Přehledně: Jak zdraží teplo. Někde o inflaci, jinde až o 15 procent

Za teplo si některé domácnosti od Nového roku připlatí. Podle ředitele Teplárenského sdružení Jiřího Vecky většina tepláren zdraží o úroveň inflace (ta v listopadu meziročně vzrostla o 2,1 procenta) nebo mírně nad ní.

Některé s cenou nehýbou vůbec. „Výjimkou je několik menších tepláren, které budou na základě změny zákona zařazeny do systému emisního obchodování EU ETS 1 a budou muset kupovat povolenky,“ popsal.

Od 1. ledna 2026 se totiž mění pravidla pro výpočet instalovaného příkonu, který zařadí do systému emisního obchodování EU ETS 1 i kotle spalující biomasu, pokud jejich příkon dosahuje alespoň tří megawattů. I menší teplárny tak budou muset začít obchodovat s povolenkami za emise skleníkových plynů vypuštěné v roce 2026. U plynových tepláren se cena zvýší také kvůli nárůstu ceny za distribuci plynu.

„Dotčené malé a střední teplárny investovaly mnohdy až stovky miliónů korun do modernizace zdrojů, zejména výstavby biomasových kotlů, aby snížily emise CO2 a současně nemusely kupovat povolenky. Za to je Evropská komise odměnila změnou pravidel a opět budou muset kupovat povolenky,“ říká Vecka. Teplárny se podle něj i tak snaží ceny zachovat.

Kvůli útlumu využívání uhlí buduje například ČEZ Teplárenská v místech stávajících tepláren nové plynové a biomasové zdroje. „Zajistí dodávku tepla do měst a obcí v okolí i v dalších desítkách let. Vzhledem k tomu, že cenu tepla nyní prodražují hlavně emisní povolenky, předpokládáme, že cena tepla z nových zdrojů bude v dalších letech pro zákazníky výrazně výhodnější, než by bylo teplo z uhlí,“ komentuje mluvčí Skupiny ČEZ Martin Schreier.

ČEZ Teplárenská zdraží ve většině lokalit zhruba o úroveň inflace. Zásobuje zákazníky ve 33 městech v Ústeckém, Karlovarském, Středočeském, Pardubickém, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji, kde také vyváží teplo přes hranice, z elektrárny Hodonín do slovenského Holíče.

Podle Vecky průměrné náklady domácností na teplo relativně klesají. „Na úhradu ročních nákladů za teplo vydala průměrná domácnost v roce 1995 zhruba 1,1 průměrného měsíčního platu. Letos to bude cca 0,6 průměrného měsíčního platu. Ceny energií se sice zvyšují, ale klesá jejich spotřeba a rostou mzdy. Ve vydáních domácnosti tak mají náklady na teplo spíše klesající tendenci,“ míní expert.

Cena tepla zůstane na letošní úrovni například v Českých Budějovicích. Gigajoule tepelné energie tak vyjde na 915 korun včetně DPH. „Udržitelná a stabilní cena je zajištěna díky nové skladbě výrobních zdrojů, umožňujících využívání více druhů paliv,“ uvedl podle Budějcké drbny místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice Tomáš Kollarczyk.

Výjimkou je například Teplárna Písek, která zdraží o 15 procent. Gigajoule tepla bude stát od ledna 1090,40 korun korun bez daně. Majitel průměrného bytu 3+1 o velikosti 60 metrů čtverečních v zatepleném domě tak příští rok za teplo a ohřev teplé vody zaplatí zhruba o 340 korun měsíčně více.

„Zvýšení ceny tepla pokrývá pouze náklady spojené s úhradou emisních povolenek. Naší prioritou totiž je udržet cenu tepla pro odběratele v Písku na přijatelné úrovni a také zajistit bezpečný a stabilní provoz celé tepelné soustavy,“ uvedl podle ČTK starosta Michal Čapek (ANO).

„V současné době cenu tepla zásadně ovlivňují náklady na energie, které tvoří víc než třetinu veškerých nákladů teplárny, a výdaje na investice a opravy,“ řekla ředitelka písecké teplárny Andrea Žáková.

Teplárna produkuje teplo primárně z uhlí a biomasy. Pro letní provoz využívá plynový kotel, případně kotel biomasový. Kvůli emisním povolenkám plánuje používat nové zdroje. Od roku 2026 chce celoročně provozovat biomasový kotel a budovanou kogenerační jednotku, která využívá odpadní teplo a v zimní sezoně doplní uhelný kotel.

Ceny zvýší i Plzeňská teplárenská, která zdraží o 4,5 procenta. „Důvodem navýšení cen tepla bylo kromě inflačního koeficientu i zahrnutí nezbytných provozních nákladů,“ uvedla manažerka komunikace teplárny Petra Siegerová.

Náklady na vytápění a dodávku teplé vody pro čtyřčlennou domácnost v panelákovém bytě se spotřebou 25 gigajoulů za rok se zvýší o zhruba 80 korun za měsíc. Podle generálního ředitele teplárny Václava Paška ovšem Plzeňská teplárna zůstává dál mezi těmi s nejnižšími cenami tepla. Firma vyrábí teplo a elektřinu z uhlí, biomasy a odpadu.

Sokolovská uhelná a SUAS Group zvýší cenu tepla pro Sokolovsko na úrovni konečných spotřebitelů o 11 procent. Na Karlovarsku to bude o 10 procent, pro domácnosti o pět procent. Stejná cena bude platit i v roce 2027, nebo se cena podle ČTK zvedne maximálně o inflaci.

„Dlouhodobě dorovnáváme cenu tepla v kraji a prohlubujeme tím vlastní provozní ztrátu. Podle nezávislého auditu, který jsme si nechali zpracovat, bychom správně měli cenu výroby tepla za jeden gigajoul držet významně výš. Uvědomujeme si ale, že žijeme v regionu s velkým množstvím sociálně slabých domácností, pro které by to byl neúnosný náklad. Snažíme se tedy najít rozumnou cestu, jak držet naši ztrátu v přijatelné rovině, nikoliv generovat zisk, a zároveň nabízet dodávky tepla za cenově dostupných podmínek. Vytváříme tak podmínky pro zahájenou transformaci teplárenství v regionu a odklon od uhlí,“ uvedl předseda představenstva skupiny Sokolovská uhelná Martin Čermák.

Pražská teplárenská zdraží o zhruba jedno procento, tedy přibližně o 11 korun na gigajoule. „Navýšení, které vyplývá z vývoje nákladů na výrobu i distribuci tepla a provoz celé soustavy, tak zůstává pod úrovní očekávané meziroční inflace. Je to v souladu s naším dlouhodobým cílem držet ceny co nejstabilnější a zajistit spolehlivé dodávky tepla pro Prahu s co nejmenším dopadem na domácnosti i ostatní odběratele,“ vysvětlil vedoucí obchodního úseku Pražské teplárenské Pavel Maďar.

Zdražuje i opatovická elektrárna (EOP), která dodává teplo do Pardubic, Hradce Králové a Chrudimi. Cena za gigajoule vyjde na 907,54 koruny, pro běžnou domácnost to znamená, že zaplatí o 80 korun více než letos. Vedle zavedení emisních povolenek odůvodňuje zdražení i rostoucí provozní náklady, včetně výdajů na údržbu a modernizace distribuční sítě, která má v případě Elektrárny Opatovice 320 kilometrů.

Teplárny Brno cenu tepla na příští rok pro brněnské domácnosti nezmění. Teplárny 80 procent tepla vyrobí ze zemního plynu, zbylých 20 procent nakupují z městské spalovny odpadu společnosti SAKO Brno. Kotel na dřevní štěpku, který je zatím ve zkušebním provozu, by měl od příštího roku začít pokrývat 15 procent výroby tepla.

Teplárny Brno vyrábějí 80 procent tepla ze zemního plynu, zbylých 20 procent nakupují z městské spalovny odpadu společnosti SAKO Brno. Kotel na dřevní štěpku, který je zatím ve zkušebním provozu, by měl od příštího roku začít pokrývat 15 procent výroby tepla. Cena tepla zůstane na letošní úrovni i v Českých Budějovicích. Také tam vsadili na kombinaci více zdrojů tepla.

Cena tepla se v Ústí nad Labem příští rok zvedne o asi 1,9 procenta. V městské části Střekov ovšem odběratelé tepla zaplatí o 21 až 27 procent (v závislosti podle odběrného místa) méně než letos. Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem ve Střekově zajišťovalo výstavbu nových plynových kotelen.

„Hlavním cílem města bylo zajistit stabilitu dodávek tepla a zároveň snížit dlouhodobé náklady domácností v této části města. Díky extrémně rychlému nasazení a spolupráci všech zúčastněných stran se podařilo přejít na efektivnější technologii, která umožní v roce 2026 výrazné snížení ceny tepla,“ stojí na webu města.

Teplárna Liberec od Nového roku zdraží teplo o 6,5 procenta. Například zákazníkům s pětiletou smlouvou se cena za gigajoule zvedne z 995 korun na asi 1060 korun. Průměrná čtyřčlenná domácnost si tak při roční spotřebě 25 gigajoulů tepla připlatí o 1625 korun za rok.

Podle Jihlavských kotelen bude průměrná cena tepla pro rok 2026 zhruba stejná jako v roce 2025, tedy 982 korun na gigajoule včetně DPH.

V Moravskoslezském a Olomouckém kraji očekává dodavatel tepla Veolia Energie ČR úpravy cen v řádu jednotek procent. „Ve většině lokalit půjde o změny do šesti procent, přičemž vývoj se bude lišit podle jednotlivých měst a používaných paliv. V některých lokalitách ceny mírně rostou kvůli nákladům na provoz a obnovu soustav, jinde se je daří udržet na letošní úrovni nebo i snížit díky levnějším palivům,“ sdělila mediální zástupkyně skupiny Veolia Energie ČR Petra Losertová.

Typickým příkladem je podle Losertové Ostrava, kde ceny zůstávají beze změny, nebo Nový Jičín, kde klesají zhruba o dvě procenta.

Teplárna Zlín ze skupiny Sev.en ceny tepla zvyšuje v průměru o 3,6 procenta. Odběratelé budou průměrně platit 909 korun za gigajoule bez DPH. „Meziroční změna cen tepla, která se zvýšila nad aktuální inflaci jen velmi mírně, zohledňuje očekávaný růst nákladů na výrobní suroviny včetně emisních povolenek, na opravy a údržbu výrobních zařízení a osobních nákladů,“ uvedla manažerka komunikace Sev.en Eva Maříková.