Babišova vláda chce nový služební zákon. Za původní verzí stojí i hnutí ANO

Jednotlivá ministerstva prošla pod novým vedením každoroční systemizací. Její součástí jsou i personální změny, které pro některé úředníky znamenají konec pracovního poměru.

Poslanci vládní koalice nicméně chtějí, aby bylo do budoucna možné podobné změny provádět pružněji a rychleji. Členové vládního tábora totiž chtějí zrušit služební zákon, který by měla od letošního července nahradit nová norma.

Za jejím návrhem stojí poslanci hnutí ANO Radek Vondráček a Zuzana Ožanová, Libor Vondráček za SPD a Renata Vesecká za Motoristy sobě. Zaměstnávání úředníků by se mělo podle předkladatelů přiblížit běžnému pracovnímu poměru – vycházet by tak mělo prakticky ze zákoníku práce.

„Současný zákon o státní službě dosáhl ve stávající podobě svých limitů. Veřejnoprávní povaha služby neumožňuje další posuny směrem k větší flexibilitě a tudíž konkurenceschopnosti na trhu práce,“ stojí v návrhu.

Podle předkladatelů má nová norma mimo jiné přilákat „špičkové odborníky“ do správních úřadů. Změny mají ale zároveň zjednodušit propouštění úředníků. To ostatně připustil i Libor Vondráček za SPD s tím, že změna má přispět ke snazšímu „zeštíhlování úřadů“.

„Ten proces byl hodně zdlouhavý a v praxi se ukazovalo, že je navíc neúměrný k zákonu, který se týká úředníků samospráv. Ten se právě podobá tomu našemu návrhu,“ říká s tím, že jedním z důvodů změn je právě narovnání podmínek mezi úředníky samospráv a státní správy.

„Protože zaměstnanci ministerstev byli doposud v podobném režimu jako bezpečnostní sbory. A tam vidím nepoměr, protože práce policisty nebo hasiče obnáší jiný režim nasazení,“ dodává.

Pokud by změna prošla, výrazně by se proměnila situace, kdy ministerstvo v rámci systemizace zruší úřednickou pozici. Dnes je totiž praxe taková, že úředník skončí mimo výkon služby v takzvaném bazénku, ve kterém smí být maximálně tři měsíce.

Během té doby pobírá 80 procent platu, zároveň se ale pro něj hledá jiné vhodné místo ve státní správě. Služební poměr končí až v případě, že se během tří měsíců místo nenajde. Dříve mohl být úředník mimo výkon služby až na půl roku, bývalá vláda ale tuto lhůtu zkrátila.

„Bazének se ruší úplně, ty změny ale mají přispět i ke snazšímu odchodu jednotlivých úředníků. Protože jak nábor, tak propouštění probíhaly podle služebního zákona v rámci správního řízení. Ale zdlouhavé to bylo i v případě, že člověk chtěl odejít z toho bazénku sám,“ dodává Vondráček.

Služební zákon u nás platí jedenáct let. Jeho hlavním cílem byla ochrana státní správy před politizací a do jisté míry korupcí. Úředníci mají zajištěný kariérní postup, stejně jako jsou chráněni před účelovým propouštěním.

Zákon jako takový poslanci schválili už v roce 2002, tedy ještě před vstupem Česka do Evropské unie. Jeho zavedení bylo totiž jednou z podmínek vstupu.

Účinnost zákona se ale následně začala posouvat, což kritizoval i Brusel. V souvislosti s tím navíc hrozilo zastavení dotací a čerpání peněz z evropských fondů. Jeho prosazení pak bylo také podmínkou Miloše Zemana pro jmenování Andreje Babiše ministrem financí.

Zákon tak nakonec vstoupil v platnost až v roce 2015 v éře Bohuslava Sobotky. U tehdejších jednání o podobě zákona tenkrát stál také dnešní ministr spravedlnosti Jeroným Tejc – v té době ještě za ČSSD – nebo Radek Vondráček (ANO). Ten je momentálně jedním z předkladatelů změn.

„Je to paradoxní. Podle mě u kolegů z hnutí ANO došlo k nějaké sebereflexi na základě praxe z posledních deseti let. Oni to v dobré víře zavedli dost podle tehdejších představ ČSSD, ale ukázalo se, že to bylo hodně sešněrované, což kritizovala i tehdejší pravice. Teď jsme se proto dohodli, že chceme jít jinou cestou,“ doplňuje poslanec za SPD.

Samotný zákon prošel od doby, kdy byl zaveden, řadou změn. Původně například rozlišoval náměstky odborné a politické, Fialova vláda v roce 2022 pozice odborných náměstků zrušila, nově se z nich stali vrchní ředitelé sekcí.

„Vlády se v minulosti snažily, aby byl ten zákon pružnější, ale různými přílepky, takže to nakonec vypadá jako dort od pejska a kočičky,“ vysvětluje Vondráček, proč chce Babišův kabinet přijít s novou normou.

Plánované změny se nicméně nezamlouvají odborům, podle kterých s nimi politici návrh nekonzultovali. Kritikou nešetřil ani bývalý ministr vnitra Vít Rakušan, podle kterého je návrh zákona snahou o „privatizaci“ státní správy.

„Změna, kterou narychlo tlačí jeho (Babišova, pozn. red.) vláda, má umožnit vyhazovy nepohodlných odborníků a jejich nahrazení loajálními kývači,“ napsal na facebook s tím, že se proti této změně jeho poslanci „tvrdě postaví“.