Článek
Projekt těžby a zpracování lithia v Krušných horách za desítky miliard korun je technologicky realizovatelný. K tomuto závěru došla studie proveditelnosti, kterou zpracovala těžařská firma Geomet, v níž má většinu energetická společnost ČEZ.
„Studie potvrdila, že důl na Cínovci a zpracovatelský závod v Prunéřově jsou realizovatelné a neidentifikovala technologické překážky pro jejich výstavbu a provoz,“ uvedl ČEZ v tiskové zprávě.
„Dokončení finální studie proveditelnosti je významným milníkem celého projektu. Přibližuje nás k tomu, abychom v Ústeckém kraji vybudovali významný transformační projekt,“ uvedl generální ředitel společnosti Geomet Martin Pohlodek.
Vyplatí se těžba?
Celkové náklady na otevření dolu na Cínovci, stavby lanovky na přepravu vytěžené rudy do dopravního terminálu u obce Újezdeček u Teplic a na vybudování zpracovatelského závodu v areálu bývalé elektrárny Prunéřov I odhaduje ČEZ na 42 miliard korun.
„Šlo by o největší investici v historii Ústeckého kraje. Zpracovatelský závod s překladištěm na Dukle a potřebnou infrastrukturou má stát zhruba 25 miliard, samotný důl by měl vyjít přibližně na pět miliard. Zbytek připadá na další potřebnou infrastrukturu a nepřímé náklady jako je například zajištění pozemků,“ upřesnil mluvčí ČEZ Roman Gazdík,
Studie se podle vyjádření ČEZ zabývá i ekonomickou návratností projektu, podrobnosti ale státem kontrolovaná energetická společnost nezveřejnila.
„Při odhadovaných budoucích dlouhodobých cenách lithia, poptávky po něm a investičních i provozních nákladech kalkulovaných v DFS je projekt provozně ziskový,“ uvedl mluvčí Gazdík.
V polovině letošního roku klesla cena lithia na zhruba 180 tisíc korun za tunu, což byla nejnižší cena za poslední tři roky. V závěru roku se však ceny v důsledku očekávaného nárůstu poptávky opět zvedly na současných přibližně 280 tisíc korun za tunu.
To podle Gazdíka nehraje roli. „Současné spotové ceny lithia nejsou pro ekonomiku projektu relevantní. Důležitá je dlouhodobá prognóza cen v průběhu provozu dolu,“ říká mluvčí.
Podle studie proveditelnosti je na Cínovci možné vytěžit 3,2 milionu tun rudy ročně, ze které se vyrobí přibližně 37,5 tisíce tun uhličitanu lithného bateriové kvality pro až 1,3 milionu elektrických vozidel.
Projekt těžby lithia na Cínovci a jeho zpracování v Prunéřově na Chomutovsku v Ústeckém kraji zařadila Evropská komise mezi strategické projekty v rámci nařízení o kritických surovinách. Jako ložisko strategického významu označila Cínovec v březnu také česká vláda.
Havlíček: Chceme i továrnu na baterie
Projekt už také získal evropské i české dotace. V dubnu dostal Geomet 800 milionů korun z Fondu spravedlivé transformace, zatímco v listopadu schválila česká vláda dotaci ve výši 8,8 miliardy korun z programu Strategické investice pro klimaticky neutrální hospodářství. Tyto peníze bude moci Geomet čerpat v letech 2029 až 2031.
Projekt lithia podle svých slov detailně sleduje i nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z hnutí ANO. „V roce 2021 se mi po dvouletém komplikovaném vyjednávání podařilo dostat míč na stranu České republiky, a to tím, že ČEZ získal majoritu ve společnosti, která měla licenci k těžbě,“ uvedl ministr pro Seznam Zprávy Byznys.
„Je to strategický projekt pro Česko, tudíž je logické, že k němu tak stát přistupuje. Naším cílem je uhrát nejen těžbu a zpracování, ale i finální produkt. Vlastní podporu budeme řešit s ohledem na vývoj projektu,“ dodal Havlíček.
V Česku se plánovaly dvě takzvané gigafactory na výrobu lithiových baterií pro elektromobily, v Líních na Plzeňsku a v Dolní Lutyni u Karviné. Potenciální investoři včetně automobilky Volkswagen však rozhodnutí o investici odložili na neurčito.
Automobilka Volkswagen se nakonec rozhodla továrnu postavit u Hannoveru v západním Německu, korejská společnost LG staví svou gigafactory u polské Vratislavi a čínsko-slovenské konsorcium zahájilo v říjnu výstavbu další gigafactory na jižním Slovensku.
Začátek těžby v nedohlednu
Do konce letošního roku mezitím Geomet odešle Ministerstvu životního prostředí dokumentaci kvůli studii vyhodnocující dopady projektu na životní prostředí (EIA). Kdy by mohla začít samotná těžba, ale není jasné.
„Projekt musí projít důkladným povolovacím procesem. Výstupy ze studie i podaná dokumentace EIA budou v nejbližší době sloužit akcionářům Geometu jako podklad pro rozhodování o postupu do další etapy,“ říká mluvčí ČEZu Roman Gazdík.
Z druhé strany Krušných hor plánuje těžit lithium britská společnost Zinnwald Lithium, která by podle posledních zpráv mohla spustit těžbu už v roce 2030.
