lidmi, kteří by nejspíš nechtěli, aby se jejich strana s bohatou minulostí rozpustila ve hnutí Stačilo! „A taková analýza je k tomu může dotlačit. Když budou mít pocit, že jim nebo té straně bude hrozit trestní stíhání,“ vysvětluje Martin Štorkán.
Na tuto možnost by mohlo ukazovat i to, že scénáře, které analýza předkládá, jsou v rozporu s tím, jak se o úpravě zákona mluví ve veřejném prostoru. Konkrétní zmínka o „nacismu a komunismu“ je považována spíše za kosmetickou změnu. Což přiznává i jeden z navrhovatelů novely, dnes už bývalý lidovecký poslanec Šimon Heller, podle kterého se jedná hlavně o zpřesnění stávajícího paragrafu.
Změny v novele trestního zákoníku týkající se propagace komunismu
DŘÍVĚJŠÍ ZNĚNÍ:
§ 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (1) Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
UPRAVENÉ ZNĚNÍ:
§ 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (1) Kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
Majetky ve hře
Svoji roli samozřejmě sehrává i majetek, který komunistická strana vlastní, a zejména pak nemovitosti. V minulých letech už sice řadu domů prodala, aby mohla vykázat příjmy, pořád ale vlastní lukrativní budovu v centru Brna nebo centrálu v Praze.
Brněnský dům sice komunisté zastavili, aby mohli financovat kampaň hnutí Stačilo!, za které letos ve sněmovních volbách kandidovali, vypadá to ale, že tuto půjčku se jim podaří splatit z příspěvku, který za volby Stačilo! získalo.

Sídlo KSČM v ulici Politických vězňů v Praze.
Pražská budova v ulici Politických vězňů by pak podle některých odhadů mohla mít hodnotu více než jedné miliardy korun. A to už je podle Štorkána majetek, za který se vyplatí bojovat a převést ho skrze sloučení třeba právě pod hnutí Stačilo!, které bude do příštího volebního klání potřebovat další finance.
Kateřina Konečná by navíc mohla usilovat o předsednictví, které po volebním neúspěchu uvolnil Daniel Sterzik. „Mně dává smysl, že by chtěla, aby to byla jedna strana, jeden subjekt a aby ho vedla. I s tím, že by na Stačilo! přešel celý komunistický majetek,“ popisuje investigativní reportér Radiožurnálu.
Vedení mlčí
Aby se dozvěděl, jak se na takovou variantu dívají, kontaktoval Martin Štorkán několik straníků. „Někteří z nich to vnímají tak, že vedení kolem Kateřiny Konečné si postupně chystá půdu k tomu, aby mělo větší kontrolu nad majetkem a větší kontrolu nad stranou,“ popisuje. Jako bonus by se pak Konečná zbavila značky KSČM, která už voliče – jak ukázaly několikery volby – příliš netáhne.
Předsedkyni strany Kateřinu Konečnou se Štorkán snažil oslovit s žádostí o rozhovor, ale marně. Mluvčí KSČM Roman Roun odepsal, že se uvidí, jak rozhodnou delegáti na mimořádném sjezdu strany, který se má uskutečnit 13. prosince a který byl svolán po letošním volebním debaklu, kdy se komunistům opět nepodařilo vrátit do Sněmovny.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, kdo je advokát, který pro komunisty analýzu předpovídající právní potíže zpracoval, co přesně se v ní píše a jestli podle reportéra Martina Štorkána přežije značka KSČM rok 2025. Poslechněte si přehrávači v úvodu článku.
Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Barbora Sochorová
Sound design: Ursula Sereghy
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČRo Plus, Česká televize – pořad Reportéři ČT
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.














