Investoři mají peníze, ale nemají co kupovat. Trh čeká boj o obchody

Na českém trhu private equity a venture kapitálu, tedy investic do soukromých firem mimo burzu, dnes investoři hledají víc příležitostí, než kolik jich trh nabízí. Shodli se na tom hosté pořadu Byznys Club na Seznam Zprávách. Přebytek peněz podle nich povede k tvrdšímu boji o zajímavé firmy, vyšším oceněním a rostoucím nárokům na investory.

„Když se podíváme na počet aktivních investorů, bavíme se zhruba o stovce subjektů, které mají v regionu investováno nebo připraveno investovat zhruba 100 miliard eur, což je neuvěřitelná suma,“ uvedl Milan Bílek, ředitel Patria Corporate Finance.

Vedle lokálních private equity fondů a zahraničních investorů hrají stále větší roli i takzvané family offices, tedy subjekty spravující majetek nejbohatších podnikatelských rodin. Podle Bílka se tak na trhu vytváří převis poptávky nad nabídkou. Dostupnost investičních cílů je přitom omezená i strukturálně.

„Každý rok proběhne zhruba 100 transakcí s hodnotou nad 100 milionů korun,“ uvedl Bílek v debatě. I kdyby v příštím roce vzrostla aktivita, narazí podle něj trh hlavně na to, kolik firem bude reálně na prodej.

„Kapitálu je přebytek. Na trhu fúzí a akvizic bude převis poptávky a pro prodávající bude prostřeno. Rok 2026 bude rokem, kdy trh určují prodávající,“ řekl dále.

Martin Řezáč, zakladatel investiční skupiny Meriton, upozorňuje, že tento vývoj je sice pro ekonomiku pozitivní, ale pro investory představuje výzvu. „Vytváří to výborné příležitosti pro prodávající, pro kupující je ten trh už trochu drahý,“ uvedl.

Jedním z hlavních témat debaty byla otázka ocenění. Podle Bílka z Patria Corporate Finance neexistuje univerzální správná cena. „To nejlepší ocenění dá vždycky investor, který je ochoten sumu peněz za tu danou firmu zaplatit,“ říká. Upozornil ale, že vyšší ceny nutí investory být selektivnější a detailněji analyzovat rizika.

Řezáč z Meritonu dodává, že v prostředí drahých peněz a vyšších úrokových sazeb se výrazně zvyšuje rozdíl mezi kvalitními a problematickými firmami. „Typicky předlužené firmy se mohou tvářit potenciálně, ale mohou v sobě mít hromadu problémů. Dvě podobné firmy pak mohou mít úplně jiné podmínky pro budoucnost,“ upozornil.

Podle Řezáče mají zásadní vliv na ocenění právě úrokové sazby. „Jakmile mají investoři k dispozici atraktivní a relativně bezpečné alternativy, promítá se to do toho, kolik jsou ochotni zaplatit za rizikovější privátní aktiva,“ dodal.

Z pohledu investorů je klíčovou otázkou očekávaný výnos. Zakladatel EMUN family office Petr Laštovka připomněl, že investice do private equity by měla přinášet takzvanou prémii za nelikviditu – tedy vyšší zhodnocení jako kompenzaci za to, že investor má peníze na řadu let vázané a nemůže je rychle vybrat.

„Udržitelný výnos veřejných trhů dneska nečekáme víc než nějakých šest až osm procent,“ uvedl Laštovka. „Do budoucna se díváme tak, že deset až čtrnáct procent je spíš něco, na co se snažíme připravovat naše klienty,“ doplnil k očekáváním u private equity. „Tu prémii chceme minimálně dvě, tři procenta nad veřejný trh,“ dodal.

Zároveň varoval před přeceňováním krátkodobých výsledků a připomněl, že u privátních fondů je běžné počítat s dlouhým horizontem. „V anglosaském světě je obvyklý horizont plánovat i deset a více let, protože klasičtí hráči jsou uzavřené fondy. Ty typicky čtyři až pět let zainvestovávají, pak teprve začínají sklízet,“ řekl.

Laštovka připomněl i zkušenosti z posledních let, kdy se aktivita na trhu může na čas výrazně zpomalit. „Je proto potřeba být velmi obezřetný v tom, kolik ze svého majetku můžu umístit do nelikvidních trhů,“ uvedl.

Zároveň upozornil na boom takzvaných evergreenových a semilikvidních fondů, tedy fondů s pružnějšími pravidly pro vstup a výstup než u klasických uzavřených struktur. „To je skutečně vynález posledních pěti let. Umožňuje to lidem být rychleji zainvestovaní a případně i rychleji vystupovat, když se to používá s mírou a obezřetně.“

Laštovka zároveň doporučil, aby se investoři, zejména ti větší, nedrželi jen domácího trhu. „Máme tady deset, možná patnáct solidních investičních skupin buyoutových fondů, ve světě jich pozorujeme zhruba 4700,“ řekl. Buyoutové fondy kupují celé firmy nebo jejich většinové podíly.

Pokud jde o sektory, kde investoři vidí největší potenciál, shodli se hosté především na energetice, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů, recyklace a energetických služeb. „Bude to energetika, zejména ta zelená,“ řekl Bílek z Patria Corporate Finance.

Zájem podle něj přetrvává také o zdravotnictví a software. Naopak tradiční průmyslová odvětví, jako je automotive nebo zemědělství, jsou dnes pro investory méně atraktivní. Bílek zároveň odmítl představu, že private equity je jen o rychlém nákupu a prodeji.

„Finanční investor je tady od toho, aby pomohl z lokální firmy udělat národního šampiona,“ řekl.

Závěrem se hosté shodli, že pro investory je klíčový výběr správného partnera a rozumná diverzifikace. „Výnosy jsou nejisté, poplatky by měly být známé,“ upozornil Laštovka z EMUN family office.

Řezáč i Bílek pak doporučili nenechat se strhnout módními trendy a nepodceňovat základní investiční disciplínu. „Je to vždycky o tom zapojit selský rozum, projít si několik správců a zjistit, co kdo nabízí. A určitě nenechávat česká vajíčka v jednom košíku,“ uzavřel Bílek.