Článek
Před rokem v Česku začalo sdílení elektřiny díky novele zákona nazývaného LEX OZE. Od té doby postupně narůstá počet zájemců o sdílení elektřiny a k 31. červenci letošního roku se zapojilo 5029 odběrných a 16 861 výrobních míst, která si mezi sebou vyměnila přes 33 GWh elektřiny.
Fotovoltaické panely, díky nimž lze vyrobit i přebytek elektřiny a ten pak prodat, dávají nyní větší ekonomický smysl než dříve a stát je s ohledem na ochranu životního prostředí podporuje. Nejde ale o řešení pro každého.
Přebytky z fotovoltaických panelů, které domácnost, firma nebo obec nevyužije, mohou ukládat do baterií pro pozdější potřebu, anebo ji prodat někomu, kdo ji zrovna využije. Prodej funguje na principu patnáctiminutových „spotů“, tedy v blocích, ve kterých se spotřeba energie měří. Aby byla distribuční síť v rovnováze, elektřina se musí spotřebovat téměř okamžitě po vyrobení, jinak dochází k přetížení v síti.
Jde nejen o ekologický krok, ale také o skvělou demokratizaci systému, kdy nedrží zdroje elektřiny v ruce pouze velké distribuční sítě.
Sdílet elektřinu v reálném čase mohou od léta 2024 nejen jednotlivé domy a obce, ale také takzvaná energetická společenství, která jsou však o něco těžší registrovat. Také proto jsou mezi největšími sdíleči tzv. „aktivní zákazníci“, následují bytová družstva a až na posledním místě jsou energetická společenství, jichž jsou momentálně čtyři desítky a další brzy přibydou. Společenství tvoří 11 členů a více, přičemž je nutné zajistit, aby výrobce elektřiny dodal energii někomu, kdo ji v ten moment využije. Vyrobená elektřina se proto rozděluje mezi odběrná místa ve skupině sdílení podle alokačního klíče, který si společenství nastaví samo. Celkem mezi sebou všichni zájemci o komunitní energetiku ke konci letošního července nasdíleli 33 GWh elektřiny.
Výrobci elektřiny, kteří dodávají přebytky do sítě a nevyužije je komunita, mohou dostat finanční kompenzaci na základě smlouvy o výkupu.
Nejčastěji zákazníci řeší, jak vůbec celý proces sdílení funguje, jelikož může vypadat složitě. Stačí ale jen dodat vstupní údaje a zavést průběhový elektroměr, zbytek se už nemusí starat. Otázkou je pro ně také nastavení rozdělovacího klíče v rámci společenství, ale i to mohou nechat na odbornících, kteří ze zkušenosti vědí, jak podíl sdílení nastavit.
Sdílet mohou i hospody
Malý příklad. Ostravská Hospůdka u Machů se rozhodla změnit dodavatele energií s cílem snížit náklady na elektřinu a plyn, které jim v posledních letech, stejně jako všem ostatním, neúprosně narůstaly. Díky změně ve spolupráci s námi snížili cenu elektřiny o třetinu a u plynu bezmála také o třetinu. Dalším krokem je instalace fotovoltaické elektrárny o výkonu 35 kWp s bateriemi o kapacitě 50 kWh. Ta by mohla přinést až 50% úsporu na energiích. Přebytky plánuje sdílet s těmi, kteří přebytky v daném čase využijí.
S financováním hospodě pomůže dotační program Národní rozvojové banky, která nabízí zvýhodněné úvěry pro podnikatele. U restaurací a hospod jde možná o nezvyklé řešení, v případě obcí se ale rozšiřuje více. Nechybí ani jednotlivci, kteří se zapojují.
Pokud to jde, volte alternativní zdroje
Dalším příkladem může být rodina z Moravskoslezského kraje. Domácnost bydlí v rodinném domě, kde elektřinu využívají nejen pro běžné spotřebiče, ale také na ohřev vody a vytápění pomocí tepelného čerpadla. Vloni si na střechu instalovali fotovoltaickou elektrárnu o výkonu téměř 10 kWp.
Celkové náklady na instalaci částečně pokryla státní dotace, díky které platili jen zhruba polovinu z ceny. Už během prvních měsíců od zahájení provozu začali výrazně šetřit – přibližně polovinu své spotřeby elektřiny pokryla rodina vlastní výrobou. Ročně tak z panelů odebrali zhruba 1,6 MWh elektřiny, zbytek elektřiny si doplňují z distribuční sítě.
V létě, kdy je slunce nejsilnější a panely vyrábějí nejvíce energie, rodina nasbírá více energie, než sama spotřebuje. Tento přebytek může zdarma poslat zpátky do sítě. Minulý rok v zimě tímto způsobem do veřejné distribuční sítě odeslali kolem 0,3 MWh energie. Díky kombinaci vlastní výroby, chytrého využití a sdílení přebytků dokáže rodina Nepustilových ušetřit na elektřině i přispět ke zlepšení energetické bilance svého okolí.
Instalace fotovoltaiky nebo malé větrné turbíny může být administrativně náročná a vyžaduje počáteční investici. U větrné turbíny navíc potřebujete stavební povolení. Dlouhodobě se ale vyplatí a pomáhá snížit emise, které jako lidstvo kontinuálně vytváříme. Pokud máte tu možnost, zkonzultujte možnost přechodu na udržitelné zdroje s odborníky. Vyřízení administrativy a instalace nemusí být totiž tak složitá, když na to nejste sami. Převezmete tím také určitou spoluzodpovědnost za zdraví našeho životního prostředí, která je podle mě důležitá stejně jako zodpovědnost kolektivní.
