Článek
/Od zvláštního zpravodaje ve Francii/
Ruská válka na Ukrajině ovlivňuje již třetím rokem energetický mix Evropské unie a nadále zřejmě bude. Finálním potvrzením zákazu zkapalněného zemního plynu (LNG) a následným ukončením dovozu plynu přes ropovody evropští politici chtějí chránit evropskou energetiku před zneužíváním energetických zdrojů a posílit nezávislost Unie na Moskvě. Stejně tak chtějí snížit příjmy Ruska tak, aby omezili jeho finanční možnosti k vedení války s Ukrajinou. Dojde k tomu zhruba pět let po začátku plnohodnotné invaze.
„Evropa konečně ukončí svoji závislost na ruském plynu, čímž zvýší nejenom svoji energetickou nezávislost, ale také svoji bezpečnost. Vypnutím kohoutů také snížíme příjmy do Putinova válečného rozpočtu skoro o miliardu eur měsíčně,“ komentuje europoslankyně Markéta Gregorová.
„Důvodem, proč to trvalo tak dlouho, byl odpor části členských států, které si chtěly vytvořit čas na přípravu. Dnes už jde v zásadě hlavně o Maďarsko a Slovensko. I tak byl úspěch, že se sankční režim dařilo opakovaně prodlužovat. Trvalé řešení má zabránit tomu, aby tyto členské země nemohly zbytek EU vydírat,“ dodává europoslankyně, která byla přítomná finálním jednáním takzvaného trialogu. V něm se potkávají představitelé Komise, Parlamentu a Rady EU neboli vrcholní politici z členských států.
Právě ti mají dát v Bruselu na summitu Rady EU, který začíná ve středu, finální tečku za celým schvalovacím procesem. Odpor se očekává ze strany Bratislavy a Budapešti. Premiéři Fico a Orbán již avizovali, že chtějí celou záležitost napadnout u soudu. Obě země se také pro sebe snažily vyjednat na trialogu výjimku a dále energetické zdroje z Ruska řadit do svého energetického mixu, ale neuspěly.
Vzhledem k tomu, že návrh zákazu plynu má podporu napříč kontinentem, neočekává se, že dojde na Radě k dalším změnám v něm.
Ropa bude následovat
Výpadky energetických zdrojů plánuje Unie podle Gregorové nahradit především skrze větším propojení energetické sítě členských států. Právě proto si nastavila prodlevu mezi schválením dovozu plynu a reálným koncem. Plán je takový, že energetický mix Unie se sice částečně změní, ale sedmadvacítka má plynule přejít z jednoho dodavatele na jiného. Tím by se měla vyhnout další energetické krizi, jíž byla vystavena po začátku války.
„V případě ropy je riziko další energetické krize minimální, protože v tuto chvíli tvoří zhruba tři procenta importu do EU. Náhrada za ni by neměla představovat infrastrukturní problém. V případě plynu je to složitější, protože některé projekty ještě běží. Ani zde by ale odstřižení nemělo představovat infrastrukturní problém pro Evropu. Běží nové projekty, které by tu ztrátu energetických zdrojů měly vyvážit tak, aby nedošlo k regionálním cenovým vzestupům,“ komentuje pro Seznam Zprávy zdroj blízký Evropské komisi.
Přestože ropa z pohledu EU představuje menší problém než plyn, právě u ní se jednání trialogu podle Gregorové zkomplikovala. Příčinou byl podle zdrojů právní problém umístění plynu s ropou do jedné legislativy. Komise se ale podle zdrojů Seznam Zpráv zavázala připravit v první čtvrtině roku 2026 návrh toho, jak zavření ropných kohoutků proběhne.
