Hlavní obsah

Glosa: Posvátné víno je zpět, Schillerová chce místo daně úlevu

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Zdanit, nebo podpořit (vinařský kraj kolem Kyjova, přezdívaný Moravské Toskánsko – ilustrační snímek).

České – a moravské – pojetí světa, kde je pití normální součástí života, má nejvyšší zastání také na úředních místech. Místo řádného zdanění se chystá pravý opak.

Článek

Sotva skončilo letošní vinobraní, využil Jihomoravský kraj své právo na zákonodárnou iniciativu a poslal do Sněmovny návrh, který jen tak nezapadne. Už ho stihla projednat nová vláda a v principu je pro.

Potěšit má moravské vinaře, ideovým autorem je koneckonců jejich svaz. A zprostředkovaně každého, kdo chce za firmu poslat někomu alkohol jako dárek.

Nově by šel odepsat z daní jako každý jiný firemní náklad na reprezentační a propagační účely. Od roku 2024 to v důsledku konsolidačního balíčku možné není – kdo chce věnovat alkohol, musí ho pořídit za své. Podle jihomoravského návrhu by se úleva měla vrátit až do výše 500 korun plus DPH, a to rovnou na víno a pivo.

Na Moravě návrh iniciovali zastupitelé SPD, podpořil ho i hejtman Jan Grolich za KDU-ČSL. Vláda k němu v pondělí přijala neutrální stanovisko. Jak ale vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová, neutralita měla jen ukázat, že zákonná úprava je podle vládních legislativců špatně napsaná. Věcně nová vládní garnitura souhlasí.

„Ministerstvo financí připraví vlastní návrh v tomto duchu,“ uvedla jihomoravská jednička ANO po skončení pondělního jednání kabinetu.

Stoupenci slevy jdou na věc mazaně, kritizují dnešní dárkový režim jako diskriminační. Vadí jim, že firmy mohou nakupovat cokoli jiného – třeba dovážené výrobky čehokoli – a na daních přitom ušetří. Zatímco u vína ne. Lahev tedy ve finále vyjde dárce o něco dráž.

Kdyby šlo pětistovku odepsat, tedy snížit daňový základ, firmě by z ní 105 korun zůstalo. Ne že by firmy s rozesíláním vína kvůli daním skoncovaly, nakupují ho dál, ale kdyby úprava prošla, mohly by třeba utratit víc. Vinaři prostě chtějí rovné hřiště, vždyť lahev je hezký, oblíbený, mnozí by řekli normální dárek!

Co je na tom špatně? Principiálně už to, že v době rozpočtové tísně vůbec existují daňové slevy na takové věci, jako jsou vánoční dárky pro firemní klienty. Zřejmě na tom jako stát ještě nejsme tak špatně.

Ale dobrá, firemní propagace a reprezentace je do určité míry legitimní výdaj. Přistupme na to, že do této oblasti patří i dárky. Proč ale v tomto kontextu vyrábět další daňový paragraf na podporu alkoholu?

Asi není třeba připomínat anomálii, která se předloni za Fialovy vlády stala karikaturou jejího (jinak záslužného) úsporného snažení. A sice že „tiché víno“ –což není žádná speciální odrůda, ale úplně všechno víno kromě šumivého – si podrželo nulovou spotřební daň. Na rozdíl od piva a lihovin. I když k tomu není vůbec žádný racionální důvod, jen strach o přízeň voličů v třetím nejlidnatějším kraji.

Častý argument, že nulová sazba chrání domácí výrobce, je lichý. Spotřební daň by se odváděla jak z domácího, tak z dovezeného vína. Moravské vinaře by do žádné konkurenční nevýhody nepostavila, pro ty menší by se dal vymyslet zvýhodněný režim po vzoru menších pivovarů. Hlavní objem spotřeby – tedy dovoz – by se zdanil.

Ministryně financí by měla mít na paměti, že půjčování peněz s novou vládou příští rok poroste. Možná až někam k tempu jedna miliarda nového dluhu denně. Vážně chceme v takovém stavu hledat další úlevy směrem ke spotřebě zbytných položek? Jsou-li tu daně od toho, aby plnily rozpočet a současně korigovaly společnost k lepšímu fungování, proč se střílet do obou noh zároveň?

Foto: Chytřejší daně, Seznam Zprávy

Zdroj: Chytřejší daně

Zdanění darovaných lahví samozřejmě rozpočet nespasí. Jde ale o princip. Alkohol má v Česku zvláštní zacházení.

Jak nedávno dobře spočítali autoři obsáhlé studie Chytřejší daně, skoro u všech typů spotřebních daní v Česku postupem času dochází k jejich rozmělňování. V zákoně jsou nastaveny fixně v korunách a když se tyto sazby pravidelně nezvedají, tak jejich význam na pozadí inflace a růstu mezd reálně klesá. A to výrazně, u alkoholu za dvacet let plus minus o polovinu (viz graf).

Na totéž předtím – marně – upozorňovala Národní ekonomická rada vlády. Jde o obecnější problém, kdy Česko má schodkový rozpočet a zároveň velmi vysoké zdanění práce (hlavně u nižších příjmových vrstev), ale politici se bojí použít další zdroje příjmů (zdanění majetku a spotřeby). Místo toho vládnou na dluh.

Jestli se Moravané spolu s ministryní zaklínají tím, že chtějí srovnat hřiště, budiž. Zdaňme alkohol bez výjimky včetně vína, nejlépe rovnou na někdejší reálné úrovni. A firmy ať si pak v rámci dárkové politiky odepisují cokoli.

Správný daňový systém by měl reflektovat obecné pravidlo, na které Češi rádi zapomínají, a sice že normální je nepít. Kdy jindy než teď, ve špičce alkoholové spotřeby, si to připomenout.

Doporučované