Miliardy, Ukrajina a budoucnost EU. Babiš se vrací k evropskému stolu

Staronový premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech vrací na evropský „Olymp“. V Bruselu usedne ve středu a ve čtvrtek k jednacímu stolu s ostatními lídry Evropské unie, aby se podílel na rozhodování o zásadních otázkách: o financování Ukrajiny i o podobě příštího sedmiletého rozpočtu EU. Půjde o peníze v bezprecedentním objemu – a také o politický signál, kam se Česko pod jeho vedením vydá.

Právě účast na prosincovém summitu byla pro Babiše jednou z priorit po vítězství v říjnových volbách. Nejenže tím symbolicky potvrzuje svůj návrat do nejvyšší evropské ligy, zároveň tím oslovuje své voliče. V kampani jim totiž slíbil, že se zasadí o reformu Evropské unie a bude důsledně hájit české zájmy. Krok číslo jedna – den před odletem do Bruselu jeho vláda demonstrativně odmítla emisní povolenky ETS 2 i migrační pakt.

Na samotném summitu už ale Babiš vstupuje do „tvrdého“ evropského provozu. „Summit Evropské rady, kde se schází 27 lídrů bloku, nastavuje další směřování EU a řeší ta nejdůležitější dlouhodobá témata. To je zkrátka něco, kde chce být vidět. Svým způsobem je to pro něho uznání na nejvyšší mezinárodní úrovni, ukáže, že je zpět,“ říká výkonný ředitel Institutu Europeum Martin Vokálek.

Babiš se do Bruselu vrací v době, kdy se bude rozhodovat o obrovských finančních balících. V první řadě o dalším financování Ukrajiny, kde je ve hře zhruba 210 miliard eur. Předseda Evropské rady António Costa připomněl, že se k tomu členské státy zavázaly už na podzim. „Na říjnovém zasedání Evropské rady jsme se zavázali řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny na období 2026–2027, a to i pro účely jejího vojenského a obranného úsilí,“ napsal ve svém dopise lídrům.

Otázkou zůstává, jakým způsobem peníze zajistit. Evropská komise navrhla dvě varianty: Buď si EU půjčí na kapitálových trzích s využitím unijního rozpočtu jako záruky, nebo Ukrajině poskytne takzvanou reparační půjčku krytou zmrazenými ruskými aktivy. Právě druhý návrh ale rozděluje členské státy.

Unie dnes blokuje přibližně 210 miliard eur ruských finančních prostředků, z toho asi 185 miliard je uloženo v belgickém depozitáři cenných papírů Euroclear. Další část se nachází především ve francouzských a belgických bankách. Belgie se obává právních rizik a požaduje záruky, že případné náklady ponesou všechny členské státy. Pro Česko by to podle dostupných údajů mohlo znamenat závazek ve výši zhruba 89 miliard korun.

K obavám Belgie se přiklání i Babiš. Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si EU půjčila na finančních trzích. Tato varianta je pro Babiše přijatelnější. Řekl to ve středu dopoledne před odletem na jednání Evropské rady.

„Ať se to řeší jako předtím: půjčkou Evropské komise na finančních trzích. S tím problém nemáme,“ sdělil Babiš.

Ještě ráno premiér v Poslanecké sněmovně na evropském výboru ale připustil, že by Česko v zásadě mohlo podpořit půjčku ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, ale za určitých podmínek. Musí být prý zohledněny belgické obavy a záruky poskytované členskými státy musí zůstat plně dobrovolné.

Premiér zároveň míní, že by větší smysl dávalo, kdyby se zmrazená ruská aktiva využila spíše na reparace po ukončení války.

„Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ vysvětlil.

Jaký postoj Babiš na summitu nakonec zaujme, není zcela jasné. Neočekává se však, že by Česká republika podporu Ukrajiny otevřeně zpochybnila. Premiér v posledních dnech opakovaně vyzýval k ukončení bojů a připomínal odpovědnost Ruska.

Ve svém tradičním videokomentáři před několika dny například vystoupil v tričku s nápisem No war v ukrajinských barvách a připomněl svoji pomoc napadené zemi v počátcích války. Světové lídry pak vyzval k ukončení bojů. „Doufám, že tihle pánové, kteří mají rozhodující slovo o ukončení války, se teď rozhodnou, protože jsou ty Vánoce, a zkrátka ten konflikt ukončí. A samozřejmě když skončí válka, tak se bavíme o reparacích, protože je jasné, že Rusko napadlo Ukrajinu. O tom není pochyb,“ řekl.

V pondělí, po prvním zasedání kabinetu, zase prohlásil, že by si přál příměří a ukončení konfliktu ke čtvrtému výročí ruské invaze, tedy k 24. únoru příštího roku.

Opoziční europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) ocenil, že se minulý týden Babiš choval na bruselských schůzkách jako konstruktivní proevropský politik a lídr, není si ale jistý tím, že mu to vydrží. „Obávám se, že si našel nového kamaráda, belgického premiéra, který nás nedávno oblažil nestoudnými výroky na stranu Ukrajiny a Ruska,“ podotkl pro redakci.

Podle vlivného bruselského serveru Politico je belgický premiér „nejcennějším aktivem“ Ruska, protože blokuje konfiskaci zmrazených ruských aktiv. Česko by se podle Koláře nemělo nechat vylekat a uhnout z kurzu, který vůči podpoře Ukrajiny spolunastavilo.

Obdobně to vidí i europoslanec a bývalý šéf české diplomacie a obrany Alexandr Vondra (ODS), který zdůraznil, že Ukrajinu nesmí Evropa nechat zbankrotovat. „Naši pomoc potřebuje, neobejde se bez ní,“ řekl redakci.

Vedle Ukrajiny se na summitu otevře také debata o víceletém finančním rámci EU na roky 2028 až 2034. Evropská komise navrhuje výrazné navýšení sedmiletého rozpočtu na dva biliony eur, zatímco v současném období činí 1,2 bilionu.

Sedmiletý rozpočet určuje veškeré základní výdaje Unie – od zemědělských dotací a kohezních fondů pro méně rozvinuté regiony přes investice do dopravy, výzkumu a inovací až po obranu nebo pomoc třetím zemím. Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy i Evropský parlament. Vyjednávání se proto potáhnou minimálně do roku 2026.

Babiš si dlouhodobě buduje domácí politický obraz obránce českých peněz v Bruselu a očekává se, že se bude chtít profilovat jako ten, kdo „hlídá české miliardy“. „Je to začátek debaty o tom, jaké budou poměry financí, kolik na co půjde peněz a jaké budou priority,“ říká Martin Vokálek. Českou prioritou mají zůstat zejména kohezní fondy a zemědělské dotace, což je citlivé téma i pro další státy střední Evropy.

V úvodní fázi se ale nečeká ostrá konfrontace. „Nemyslím si, že Česko bude mít vyhraněnější pozici než jiné státy. Jsou tam země, které vedou tyto debaty mnohem razantněji,“ uvedl diplomatický zdroj.

Každopádně už nyní je jisté, že s návrhy rozpočtu nesouhlasí zemědělci ze států V4 (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), kteří se obávají, že by od roku 2028 mohlo do jejich odvětví směřovat méně peněz. Právě zemědělství je přitom jednou z Babišových prioritních oblastí.

Za alarmující označila první návrh rozpočtu už i Babišova ministryně financí Alena Schillerová (ANO), posiluje podle ní kompetence Evropské komise a naopak svazuje národní státy byrokratickými opatřeními.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) by uvítal, kdyby se diskuze posunula alespoň trochu směrem k větší roli společně financovaných projektů Unie. „Zejména v oblasti obrany by to bylo logické a efektivní. Bohužel se může stát, že na takovou debatu ani nedojde,“ sdělil redakci.

Tradiční součástí summitu bude také debata o rozšiřování Evropské unie. Ještě před samotným jednáním se lídři setkají ve středu večer se zástupci zemí západního Balkánu – Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska. Podle Antónia Costy by některé kandidátské země mohly splnit podmínky pro vstup do EU v relativně blízké budoucnosti. „Právě prosincové zasedání Evropské rady pro nás bude vhodnou příležitostí k diskuzi o dalším postupu,“ uvedl.

Babiš se rozšiřování Unie dlouhodobě nebrání, zejména pokud má bezpečnostní rozměr. „Nechápu, proč Evropská unie už dávno nevyřešila rozšíření Schengenu na tyto země, abychom bránili Evropu na moři proti pašerákům,“ podotkl.

Vedle rozšíření se lídři krátce vrátí i k migraci. Migrační pakt, který Babišova vláda krátce po svém nástupu odmítla, ale tentokrát nebude hlavním bodem jednání.