Článek
Prezident Petr Pavel předpokládá, že předseda ANO Andrej Babiš oznámí do konce tohoto týdne, jak vyřeší svůj střet zájmů spočívající především ve vlastnictví holdingu Agrofert. Babiše je pak prezident připravený jmenovat v krátké době premiérem, řekl ve čtvrtek novinářům při příchodu na Pražský hrad. Jmenování premiéra by se podle Pavla mohlo odehrát v příštím týdnu, v dalším by pak mohl jmenovat zbývající členy kabinetu.
Pavel zároveň pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. „Mohli bychom si říct, že pokud kdokoli není stíhán pro trestný čin nebo se nedopustil vlastizrady, tak může být ministrem,“ řekl. Občané demokratické a slušné země by ale měli mít náročnější kritéria, míní.
„Ta jsou definována morálkou, etikou a naším vnímáním. Bude dobré, když si tyto věci vyjasníme do budoucna. Nakonec možná bude užitečné, když dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne,“ dodal.
Po Babišovi Pavel chce, aby oznámil veřejně své řešení střetu zájmů ještě předtím, než se stane premiérem. „Jsme v pravidelném kontaktu. Andrej Babiš ví přesně, jaké jsou ty lhůty a podmínky pro jejich naplnění. Je připraven je dodržet. Předpokládám, že se v nejbližších dnech dozvíme, jak chce řešit střet zájmů,“ dodal. Mělo by to být do konce tohoto týdne, doplnil.
Pavel na Hrad dorazil kvůli schůzkám s další trojicí potenciálních ministrů. Ve čtvrtek se sejde s kandidátem na post ministra obrany za SPD Jaromírem Zůnou, kandidátem SPD na ministra zemědělství Martinem Šebestyánem a šéfem Motoristů Petrem Macinkou, který by měl být ministrem zahraničí. „Podobně jako u všech ostatních si chci ujasnit vzájemně priority,“ uvedl Pavel. Očekává konkrétní jednání i vzhledem k tomu, že dvě z těchto oblastí se dotýkají i působnosti hlavy státu.
Macinka chce vedle svých priorit v čele diplomacie probírat i situaci kolem Turka, o kterém se původně mluvilo jako o možném ministrovi zahraničí. Motoristé ho pak jako údajné vstřícné gesto navrhli místo Macinky na životní prostředí. Strana odmítá, že by jeho jmenování cokoliv bránilo. „Předpokládám, že tím nebudeme ztrácet čas. Máme na to půlhodinku a oblast zahraničních věcí je natolik rozsáhlá, že Filipa Turka necháme Filipu Turkovi,“ řekl Pavel.
Bývalému prvnímu zástupci náčelníka generálního štábu Zůnovi podle Pavla z hlediska kompetencí není co vytknout. „Resort zná velice dobře, studoval v zahraničí, sloužil v NATO. Ví, o čem to je. Otázka je, s jakými prioritami a zadáním do toho jde,“ míní. Šebestyán čelil kritice, že jako šéf Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) stranil při vyplácení zemědělských dotací Agrofertu. Pavel se chce na roli fondu ve vyplácení zpochybňovaných dotací ptát. „To jsou věci, které zajímají nejen mě, ale určitě i veřejnost,“ uvedl.
Nepřehledný systém
Pro vznik vlády je nicméně klíčové již zmíněné jmenování Andreje Babiše do funkce premiéra. Pak se rozjede lhůta 30 dnů, kdy bude muset vypořádat zmiňovaný střet zájmů. Dosud není jasné, jakým způsobem to chce udělat.
Problém ovšem je, že v Česku neexistuje autorita, která by rychle a jasně posoudila, zda Babišovo řešení zákonu o střetu zájmů dostojí.
„V Kanadě nebo anglosaských zemích existují úřady, které posuzují případný střet zájmů u politiků. Ale my takový úřad, který by na to dal razítko, nemáme,“ vysvětlil přednedávnem Seznam Zprávám Jiří Kapras, ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci na Ministerstvu spravedlnosti.
V Česku existuje systém dílčích kroků, který střet zájmů u politiků může posoudit. Je ovšem roztříštěný, složitý a jeho výklady jsou různé. A hlavně – rozhodnutí na samotnou politickou funkci nemají vliv.
„Ve chvíli, kdy bude Andrej Babiš jmenován premiérem, tak jedinými právními následky, které mohou vzniknout, je buď pokuta, nebo to, že Agrofert přijde o dotace a zakázky. Ale zbavit ho funkce už není možné,“ dodává Kapras.
Odborníci na protikorupční problematiku se shodují, že zákon o střetu zájmů je děravý a dá se snadno obejít. „Ta úprava potřebuje nějakou koncepční revizi, protože jsou tam určité mezery,“ upozornil Lukáš Kraus, právník z komise ke střetu zájmů Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí a protikorupční analytik spolku Lobbio.
„Andrej Babiš zcela jistě zvolí jiné řešení než posledně. A bude z toho stejná bramboračka jako tehdy,“ doplnil Marek Zelenka, protikorupční expert ze spolku Datlab Institut.
Kdo tedy rozhodne o Babišově střetu zájmů?
1) Úředníci z Černošic? Možná ne
Podle zákona o střetu zájmů nesmí ministři a premiér podnikat, provozovat samostatnou výdělečnou činnost a sedět v orgánech podnikajících firem. Pokud u nich takový střet zájmů nastane, mají podle zákona 30 dní od nástupu do funkce na to, aby tento problém vyřešili.
Zda je politik ve střetu zájmů kvůli svému podnikání, posuzují správní orgány, jelikož jde formálně jen o přestupek. V případě Andreje Babiše jde podle trvalého bydliště o městský úřad v Černošicích.
Problém ovšem je, že neexistuje právní shoda na tom, že samotné vlastnictví podílu ve firmě splňuje definici podnikání, pokud vlastník zároveň nesedí v orgánech firmy a neovlivňuje tak přímo její chod.
„Je to sporné a jednoznačný názor na to v tuto chvíli není. Existuje k tomu nějaká judikatura k podobnému zákazu u soudců, která říká, že to definici podnikání nesplňuje. Nicméně tady v tomto případě by velikost podílu vedla k určitým podezřením,“ vysvětlil Kapras.
Lukáš Kraus by v této otázce upřednostnil přísnější výklad. „Máte člověka, který je jediným stoprocentním majitelem a v minulosti tu firmu sám řídil, tam bych preferoval důkladnější zkoumání, zda v současnosti nejde o podnikání,“ řekl Kraus.
I kdyby se ovšem městský úřad držel striktnějšího vysvětlení zákona, může Andreji Babišovi maximálně uložit pokutu.
2) Dotační fondy? Pouze o jednotlivých případech
Že je Babiš stále ve střetu zájmů, budou posuzovat i jednotlivé úřady, fondy a organizace, které poskytují dotace či vypisují veřejné zakázky. Ty jsou zapovězeny firmám, kde politik ovládá alespoň čtvrtinu akcií.
„Tam je situace jasnější, protože je tam dána jasná povinnost poskytovatelů zkoumat, zda majitel firmy není člen vlády, a tím pádem u něj není střet zájmů,“ popsal Seznam Zprávám před třemi týdny Kraus.
Babiš se v minulosti tomuto střetu pokoušel vyhnout převedením Agrofertu do svěřenských fondů, soudy ovšem po letech zkoumání rozhodly, že to není dostatečné.
Podobně teď bude Babiš muset obhajovat nově zvolené řešení před různými úřady v různých případech. „Praxe bude roztříštěná a k nějakému konečnému rozhodnutí se nedospěje hned,“ upozornil Kapras.
A hlavně – praktickým důsledkem rozhodnutí těchto úřadů bude maximálně to, že Agrofert nesmí čerpat dotace a zakázky, nikoli že Andrej Babiš pro střet zájmů nemůže vykonávat funkci premiéra.
3) Soudy? Ano, ale potáhne se to
Jak spor o zákaz podnikání, tak vyplácení dotací budou nakonec s největší pravděpodobností řešit nadřízené úřady a soudy. Jako se to už ostatně stalo v minulosti.
Andrej Babiš si úspěšně stěžoval na rozhodnutí černošických úředníků, kteří mu dali pokutu za vlastnictví médií. Nadřízený středočeský úřad ale jejich rozhodnutí dvakrát zvrátil.
Neúspěšný naopak byl Babiš v případě dotací – tam soudy po čase došly k závěru, že svěřenský fond není dostatečným řešením střetu zájmů. Na základě tohoto rozhodnutí by teď český stát měl vymáhat některé dotace zpět, bude to ale na úřadech spadajících pod ministerstva, na něž nastupuje Babišova vláda.
Podobnou cestu si teď Česko podle odborníků bude muset zopakovat s novým Babišovým „řešením“.
„Pravděpodobně se to zase dostane před správní soudy, které budou muset sdělit, zda to uspořádání, které Andrej Babiš zvolil, efektivně řeší střet zájmů. To pak bude signál pro všechny orgány, jak dál nakládat s dotacemi a zakázkami. K rozsudku soudu ale povede dlouhá a komplikovaná cesta,“ vysvětlil Kapras.
Podle právníka Marka Zelenky se otázku nemusí podařit vyřešit ani během funkčního období vlády. „Andrej Babiš řekne například, že to převede na děti nebo do nějaké jiné formy fondu, a bude tvrdit, že tím to vyřešil. A než zase soudy řeknou, že to nestačilo, tak uběhne tolik vody v rybníce, že tu bude nová vláda,“ popsal Zelenka.
4) Prezident? Ten je v problematické pozici
Prezident Petr Pavel dal opakovaně najevo, že nenechá Babišův střet zájmů být jen tak. Požaduje, aby o tom, jak ho vyřeší, informoval veřejnost.
Formálně prezident není autoritou, která by měla pravomoc střet zájmů oficiálně vykládat. Zároveň je ale tím, kdo si v prvních dvou pokusech vybírá premiéra zcela podle svého uvážení. Pokud by řekl, že Babiše kvůli střetu zájmů nejmenuje, z hlediska ústavy by nic neporušil.
Část prezidentových poradců mu radí, že právě on by měl zvážit, aby jmenováním Babiše bez vyřešení střetu zájmů nepřispěl k protiprávnímu stavu. „Paradoxně je teď nejvyšší síla na straně prezidenta, protože pokud nebude zákonná překážka vyřešena, nemusí ho jmenovat,“ upozornil v polovině listopadu Kraus.
Co všechno patří Andreji Babišovi:
