Článek
Americký republikánský prezident Donald Trump útokem na Venezuelu riskuje kritiku od stoupenců svého hnutí Make America Great Again (MAGA, Učiňme Ameriku opět skvělou). Napsal to list The New York Times (NYT), podle kterého je značná část Trumpových příznivců nespokojená s tím, že prezident, jehož heslem před volbami byla Amerika na prvním místě, věnuje nyní příliš času zahraniční politice včetně hledání míru na Ukrajině, místo aby se více zaměřil na domácí ekonomické potíže.
Rozporu mezi někdejší Trumpovou kritikou amerických zásahů ve světě a nynějšími útoky ve Venezuele si povšiml i portál Axios. „Pod praporem Ameriky na prvním místě útočí prezident Trump na země po celém světě,“ napsal server s tím, že Trump na světovou scénu hřmotně vrací americký intervencionismus.
Trumpovo sobotní oznámení, že americké speciální síly zajaly a odvezly z Venezuely autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a že tuto jihoamerickou zemi budou nyní po neurčitou dobu řídit Spojené státy, vidí NYT jako další přilévání oleje do ohně. Kritici se totiž obávají, že Trump riskuje opětovné zatažení USA do podobných nekonečných konfliktů, proti kterým roky vystupoval.
„Mnozí v MAGA si mysleli, že hlasují pro to, aby to přestalo. Jak jsme se mýlili,“ uvedla republikánská kongresmanka Marjorie Taylorová Greeneová. Dříve platila za Trumpovu věrnou spojenkyni, jejich vztah se ale po Trumpově loňském návratu do Bílého domu začal ochlazovat, až se zcela vyhrotil. Kongresmanka, kterou Trump teď označuje za zrádkyni, mimo jiné kritizuje prezidentovo obcházení Kongresu či jeho odmítání zveřejnit složky o sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi.
Taylorová Greeneová zveřejnila k Venezuele na X několik kritických příspěvků, kde mimo jiné napsala, že kdyby Trumpovi nešlo o ropu, ale skutečně o Američany umírající po užívání narkotik, Američané by bombardovali mexické drogové kartely. „Teď budeme ‚řídit‘ Venezuelu,“ uvedla s použitím emotikonu nechápající osoby klepající si na čelo. „Amerika na prvním místě!!!“ dodala.
Trump nyní podle NYT přijal pravidlo obchodníků s porcelánem, jak jej kdysi označoval bývalý americký ministr zahraničí Colin Powell v souvislosti s americkou invazí do Iráku. Zmíněné pravidlo říká, že každý musí převzít odpovědnost za to, co rozbije. V případě Venezuely to po odstranění Madura nemusí znamenat přímo rozmístění vojáků jako v Iráku či Afghánistánu, ale politickou intervenci s vojenskou zálohou jako hrozbou, píše list.
Republikánský stratég a bývalý činitel ministerstva zahraničí za Trumpova prezidentství Matthew Bartlett označil plán řídit Venezuelu za „prostě udivující“. „Tohle rozhodně není něco, co by prezident zmiňoval v kampani nebo v posledních měsících,“ řekl.
Dave Carney, další republikánský stratég a Trumpův příznivce v kampani, řekl, že nyní nastává obtížná část, protože nikdo si nepřeje, aby se američtí vojáci vraceli do vlasti v pytlích na mrtvoly. „Pokud to bude trvat tři roky, bude to negativní,“ uvedl Carney o možné americké přítomnosti ve Venezuele. Dodal, že pokud by nasazení armády trvalo jen na měsíce, bude Trump oslavován.
NYT poukázal na to, že za Trumpa se postavil mimo jiné republikánský senátor Mike Lee, který se původně stavěl k věci spíše kriticky. Po rozhovoru s ministrem zahraničí Marcem Rubiem na sociálních sítích napsal, že zapojení armády sloužilo k ochraně a obraně těch, kdo zatýkali Madura. Venezuelského autoritáře USA neuznávají jako prezidenta a jeho odvlečení ze země označují jako zatčení či zadržení, ačkoliv vojenský útok na Venezuelu, při němž byly zničeny například tamní systémy protivzdušné obrany, byl podle pozorovatelů v rozporu s mezinárodním právem a porušením Charty OSN.
Americký ozbrojený vpád do Venezuely podporují rovněž republikáni, kteří jsou považováni za takzvané zahraničněpolitické jestřáby a hnutí MAGA je často kritizuje. Republikánský senátor Mitch McConnell americkým vojákům poděkoval. „Svobodná, demokratická a stabilní Venezuela, vedená Venezuelany, je národním bezpečnostním zájmem Ameriky,“ uvedl.
Zajetí Madura ocenili i někteří republikánští kongresmani. Podle Marie Elviry Salazarové USA obnovují ve Venezuele demokracii. „Nejsme okupační mocnost, ale osvobozující síla,“ řekla. Její kolega Carlos Gimenez poznamenal, že USA tento region dlouho ignorovaly a že akce byla ochranou amerických životů a zájmů.
Kritičtí jsou naopak někteří demokraté. Nejvýše postavený demokrat v branném výboru Sněmovny reprezentantů Adam Smith řekl, že je šokován a rozhněván Trumpovým rozhodnutím zajmout Madura a řídit Venezuelu. „Trump očividně nemá ponětí, co bude dál,“ řekl. „Jak budeme řídit Venezuelu, když v zemi nemáme žádnou přítomnost? Kam to povede?“ uvedl.
Proti útoku na Venezuelu se v sobotu konalo v amerických městech několik demonstrací. Se zajetím Madura vyjádřil nesouhlas mimo jiné nový demokratický primátor New Yorku Zohran Mamdani.
